nahoru

Řádění teroristů nepřežily stovky dětí. Útok na školu v Beslanu roku 2004 zůstává hrozivým mementem

Lukáš Lhoťan 3. září 2021 • 10:00
Řádění teroristů nepřežily stovky dětí. Útok na školu v Beslanu roku 2004 zůstává hrozivým mementem
foto: EPA

Pro stovky dětí a jejich rodiče z kavkazského města Beslan mělo být 1. září roku 2004 významným dnem. Mnohé děti směřovaly s rodiči poprvé do školy, ale pro některé z nich to byl také poslední den nejen ve škole, ale i v životě. Ve škole totiž čekali teroristé, kteří je vzali jako rukojmí. Za dva dny stovky dětí a rodičů v boji ruských bezpečnostních sil s islámskými teroristy zahynuly. Podle oficiálních informací ruských úřadů při bojích padlo 10 příslušníků ruských speciálních jednotek bylo zabito 333 civilistů (z toho bylo údajně 186 dětí) a stovky lidí utrpěly zranění.

Celá tragédie v kavkazském městě Beslan tehdy odhalila nejen totální selhání ruských úřadů, ale také odhodlání čečenských islamistů použít brutální sílu a klidně vraždit i děti ve jménu svých cílů. Zároveň byl útok teroristů na Beslan v jistém smyslu vyvrcholením tehdejších aktivit čečenských islamistů. Například v roce 2004 byl již spáchán atentát na prezidenta Čečenské republiky Achmada Kadyrova (otec současného prezidenta Čečenské republiky Ramzana Kadyrova) a předsedu místního parlamentu Husejna Isajeva. Oba politici byli při atentátu zabiti.

Islamisté pak také v červnu 2004 provedli masivní útok na město Nazraň v Ingušsku, kde v bojích zabili desítky lidí. V srpnu 2004 následovaly dva sebevražedné útoky na ruská civilní letadla (teroristé zabili dohromady 90 lidí) a také jsou jim připisovány pumový atentát na moskevskou zastávku hromadné dopravy (zraněni byli 4 lidé) a sebevražedný atentát v moskevském metru (zabito 10 lidí a další zranění) ze stejné doby.

Ke všem těmto teroristickým útokům se přihlásil čečenský povstalecký velitel Šamil Basajev (čečenské národnosti, žil 1965–2006), který se přihlásil i k velení skupiny teroristů v Beslanu (tuto skupinu netvořili jen Čečenci, ale i Arabové). Skupina se skrývala v lese v nedalekém Ingušsku, odkud 1. září vyrazila do Beslanu. Cestou se jim podařilo zajmout ingušského policejního důstojníka Sultana Guraževa, který po nějaké době teroristům uprchl a okamžitě zalarmoval policejní úřady. Tou dobou již ale byli v severoosetském Beslanu. Bylo zhruba 9 hodin ráno 1. září. Podle svědectví a názorů expertů informace vyhodnocené po celé tragédii ukazují, že islamističtí teroristé operovali nejspíše ve dvou skupinách, kdy jedna skupina byla již předem infiltrována mezi lidmi ve škole.

Zpočátku mnozí rodiče a děti celý útok považovali za cvičení, protože viděli teroristy přijet ke škole v ukradeném policejním voze. Také došlo k první větší přestřelce mezi útočníky a místními policisty a ozbrojenými civilisty, kdy bylo několik lidí zraněno a byl zastřelen i jeden z teroristů. Útočníci pak shromáždili zajaté děti a dospělé ve školní tělocvičně, kde zastřelili několik lidí (například jednoho z rodičů Ruslana Betrozova, který tlumočil dětem příkazy únosců z ruštiny do osetštiny, což únosci zakázali).

Mezi samotnými islámskými teroristy došlo nejspíše k velkým sporům, protože svědci potvrdili, že velitel celého útoku nařídil zastřelit několik dospělých rukojmích a také několik členů islámské teroristické skupiny, kteří dali najevo veřejně svůj nesouhlas s držením dětí jako rukojmích. Uvnitř budovy došlo také k explozi výbušniny na těle jedné sebevražedné atentátnice, kterou odpálil velitel islámských teroristů. Při explozi této ženy zahynulo i několik členů islamistické skupiny, ale není známo, proč tak velitel skupiny učinil.

Zatímco se dělo toto všechno, kolem budovy se shromáždil obrovský ozbrojený dav (odhaduje se, že něco kolem 5 000 lidí), kde se mísili ozbrojení civilisté (příbuzní zadržovaných dětí a rodičů), severoosetská domobrana, hasiči, policisté a přivolané armádní jednotky. Celá situace ukázala, že se ruské úřady nepoučily z předchozích útoků na různé civilní cíle a nepřipravily se na řešení podobné situace. Přitom z předchozích let bylo víc než dost příkladů, kdy čečenští teroristé útočili na ruská města a civilisty.

Druhý den zadržování rukojmích se situace prudce zhoršovala. Islamisté zakázali zadržovaným, včetně dětí, jíst a pít, takže mnohé děti upadly do bezvědomí. Také hygienické podmínky se prudce zhoršovaly a v tělocvičně bylo nesnesitelné horko. Byť se do vyjednávání s únosci zapojili vrcholní představitelé úřadů, včetně ingušského prezidenta Ruslana Auševa, vyjednávání se nikam nepohnulo. Teroristé pouze předali úřadům videokazetu s projevem Šamila Basajeva a záběry na unesené a trpící děti. Basajev na videokazetě požadoval stažení ruských jednotek z Čečenska a uznání čečenské nezávislosti, což ruské úřady dlouho tajily a tvrdily, že videokazeta nic neobsahovala.

