Před 135 lety 31. srpna 1888 zavraždil Jack Rozparovač svou první oběť. Po Mary Ann Nicholsové padly záhadnému vrahovi za oběť další minimálně čtyři ženy. Fantom temných uliček nuzných londýnských čtvrtí nebyl nikdy dopaden, o to větší stopu ale zanechal v popkultuře. Jeho postava se stala námětem stovek knih, desítek filmů a televizních inscenací, hudebních skladeb, a dokonce i několika oper. Objevil se v japonských manga komiksech, seriózních kriminalistických publikacích i konspiračních teoriích, kde je oslavován jako anděl zkázy, který krvavou obětí otevřel brány neméně krvavému 20. století. Dalo by se dokonce říct, že Jack byl zakladatelem kultu masových vrahů, jehož podivná a často nepochopitelná tradice pokračuje dodnes. Vrah z Whitechapellu totiž není zdaleka jediným zločincem, který se v naší kultuře a popkultuře otiskl.
Pokračování 2 / 10
William Corder
Jeden z prvních zločinců, který se dočkal statutu celebrity. „Vraždu v červené kůlně“ spáchal v roce 1827, zakrátko byl dopaden a oběšen. Díky reportérům právě vznikajícího bulvárního tisku vzbudil případ obrovský zájem. Corderově popravě a veřejné pitvě přihlížely desítky fascinovaných lidí a ještě dlouhá léta se davy návštěvníků chodily dívat na jeho kostru, která byla vystavená v prosklené skříni ve vestibulu nemocnice ve West Suffolku. Samotná červená kůlna byla doslova rozebrána na kusy lovci suvenýrů. Případ se dočkal pěti filmových zpracování. Dobové písně Murder of Maria Martin a Murder in the Red Barn zlidověly a v nejrůznějších úpravách se zpívají dodnes.
Pokračování 3 / 10
H. H. Holmes
Holmes byl první sériový vrah v moderní historii USA. Během Světové výstavy v Chicagu si zařídil poblíž areálu výstaviště hotel, kam lákal mladé ženy, vraždil je v plynové komoře a těla pálil v podzemním krematoriu. Když byl dopaden, zaplatil mu deník Hearst News za exkluzivní práva k jeho příběhu na tu dobu závratnou sumu 10 000 dolarů. Historky o Ďáblu z bílého města žijí dodnes, jedno z posledních zpracování napsal Erik Larson s podtitulem „Vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku“. Práva ke knize vlastní Leonardo DiCaprio, který chtěl Holmesův příběh zpracovat v televizním seriálu. Režie se měl chopit Martin Scorsese a role Holmese Keanu Reeves. V současnosti je ale projekt uložen k ledu a není jisté, jestli se ho kdy dočkáme.
Pokračování 4 / 10
Ed Gein
Jedna z nejstrašlivějších postav historie zločinu, vrah, kanibal a fetišista se zálibou v lidské kůži se v popkultuře nevyskytuje pod svým vlastním jménem. Inspiroval ale bezpočet postav jiných. Robert Bloch jeho vyšinutou osobnost přetvořil do povídky Psycho, kterou proslavilo filmové zpracování Alfreda Hitchcocka. Geinův obraz se dá vysledovat i v postavě Leatherface z Texaského masakru motorovou pilou, v Hannibalu Lecterovi z Mlčení jehňátek nebo dr. Oliveru Thredsonovi ze seriálu American Horror Story.
Pokračování 5 / 10
Ted Bundy
Psychopatický krasavec, který se u soudu přiznal k třiceti vraždám a byl podezřelý z více než stovky zabití, skončil v roce 1989 na elektrickém křesle. Do vězení Tedu Bundymu chodily milostné dopisy od desítek fascinovaných žen i mužů a ještě za jeho života se o něm začaly točit filmy a psát knihy. The Deliberate Stranger byl uveden do kin už v roce 1986 a nepříliš povedený horor z roku 2008 šel do distribuce s podtitulem „Americká ikona“. Písničky o Bundym dokonce hrají i české kapely, jmenovitě death metalová legenda Fatality z Hrušovan u Brna a teplická hardcore-violence kapela Žmolek.
Pokračování 6 / 10
John Wayne Gacy
Násilník a sériový vrah, který se převlékal za klauna jménem Pogo. V roce 1978 byl odsouzen k trestu smrti a na vykonání rozsudku čekal celých 16 let. Čas ve vězení si krátil malbou a vytvořil desítky obrazů šílených klaunů, nábožensky inspirovaných halucinací a portrétů dalších vrahů, jako byl Jeffrey Dahmer nebo Adolf Hitler. V aukcích se dodnes prodávají za tisíce dolarů.
Pokračování 7 / 10
Bonnie a Clyde
Duo lupičů a vrahů, kteří spolu s Al Caponem, Johnem Dillingerem a Baby Face Nelsonem tvoří panteon „veřejných nepřátel“ Ameriky 30. let. V době velké hospodářské krize měli lidé tendenci vnímat jako zloduchy spíš státní úředníky a v podstatě všichni „Public Enemies“ se dočkali pověsti jakýchsi Robinů Hoodů. Nejvíce romantiky se nastřádalo kolem dvojice mladých milenců.
Přestože mají na svědomí sérii přepadení převážně malých podniků, devět mrtvých policistů a několik civilistů, jejich příběh fascinuje filmaře a muzikanty dodnes. Film Arthura Penna s Warrenem Beattym a Faye Dunawayovou v hlavních rolích patří k filmovým klasikám. Duet Serge Gainsbourga s Brigitte Bardotovou zase ke klasikám popmusic (píseň je inspirovaná básní, kterou několik týdnů před smrtí napsala sama Bonnie Parkerová). V městečku Gibsland, kde mladí desperáti při přestřelce s policií zahynuli, funguje velmi navštěvované muzeum a každý rok se tu na jejich počest 23. května pořádá festival.
Pokračování 8 / 10
Aileen Wuornos
Sedminásobná vražedkyně, popravená v říjnu 2002, inspirovala svým neuvěřitelně krutým životním příběhem několik seriálů, dokumentárních filmů a hlavně film Zrůda. Hlavní postavu v něm ztvárnila Charlize Theronová, která za výkon získala Zlatý glóbus a Oscara pro nejlepší herečku v hlavní roli.
Pokračování 9 / 10
Baader – Meinhofová
Andreas Baader a Ulrike Meinhofová stáli v čele takzvané Red Army Faction (RAF), která v 70. letech v Německu spáchala sérii bombových útoků, atentátů a únosů. Ultralevicová teroristická skupina působila v prostředí, kdy se Německo potýkalo s dědictvím nacistické minulosti a zastávalo názor, že změna může přijít jen skrz radikální činy.
Ten samý princip uplatňovala v kultuře generace německé nové vlny. Mladí komunisté byli velmi úzce provázáni s komunitami kolem Herzoga, Wenderse, Fassbindera, Briana Ena, Amon Duul a Tangerine Dream (Ulrike Meinhofová byla sama úspěšná novinářka a scénáristka). O odrazy v popkultuře tím pádem neměli Baader – Meinhof nouzi. Ve svých dílech je citují Luke Haines, Brian Eno, Cabaret Voltaire, Chumbawamba a v podstatě všichni levicoví punkeři od Německa po Itálii. V Berlíně můžete dodnes potkat lidi v tričku s emblémem Prada – Meinhof.
Pokračování 10 / 10
Issei Sagawa
Pokud byste hledali nejpodivnější „celebritu“ světa zločinu, japonský šílenec a kanibal by se určitě mezi kandidáty objevil na předním místě. Pocházel ze zámožné rodiny, která mu umožnila studium na pařížské Sorbonně. Akademická kariéra skončila v okamžiku, kdy Sagawa ve svém pařížském bytě zavraždil a zčásti pozřel svou spolužačku. Soudní proces protahovaný najatými advokáty byl tak dlouhý, že ho francouzské úřady nakonec označily za nepříčetného šílence a vyhostily ho do Japonska. Kvůli utajování vyšetřovacích dokumentů zde ale nemohl být uvězněn a prožil dalších skoro 40 let na svobodě. V Tokiu se v 80. a 90. letech stal bizarní celebritou. Publikoval několik knih, byl častým hostem různých diskuzních pořadů a časopis Spa ho dokonce zaměstnával jako gastronomického recenzenta.
