nahoru

První světová válka ve filmu. 10 nejlepších snímků o Velké válce, které byste měli vidět

Jaroslav Šajtar18. května 2018 • 16:17
1080p720p360p
Scéna z filmu Velká iluze (La grande illusion) režiséra Jeana Renoira z roku 1937
• video: 
Facebook.com/CinemaCinemas.CC

Letos si připomeneme 100. výročí konce první světové války, v některých zemích nazývané Velká. O první válce, do které byl vtažen celý svět, nebylo natočeno zdaleka tolik filmů jako o druhé světové válce. Nicméně řada z nich má vynikající kvality, vybrali jsme pro vás deset špičkových snímků, které se první světov válce věnují.

1. Velká iluze

Proč se dívat: Americký režisér Woody Allen považoval Velkou iluzi za nejlepší film, jaký byl kdy natočen, a stala se rovněž prvním cizojazyčným snímkem nominovaným na Oscara.

O co jde: Přestože v tomto dnes již klasickém díle se neodehraje jediná bojová scéna, patří už od doby svého vzniku k nejsilnějším protiválečným filmům s výrazně nadčasovým poselstvím. Vypráví příběh skupiny francouzských důstojníků různého společenského postavení v německém zajateckém táboře. Zazářil v něm mladý Jean Gabin coby zajatý důstojník a Erich von Stroheim v roli německého kapitána von Rauffensteina. Nelíčí – na rozdíl od jiných snímků – žádné válečné hrůzy, neboť Němci s francouzskými válečnými zajatci, a důstojníky zvláště, zacházeli poměrně slušně a v souladu s mezinárodními závazky. Podle knihy Národy ve válečném zajetí Wilhelma Alberta Doegena, říšského komisaře pro záležitosti válečných zajatců, připadlo z 535 411 Francouzů v německém zajetí 10 865 osob na důstojníky a z nich jen 173, tj. 1,59 procenta, zemřelo. Pacifistická Velká iluze, natočená dva roky před rozpoutáním druhé světové války, v době sílícího mezinárodního napětí a zhoršující se situace, přiměla říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse, aby ji označil za „filmového nepřítele číslo 1“. 

Základní údaje: Francie 1937; 114 minut; Režie: Jean Renoir, Scénář: Jean Renoir, Charles Spaak; Kamera: Christian Matra; Hudba: Joseph Kosma; Hrají: Jean Gabin, Dita Parlo, Pierre Fresnay, Erich von Stroheim, Gaston Modot, Marcel Dalio

Jak se dostat k brigádě na filmovém festivalu v Karlových Varech

2. Na západní frontě klid

Proč se dívat:  85 % na ČSFD.

O co jde: Světoznámý román Ericha Marii Remarqua se brzy dočkal filmového zpracování. Tato adaptace je považována za největší z pacifistických, protiválečných děl. Některé dialogy a situace týkající se bezprostředně konfliktu dodnes nezestárly. Ačkoli film natočili Američané, nahlíží na válečné hrůzy očima sedmi mladých Němců, kteří narukují inspirováni šovinistickým učitelem a již si teprve v zákopech uvědomují, že válka není romantický, vlastenecký podnik, ale beznadějné peklo. Jak praví hlavní hrdina Paul Bäumler: „Žijeme tu v zákopech. Bojujeme. Snažíme se nenechat se zabít a občas se nám to nepovede. To je všechno.“

Základní údaje: USA 1930; původně 140 minut, nyní 130 minut; Režie: Lewis Milestone; Scénář: Maxwell Anderson, Lewis Milestone; Kamera: Arthur Edeson, Karl Freund a Tony Gaudio; Hudba: David Broekman; Hrají: Lew Ayres, William Bakewell, Louis Wolheim, Slim Summerville, Russell Gleason, Ben Alexander 

Na západní frontě klid. Film na motivy slavné knihy o první světové válceNa západní frontě klid. Film na motivy slavné knihy o první světové válce

3. Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy

Proč se dívat: Jde o jeden z nejstarších velkých válečných filmů vůbec.

O co jde: Tento němý film udělal z pětadvacetiletého italského přistěhovalce Rudolpha Valentina po čtyřech letech epizodních rolí hvězdu první velikosti, jež mj. proslavila smyslné tango. Snímek je ovšem především vášnivým kázáním proti válce a v době svého vzniku vyvolal senzaci. Čtyři jezdci z jeho názvu jsou Válka, Hlad, Nemoc a Smrt a můžeme je vidět bok po boku v šílené jízdě coby mocné symboly.

Základní údaje: USA 1921; původní 150 minut, později 114 minut; Režie: Rex Ingram; Scénář: June Mathisová; Kamera: John F. Seitz; Hrají: Rudolph Valentino, Alice Terryová, Nigel de Brulier, Alan Hale, Wallace Beery, Beatrice Dominguezová

Stát Izrael vznikl v květnu 1948. Hned na začátku své existence byl blízko zániku po…

4. Pekelní andělé

Proč se dívat: Mistrovsky natočené nálety německých zepelínů na Londýn.

O co jde: Výstřední miliardář a milovník letectví Howard Hughes (Martin Scorsese mu věnoval oscarový film Letec) začal tento snímek natáčet roku 1927 ještě jako němý a s Gretou Nissenovou, již pro její nemožný přízvuk nahradila do té doby v malých rolích živořící Jean Harlowová, kterou v tomto velkolepém filmu proslavila věta: „Šokovalo by tě, kdybych si na sebe vzala něco pohodlnějšího?“ V čem Pekelní andělé dodnes oslňují, jsou na tehdejší dobu mistrovsky natočené nálety německých zepelínů na Londýn a souboje letadel se vzducholoděmi. Hughes do realizace svého snu investoval neuvěřitelné čtyři milióny dolarů, což z Pekelných andělů dělalo jeden z nejdražších snímků daného období, směle konkurující velkofilmu Ben Hur. Hughes v nich angažoval 137 pilotů. Jeden filmový kritik charakterizoval Pekelné anděly výstižně: „Není to veliké dílo, ale je marnotratné jako cirkus s osmi manéžemi. Když odcházíte z kina, víte, že jste viděli film, a ne lacinou reprodukci divadelní hry.“

Základní údaje: USA 1930; 135 minut; Režie: Howard Hughes a James Whale; Scénář: Howard Eastbrook a Harry Behn; Kamera: Tony Gaudio, Harry Perry a E. Burton Steene; Hudba: Hugo Reisenfeld; Hrají: Ben Lyon, James Hall, Jean Harlowová, John Darrow, Lucien Prival, Roy Wilson

Záběr z filmu Pekelní andělé o první světové válceZáběr z filmu Pekelní andělé o první světové válce

5. Stezky slávy

Proč se dívat: Kirk Douglas v hlavní roli a film, který byl ve Francii dlouho zakázán.

O co jde: O tomto vynikajícím filmu je třeba říci, že není ani tak válečný, jako spíše výrazně protiválečný. Kirk Douglas, jenž tento snímek označoval za jeden ze svých nejoblíbenějších, ztělesňuje rázného plukovníka Daxe, který prokoukl francouzské vrchní velení v polovině Velké války, Adolphe Menjou zase pokryteckého a intrikujícího generála a George Macready pánovitého militaristu. Tři francouzští vojáci skončí rozsudkem zmanipulovaného soudu před popravčí četou. Snímek vyvolal bouřlivé reakce. Ve Francii se dlouhá léta nesměl promítat, a byl dokonce zakázán i na amerických základnách. Vysoce postavené vojenské osobnosti se ohrazovaly proti šablonovité představě, podle níž „zelené mozky“ popíjely v závětří a pohodlí zámků šampaňské a pořádaly opulentní hostiny, během nichž plánovaly nesmyslné ofenzívy, při kterých hnaly proti ostnatým drátům a kulometům své statečné mužstvo. Zrnko pravdy ovšem kritici měli. Vždyť ve Velké válce zemřelo 98 francouzských generálů, z nichž 55 padlo v bitvě. Podle Historické služby pozemní armády (SHAT) bylo za první světové války popraveno 740 francouzských vojáků, z toho 650 za neuposlechnutí rozkazu, což je právě případ oněch tří nešťastníků zastřelených ve Stezkách slávy.

Základní údaje: USA 1957; 86 minut; Režie: Stanley Kubrick; Scénář: Calder Willingham, Jim Thompson a Stanley Kubrick; Kamera: George Krause; Hudba: Gerald Fried; Hrají: Kirk Douglas, Adolphe Menjou, Ralph Meeker, George Macready, Wayne Morris, Richard Anderson

Kde složit hlavu během filmového festivalu: Vary poskytují plejádu možností pro náročné…

6. Četař York

Proč se dívat: Film podle skutečné události, která je dost neuvěřitelná.

O co jde: Budoucí slavný režisér výborných westernů Hawks natočil příběh největšího amerického hrdiny první světové války Alvina C. Yorka, který se z pijana a rváče sice přeměnil v pacifistu, ale pak se pod vlivem chápavého majora, jenž mu řekne, že „Amerika je dědictví, za které stojí za to bojovat“, přerodí v opravdového hrdinu, co v Argonách samotný zlikviduje celé hnízdo německých odstřelovačů a spolu s osmi muži zbylými z jeho pluku zajme 132 nepřátelských vojáků. Za tento čin obdržel nejvyšší americké vyznamenání za statečnost: kongresovou Medaili cti. Snímek vznikl krátce před vstupem USA do druhé světové války a Garymu Cooperovi vynesl prvního ze dvou Oscarů.

Základní údaje: USA 1941; 134 minut; Režie: Howard Hawks; Scénář: Abem Finkel, Harry Chandlee, Howard Koch, John Huston; Kamera: Sol Polito a Arthur Edeson; Hudba: Max Steiner; Hrají: Gary Cooper, Joan Leslieová, Walter Brennan, George Tobias, David Bruce, Stanley Ridges

Film Četař YorkFilm Četař York

7. Srdce světa

Proč se dívat: Film vznikl už v roce 1918, tedy v posledním roce první světové války.

