Jak se padá do dluhů. Teoreticky by příští rok mohl schodek státního rozpočtu vyskočit až ke 450 miliardám
Vláda se rozhodla, že si rozváže ruce k neomezenému utrácení na dluh. A pojala to velmi velkoryse. Mění pravidla rozpočtové odpovědnosti tak, že si to ve veřejné diskusi už našlo přezdívku rozpočtový armageddon. Pokud se obavy naplní, mohou být dopady na českou ekonomiku i životní standardy „našich lidí“ docela nepříjemné.
Podstatou návrhu změn rozpočtových pravidel je masívní úprava tzv. únikových doložek v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, které vymezují výdajové položky, jež se do plnění základních limitů veřejných rozpočtů nezapočítávají. V současnosti jde výhradně o výdaje na obranu nad dvě procenta HDP a půjčku na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech.
Odbrzděné utrácení
Podle nového vládního návrhu se má takto nezapočítávat naprostá většina investic do infrastruktury. Z taxativního výčtu, který je přílohou zákona, vyplývá, že jde nejen o konkrétní dálnice a železnice, ale třeba také o významná vodní díla a jaderné elektrárny. Podle propočtu analytiků tyto výdaje činí letos nějakých 145 miliard korun, které by mohly být v příštím roce utraceny nad zákonný rozpočtový limit.
Do této kategorie pak mají kuriózně spadat i splátky investic do infrastruktury pořízených formou PPP projektů, které mají fakticky mandatorní charakter. Tyto projekty mají pro vlády po celém světě zásadní kouzlo, že při nich sice vzniká závazek státu platit za stavbu dálnice či železnice, ale samotný dluh se nepočítá do rozpočtu. Do něj vstupují až splátky. A ty se musí platit úplně stejně jako vydané státní dluhopisy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