Video se připravuje ...
Nejtragičtější útoky na školyVIDEO Videohub

Odpoledne druhého dne se pokusili teroristé vyprovokovat útok ruských policejních sil odpálením několika granátů na pozice obléhajících jednotek, ale ty palbu neopětovaly ze strachu, aby nezranily nějaké rukojmí. Při tomto útoku bylo zničeno jedno policejní vozidlo a zraněn jeden policista. Mnohé zadržované děti plakaly, čímž provokovaly islámské teroristy, kteří vyhrožovali rodičům, že plačící děti zastřelí. Svědci zároveň popisují, že děti a dospělí, kteří byli dva dny bez vody, se uchylovali i k pití moči, aby se pokusili nějak utišit žízeň.

Třetí den (3. září) mělo dojít ve 13:00 na základě dohody mezi teroristy a úřady k odvezení dvaceti těl mrtvých lidí. Když však k budově přijelo vozidlo zdravotníků a ti chtěli začít nakládat těla mrtvých, z budovy školy se ozvala exploze a islamisté zahájili na zdravotníky střelbu, během které dva z nich zabili. Zároveň se ozvala druhá exploze a krátce nato se zhroutila střecha školní tělocvičny, která zavalila desítky zadržovaných dětí a dospělých.

Důvod exploze výbušnin není znám. Je několik teorií, včetně záměrného útoku ruských bezpečnostních sil, ale oficiální vyšetřovací verze tvrdí, že exploze nebyly způsobené ze strany policie, ale z nějakého důvodu je způsobili sami islámští teroristé. Ať již byl důvod jakýkoliv, po explozích a zhroucení střechy školní tělocvičny začaly z budovy vybíhat děti a rodiče, na které stříleli islámští teroristé, na což reagovaly ruské bezpečnostní síly zahájením útoku na celou budovu. Do akce nasadily několik tanků T-72 a vrtulník Mi-24. Teroristé začali využívat unesené děti a rodiče jako živé štíty proti útočícím ruským jednotkám, což mezi dětmi a rodiči způsobilo také velké ztráty na životech.

Boje o budovu školy trvaly několik hodin, během kterých se skupina teroristů rozdělila. Někteří se snažili skrýt v okolí školní budovy, jedné skupině se podařilo probít z obklíčení a pokusila se uprchnout pronásledována ruskými vojenskými vrtulníky. Minimálně jednoho islámského teroristu zajali a popravili sami obyvatelé Beslanu. Okamžitě po osvobození budovy školy zahájily ruské bezpečnostní síly vyšetřování a pátrání po teroristech, kteří unikli.

Jako hrdinové se projevili někteří příslušníci ruských bezpečnostních sil, kteří vlastními těly kryli děti před střelbou teroristů a několik z nich přitom zemřelo. Podle oficiálních závěrů zahynulo při celé tragédii 333 osob (z toho 186 dětí) a 783 lidí bylo zraněno. Zabito bylo 31 čečenských teroristů a jeden byl zajat živý. Později byl odsouzen na doživotí ruským soudem.

Celá tragédie vedla k masivním změnám v ruských zákonech. Posíleny byly pravomoci bezpečnostních orgánů. Také ale došlo k žalobám rodin obětí útoku u Evropského soudu pro lidská práva, který rozhodl, že ruské úřady měly dostatek zpravodajských informací o riziku útoků čečenských teroristů na budovy škol v dané době, a přesto nic neučinily a ani nevarovaly obyvatelstvo před tímto rizikem. Tento soud rozhodl, že ruské úřady musí obětem tragédie vyplatit celkově 80 milionů korun.

Ruské úřady z organizování tohoto teroristického útoku nakonec obvinily tyto osoby: Šamila Basajeva, Kamela Rabata Bouralha (Brit s alžírskými kořeny), Abu Omara al-Saifa (saudskoarabský občan zabit údajně v roce 2005), Abu Zaida Al-Kuwaitiho (kuvajtského původu zemřel v roce 2005). Je třeba také zdůraznit, že mnozí čelní představitelé čečenských povstalců tento teroristický útok velmi razantně odsoudili a označili ho za škodící věci Čečenců.

Tento teroristický útok byl na delší dobu jedním z posledních větších útoků na ruské cíle, který spáchali islámští teroristé z Čečenska. Nejspíše díky tomu, že po tragédii v Beslanu ruské bezpečnostní síly radikálně přitvrdily v boji proti terorismu a také se konečně aspoň trochu poučily ze svých chyb a napravily je. I strůjce celého útoku Šamil Basajev se dlouho ze svého „úspěchu“ netěšil, protože již o dva roky později byl údajně zabit při operaci ruských tajných služeb. Jeho smrt oslavovalo mnoho lidí v Arménii (Basajev totiž velel islamistickým bojovníkům ve válce proti Arménii v Náhorním Karabachu), ale také v Gruzii, protože Basajev byl spoluzodpovědný za etnické čistky a vraždy Gruzínců během války v Abcházii. Nejspíše jeho smrt oslavovali i někteří Oseti a hlavně příbuzní zemřelých z Beslanu.

Svou brutalitou nebyl útok na děti v Beslanu doposud v rámci Evropy teroristickými skupinami překonán, a zůstává tak děsivým mementem, kam až může zajít nemorální chování náboženských a nacionalistických fanatiků.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.