Britská korunovace je jedinečný akt a žádná jiná monarchie na světě takovou nemá: „Forma ceremoniálu při korunovaci Karla III., je jedinečná pro tuto zemi a jedinečná ve svém trvání," uvedla královská historička Alice Huntová pro agenturu Reuters. „V této zemi korunovace stále přežívá jako okamžik, který skutečně legitimizuje monarchu v očích veřejnosti," dodala. „I když se následník trůnu stává monarchou již automaticky v okamžiku úmrtí svého předchůdce, korunovační rituál jistým způsobem jeho roli posvětí."
Angličtí králové a královny jsou korunováni v londýnském Westminsterském opatství již bezmála tisíc let. Korunovační ceremoniál se během staletí změnil jen nepatrně. V opatství bylo korunováno celkem 39 monarchů, s výjimkou tří. Korunován nebyl mladý král Eduard V., který vládl v roce 1483 pouhé dva měsíce, než ho sesadil jeho strýc, vévoda Richard z Gloucesteru, jež nastoupil na trůn jako král Richard III. Dále nebyla korunována mladičká lady Jane Greyová, která usedla na trůn na pouhých devět dní v roce 1553. A do třetice nebyl korunován Eduard VIII., který v roce 1936 abdikoval, aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou.
Korunovace nemá žádný ústavní dosah, ale má duchovní význam, neboť nový král pronáší přísahu k bohu a činí sliby národu, kterému slouží. Korunovaci organizuje hrabě Marshal, nejstarší člen Sněmovny lordů, který řídí státní záležitosti. Tento dědičný úřad po staletí připadá vévodovi z Norfolku, kterým je nyní Edward Fitzalan-Howard. Ten rovněž organizoval pohřeb královny Alžběty II. Samotný akt korunovace má slavnostní a posvátný ráz a je plný symboliky. Nový král Karel III. bude přísahat věrnost britskému právu a anglikánské církvi.
Korunovace Alžběty II.
Korunovace britské královny Alžběty II. se odehrála 2. června 1953 ve Westminsterském opatství a byla první, kterou natáčela televize. Okázalý obřad tak mohlo v televizním přenosu sledovat asi 20 milionů Britů a dalších asi 12 milionů o něm poslouchalo v rozhlase. V Americe pak ze záznamu korunovaci vidělo na 100 milionů lidí. „Je úžasné, že jsme mohli v televizi rozeznat i manžetové knoflíčky Winstona Churchilla," rozplýval se nad televizním přenosem britský tisk. V samotném Westminsterském opatství korunovaci sledovalo přes 8000 hostů.
Alžbětina korunovace doslova obletěla svět - filmový kotouč s ní přepravily do australské Canberry dva tryskové bombardéry. Tato akce byla pokládána za příležitost k pozvednutí britské reputace ve světové politice. Hovořilo se dokonce o druhé alžbětinské době. Během korunovačního ceremoniálu Alžběta pronesla přísahu, že bude dodržovat zákony svých národů a vládnout anglikánské církvi. Následovaly oslavy a ve všech zemích Commonwealthu byly vydány pamětní medaile.
V délce svého vládnutí překonala Alžběta II. všechny možné rekordy. Byla nejdéle žijícím a nejdéle vládnoucím britským panovníkem v dějinách. Za dlouhá desetiletí své vlády zažila 15 premiérů, ve Vatikánu vystřídalo sedm papežů, rozšířila se televize, člověk vstoupil na Měsíc, byla postavena a zbourána berlínská zeď. Královna zemřela vloni 8. září.
Korunovace Jiřího VI.
Jiří, otec královny Ažběty II., nebyl jakožto druhorozený syn panovníka Jiřího V. připravován na převzetí královských povinností a v mládí žil ve stínu svého staršího bratra Eduarda. Za první světové války sloužil u královského námořnictva, v roce 1923 se oženil s Alžbětou Bowesovou-Lyonovou, se kterou měl dvě dcery, Alžbětu a Margaret. Na trůn po jeho smrti v roce 1936 nastoupil jeho starší bratr Eduard. V témže roce však oznámil úmysl oženit se rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Aby tak mohl učinit, musel abdikovat a místo něj usedl na trůn jeho bratr Jiří.
Jiří byl korunován byl 12. května 1937, v den plánované korunovace Eduarda. Ceremoninál se odehrával v tradičním duchu, podobně jako předchozí korunovace Jiřího V. v roce 1911, byly použity pouze jiné melodie. Průvod, který se vracel do Buckinghamského paláce, byl nejdelším korunovačním průvodem do té doby, měřil 9,7 kilometru. Korunovaci zajišťovalo víc jak 32 000 vojáků a 20 000 policistů. Jiří VI. vládl až do své smrti 6. února 1952. Za jeho vlády Británie zažila druhou světovou válku a byl zahájen rozpad britského impéria a jeho transformace do Commonwealthu, vyhlášením nezávislosti Indie a Pákistánu v roce 1947.
Korunovace Jiřího V.
Vnuk královny Viktorie a dědeček královny Alžběty II. byl rovněž až druhorozeným synem krále Eduarda VII. Sloužil u námořnictva, dokud ho nečekaná smrt jeho staršího bratra Alberta Viktora na začátku roku 1892 nepostavila do přímé linie následnictví trůnu. V roce 1893 se Jiří oženil se snoubenkou svého bratra, princeznou Marií z Tecku, měli spolu šest dětí. Po smrti královny Viktorie v roce 1901 nastoupil na trůn jeho otec jako Eduard VII. a Jiří se stal princem z Walesu. Po smrti svého otce v květnu 1910 se stal králem a císařem.
Korunován byl 22. června 1911 ve Westminsterském opatství. Oslavy korunovace byly pojaty jako oslava britského impéria. Jiří V. poté vládl jako panovník Spojeného království a britských dominií a indický císař až do své smrti 20. ledna 1936. Jeho vláda zažila rozmach socialismu, komunismu, fašismu, irského republikanismu a indického hnutí za nezávislost, které proměnily politickou scénu jeho země.
Jiří V. je také prvním panovníkem rodu Windsorů. Původní rodové jméno Sasko-Kobursko-Gothajský nahradil za první světové války v roce 1917 tento protiněmecky orientovaný panovník - i s ohledy na nálady veřejnosti a navzdory svým příbuzenským vztahům s německým císařem - na Windsor podle stejnojmenného hradu nacházejícího se nedaleko Londýna. Od roku 1960 se z rozhodnutí královny Alžběty II. další potomstvo jmenuje Mountbatten-Windsor.