O co jde: Režisér Intolerance a Zrození národa se těšil pověsti mistra válečných filmů. Tento snímek vznikl na žádost britské vlády a je to nejen drama, ale rovněž propagandistické dílo, mající vyvolat nenávist proti Němcům. Když císařský lampasák bičuje andělsky nevinnou Lillian Gishovou, v amerických kinosálech nezůstávalo jedno oko suché. Skopčácký oficír je tu náležitě chlípný, Lillian Gishová podmanivě zranitelná, Dorothy Gishová koketa a Robert Harron mužná, citlivá, ale poněkud zmatená osobnost. Tento herec v roce 1920 zemřel v pouhých 26 letech při záhadné manipulaci s nabitou pistolí.

Základní údaje: USA 1918; 122 minut; Režie: David Wark Griffith; Scénář: David Wark Griffith (pod pseudonymem); Kamera: Billy Bitzer; Hrají: Lillian Gishová, Robert Harron, Dorothy Gishová, Josephine Crowellová, Jack Cosgrove, Adolphe Lestina

Kauza Čapí hnízdo chronologicky: Jak to bylo s dotací, proč Babiše šetřil OLAF i…

8. Přehlídka smrti

Proč se dívat: Film ověnčený mnoha cenami.

O co jde: Pro představitele hlavní role Johna Gilberta se tento film stal tím, co znamenali Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy pro Rudolpha Valentina. Američtí vojáci v zemi galského kohouta vesele flirtují s francouzskými děvčaty, Gilbert v roli pěšáka učí rozpustilou vesnickou dračici v podání Adoréeové žvýkat žvýkačku, ale realita je krutá a idylku záhy vystřídá odjezd na frontu. Kromě mnoha jiných cen (Oscar tehdy ještě neexistoval) získala Přehlídka smrti Zlatou medaili časopisu Photoplay za rok 1925.

Základní údaje: USA 1925; 115 minut; Režie: King Vidor; Scénář: Laurence Stallings a Harry Behn; Kamera: John Arnold; Hrají: John Gilbert, Renée Adoréeová, Hobart Bosworth, Claire McDowellová, Karl Dane, Tom O’Brien

Přehlídka smrti, film o první světové válcePřehlídka smrti, film o první světové válce

9. Na poli cti a slávy

Proč se dívat: Němý film, přesto lze některé dialogy téměř slyšet.

O co jde: Film vznikl podle hry slavící ohromný úspěch na Broadwayi a stal se hitem roku. Seržant a kapitán se neustále popichují a soupeří o přízeň téže francouzské venkovanky. Němý snímek překvapil nebývalým množstvím bezhlesých sprostých slov, majících zaniknout v podbarvující hudbě, což však nepředstavovalo žádnou překážku pro diváky umějící odezírat ze rtů.

Základní údaje: USA 1926; 116 minut; Režie: Raoul Walsh; Scénář: James T. O’Donohoe a Malcolm Stuart Boylan; Kamera: Barney McGill, Jack Marta a John Smith; Hudba: Erno Rapee; Hrají: Victor McLaglen, Edmund Lowe, Dolores Del Rio, William V. Mong, Phyllis Haverová, Elena Juradová

Jak se dostat na film aneb karlovarský boj o vstupenky
Jakub Smutný 16. dubna 2018 • 12:18

Jak se dostat na film aneb karlovarský boj o vstupenky

10. Křídla

Proč se dívat: Jde o film, který jako první v historii získal Oscara za nejlepší snímek.

O co jde: Je to především milostný film s několika nezapomenutelnými scénami, když se hlavní představitelka dojemně loučí se svou neopětovanou láskou odcházející do války, srdcervoucí loučení Davida se starými rodiči a závěr, kdy radost Jackova hrdinského návratu ostře kontrastuje s žalem Davidových rodičů a přítelkyně. Také bitevní scény ve vzduchu jsou dobře zvládnuté. Někteří intelektuální mravokárci se pozastavovali nad – podle nich – až příliš „milostným“ přátelstvím obou hlavních hrdinů, jenže tehdy nebylo nijak neobvyklé líčit vřelé city i mezi muži.

Základní údaje: USA 1927; Délka: 139 minut; Režie: William A. Wellman; Scénář: Hope Loringová a Louis D. Lighton; Kamera: Harry Perry; Hrají: Charles Rogers, Richard Arlen, Clara Bowová, Jobyna Ralstonová, Gary Cooper, Henry B. Walthall

Historie karlovarského filmového festivalu: Od malé filmové přehlídky k největší…
10 nejlepších hororů dekády a proč se na ně podívat
Jan Cvrček 12. května 2018 • 17:22

10 nejlepších hororů dekády a proč se na ně podívat

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,960
22,740
29,130
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější