Svatodušní bouře 1848: Před 170 lety vypuklo v Praze povstání | Reflex.cz
nahoru

Revoluční rok 1848: Svatodušní bouře v Praze vypadaly v evropském srovnání spíš jako selanka

Jaroslav Šajtar12. června 2018 • 07:00
Pražské povstání roku 1848
Pražské povstání roku 1848
• foto: 
Profimedia

V revolučním roce 1848 to v Praze stejně jako v jiných evropských městech vřelo. V druhé polovině května došlo k sociálním nepokojům. S požadavky na zvýšení mezd a úpravu pracovních poměrů vystoupili tiskaři kartounu, typografové, truhlářští, krejčovští a bednářští tovaryši.

Od 2. do 12. června probíhal v hlavním městě Českého království za účasti 340 delegátů Slovanský sjezd, usilující v duchu austroslavismu o sjednocení slovanských národů podunajské monarchie.

Duchovním otcem této ideje byl chorvatský politik a spisovatel I. Kukuljević Sakcinski a její realizace se chopil Karel Havlíček Borovský a Ľudovít Štúr.

Windischgrätz demonstruje sílu

Mezitím 7. června zemský vojenský velitel kníže Alfred Windischgrätz uspořádal na Invalidovně okázalou přehlídku pražské posádky. Následujícího dne nechal vyvézt děla na Vyšehrad a Petřín, aby měl pulsující město na mušce.

Desátého června se v aule Karolina sešli pražští studenti a jejich deputace požadovala po Windischgrätzově zástupci arcivévodovi Karlu Ferdinandovi stažení dělostřeleckých baterií z Petřína a Vyšehradu, jakož i vydání zbraní a střeliva pro jednotku legie, avšak studentské požadavky narazily na rázné odmítnutí. Studentská deputace vyslaná následujícího dne skončila obdobně.

Kalendář letního času do roku 2022: Kdy začíná a končí, jaká je jeho historie a proč ho…

Pryč s Windischgrätzem!

Jedenáctého června přípravy k vojenskému pokoření české metropole vyvrcholily povoláním posil z Kutné Hory a Hradce Králové. Den nato, na svatodušní pondělí, se na Koňském trhu (dnešním Václavském náměstí) u sochy svatého Václava konala za účasti dvou tisíc osob „sbratřovací mše“, kterou sloužil penzionovaný farář J. Arnold.

Dav poté vyrazil dvěma proudy do Celetné ulice k sídlu vojenského velitele, maje v úmyslu vyvést mu nějakou „kočičinu“, jak se tehdy říkalo, a domoci se jeho odstranění. Před budovou se odehrály šarvátky mezi vojáky a Pražany, jež záhy přerostly v otevřené ozbrojené střetnutí. V „matičce stověžaté“ během krátké doby vyrostly desítky barikád. Červnové povstání, známé také jako svatodušní bouře, se rozhořelo naplno.

V červnu 1918 začali Spojenci obracet vývoj první světové války. Ovšem za cenu…

Průběh povstání

Rebely představovali hlavně studenti, dělníci a tovaryši. Boje probíhaly ve dvou fázích. Během té první, od pondělí 12. do středy 14. června, šlo o pouliční střety, jejichž centrem byla především část Starého Města kolem Klementina, kde si povstalci zřídili improvizovaný štáb v čele s radikálním demokratem Josefem Václavem Fričem. Jenže živelně, bez jakékoli koncepce postavené barikády se ukázaly jako bezcenné a o většinu z nich se ani nebojovalo.

Druhá fáze povstání probíhala od čtvrtka 15. do soboty 17. června, kdy se rakouští vojáci stáhli z ulic a přesunuli se na levý břeh Vltavy, odkud dělostřelci z výšin Hradčan a Letné ostřelovali střed metropole. Následkem dělostřeleckého bombardování Praha 17. června kapitulovala.

Národní gardy z mnoha východo- a středočeských měst, které do Prahy dorazily ve dnech 15. a 16. června, kvůli nedostatku výzbroje do bojů vůbec nezasáhly a při návratu je na běchovickém nádraží u Prahy napadlo vojsko a zabavilo jim i to málo zbraní, jimiž disponovaly.

10 nejlepších hororů dekády a proč se na ně podívat
Jan Cvrček 12. května 2018 • 17:22

10 nejlepších hororů dekády a proč se na ně podívat

Svatodušní bouře v číslech

Proti zhruba deseti tisícům vojáků bojovaly maximálně tři tisíce povstalců. Zahynulo 43 Pražanů a 63 utrpělo zranění. Ironií osudu zbloudilá kulka usmrtila manželku knížete Windischgrätze, jež pouliční boje sledovala z okna. Pachatele se nikdy nepodařilo odhalit.

Císařská armáda ztratila při potlačování pražského červnového povstání pouze 85 vojáků: dva důstojníci a dvanáct příslušníků mužstva padli, jeden generál, deset důstojníků a šedesát příslušníků mužstva utrpěli zranění.

Zato při potlačování revoluce ve Vídni v říjnu 1848 to byla jiná. Zahynuli dva generálové včetně polního zbrojmistra Theodora Bailleta hraběte von Latoura, zavražděného rebely, sedmnáct důstojníků a 200 příslušníků mužstva, 47 důstojníků a přibližně tisícovka příslušníků mužstva utrpěli zranění. Obránců metropole habsburské monarchie přišly o život tři až čtyři tisíce.

Komunistická loupež: Měnová reforma v Československu před 65 lety ožebračila většinu …

Perzekuce

Osmnáctého června, den po potlačení svatodušních bouří, bylo nad městem na Vltavě a okolím do vzdálenosti patnácti kilometrů vyhlášeno stanné právo. Nastalo rozsáhlé zatýkání a vyšetřování účastníků povstání. Vznikla vyšetřovací komise vedená hrabětem F. Khevenhüllerem. Stav obležení zrušili 20. července, vyšetřování zatčených bylo zastaveno 15. září a většinu zadržovaných osob propustili. Poslední se dostaly na svobodu v prosinci.

Po porážce povstání vzaly zasvé všechny císařovy sliby a došlo k rozpuštění Národního výboru. Potlačení svatodušních bouří znamenalo první úspěch při likvidaci revoluce v habsburské monarchii. Je však třeba objektivně přiznat, že v porovnání s krvavou lázní, jakou Rakušané připravili Maďarům po porážce jejich revoluce v roce 1849, to v Praze vypadalo div ne jako selanka.

První světová válka ve filmu. 10 nejlepších snímků o Velké válce, které byste měli vidět
V květnu 1918 Němci zahnali spojence až k Remeši a vyděsili Paříž. Proč to nerozhodlo…

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,690
22,540
28,720
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější