Tragicky skončil život mladého hrdiny jménem Alois Suttý. Sotva se stal dospělým, musel narukovat k Wehrmachtu. Když se po návratu do domoviny rozhodl pomáhat všem, kteří v novém režimu trpěli, skončil ve vězení. Ačkoliv v převaděčství pokračoval, už v 27 letech byl dopaden, postaven před soud a bez milosti popraven.
Alois Suttý se narodil roku 1924 českým rodičům v Německu. Krátce na to se ale rodina přestěhovala do Československa, Alois měl ale stále německé občanství, a tak byl v 16 letech povolán na práci do Mnichova a o dva roky později se musel přidat k Wehrmachtu. Při bojích proti Rudé armádě byl vážně zraněn a jako válečný invalida později propuštěn z armády. Po konci války se mohl vrátit domu za rodiči, zjistil ale, že jeho dva bratři byli při odsunu Čechů vyhnáni.
On sám se kromě běžného zaměstnání začal po komunistickém převratu „věnovat převaděčství“. Za to byl ale poměrně brzy zatčen a odsouzen na dva roky do vězení. Odsud ale bez problémů rychle uprchl a ačkoliv se dlouhodobě usídlil v Německu, přes hranice převáděl své krajany dál.
A to dokonce tak vehementně, že se stal jedním z nejaktivnějších převaděčů. Možná i proto ho agent kontrašpionážního sboru požádal o pomoc s převedením zpravodajského kurýra Stanislava Rachaře. Jenže ten byl zatčen a při brutálním výslechu prozradil, kde na něj má převaděč čekat kvůli cestě zpět do Německa.
Pro Aloise si přišla devítičlenná skupina policistů z řad StB a SNB se samopaly. Ačkoliv Suttý jednoho z nich postřelil do hrudi, neměl proti přesile šanci. Při zatýkání se nechtěně sám postřelil, ale i přes vážná zranění ho komunisté odvezli místo do nemocnice k výslechu. I zde se ale zachoval jako hrdina. U soudu prohlásil, že v USA je skutečná demokracie, zatímco Československo si na ni jen hraje. I přesto, nebo možná právě proto skončil na popravišti pankrácké věznice.
