nahoru

Nevraždí jenom lůza. K jednomu z největších pogromů v historii se připojili i učitelé a úředníci

Šimon Kadeřávek 28. června 2021 • 13:00
Nevraždí jenom lůza. K jednomu z největších pogromů v historii se připojili i učitelé a úředníci
foto: Wikimedia commons

Druhá světová válka byla přehlídkou vraždění, mučení a trýznění. Lidé si postupně zvykali na krvavá divadla, podobně tomu bylo 27. června 1941 v rumunském městě Jasy. Pár dní po začátku Operace Barbarossa odstartoval pogrom, který stál život čtrnáct tisíc Židů. Lynč zosnovala rumunská vláda za asistence německého Abwehru. Postupně se do vraždění zapojili i obyčejní lidé.

Jasy (v rumunštině Iași) leží nedaleko hranic, zároveň se jedná o druhé největší město celé země. Ve 30. letech zde tvořili Židé třetinu obyvatelstva. Rumunská vláda viděla Židy jako pátou kolonu, protože podle propagandy měli sympatizovat se Sovětským svazem. Z dnešního pohledu zcela absurdní tvrzení, protože v SSSR také probíhaly antisemitské čistky.

Pryč s židobolševiky!

Rumunsko se během druhé světové války zařadilo na stranu Adolfa Hitlera, vůdčí osobností byl generál Ion Victor Antonescu. Lidé z jeho okolí viděli obrovské nebezpečí v rozpínavosti Sovětského svazu. Věřilo se, že komunismus je výtvorem Židů, tudíž v Rumunsku byly velmi časté útoky na obyvatele židovského původu. Antonescu si uvědomoval, že město Jasy může po napadení Sovětského svazu fungovat jako největší centrum odporu.

Těsně před začátkem Operace Barbarossa začal oklešťovat práva Židů v Jasy, nařídil dokonce uzavření všech židobolševických kaváren. Krátce nato signoval dekret, v němž změnil osud desítkám tisíc lidí. Židé, kterým bylo mezi 18 a 60 roky a bydleli mezi řekami Siret a Pruth, museli být deportováni do lágru na jihu Rumunska.

Jasy se stalo terčem rumunské i sovětské armády, protože po startu Operace Barbarossa začal Sovětský svaz s bombardováním města. Antonescu zároveň toužil po vyhlazení tamních Židů. K tomu mu pomohly drby a klepy, říkalo se například, že všichni Židé z Jasy mají členství v komunistické straně.

Zvracená rumunská očista

„Očisti Jasy od židovského obyvatelstva,“ řekl Antonescu do telefonu, na druhém konci poslouchal velitel místní vojenské posádky. Do ulic se vydali vojáci, kteří většinou šli na jisto, protože domy Židů byly označeny křížkem. Také státní tisk volal po vyřešení situace, přinesl dokonce informaci ohledně spolupráce Židů se sovětskými parašutisty. Oficiální záminka byla na světě.

Situace se záhy vyhrotila, Židům nebylo povoleno prakticky nic. „Museli jsme se schovávat ve sklepích,“ vzpomínal jeden z přeživších. Vojáci prohledávali budovy, do pogromu se zapojilo i místní obyvatelstvo. Spoluobčané byli zpravidla plní nenávisti, a tak se na vraždění podíleli obchodníci, špatně placení úředníci i několik učitelů.

Během několika hodin zemřelo na osm tisíc lidí. Velkou část zavraždila tzv. Železná garda. Chycení Židé velice trpěli, protože agresoři nechtěli zbytečně plýtvat munici. Několik stovek lidí bylo zavražděno bajonetem. Při běsnění skončili tragicky i lidé, kteří se Židů zastávali. Trýznivá smrt čekala například na akademika či kněze.

Smutný osud

Zavraždění leželi bezprizorně na ulicích, ty následně obsadily cikánské bandy. Svlékaly a okrádaly mrtvoly. Kdo řádění přežil, musel se přihlásit na vlakovém nádraží, tam na něj čekal transport do koncentračního tábora. Většina z lidí ve vagonech ale do cílové destinace nedorazila, protože zemřela na vyhladovění či celkové vyčerpání.

Dle odhadů rumunské vlády bylo během třídenního masakru zabito na 13 266 lidí. Pro představu se jedná o celou populaci města Aš. Židovská komunita v Jasy byla nadobro rozprášena, kdo nezemřel v ulicích, čekala na něj smrt v koncentračním táboře.

Po válce byla většina z účastněných souzena lidovými tribunály. Samotný Ion Antonescu dokonce dostal trest smrti. Ostatní odešli od soudu s vysokými tresty. V roce 2011 byl v Jasy vztyčen památný obelisk, který vzpomíná na jeden z největších pogromů druhé světové války.

VIDEO: Tajné dopisy jsou unikátním svědectvím o podmínkách v koncentračním táboře RavensbrückVIDEO Reuters; Martin Bartkovský

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku