Apollo 11: Před 50 lety se vydali na cestu první lidé, kteří měli stanout na Měsíci | Reflex.cz
nahoru

Vzhůru na Měsíc! Před 50 lety začala nejslavnější cesta lidstva

-pos-, ČTK16. července 2019 • 15:20
Vzhůru na Měsíc! Před 50 lety začala nejslavnější cesta lidstva
foto: NASA

„Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo,“ komentoval Neil Armstrong okamžik, kdy se Pozemšťan poprvé dotkl nohama měsíčního povrchu. Jeho věta se stala jedním z nejslavnějších výroků 20. století. Na cestu se Armstrong spolu se dvěma kolegy, Edwinem Aldrinem a Michael Collins, vydal přesně před 50 lety. Kosmická loď Apollo odstartovala 16. července 1969 v půl deváté ráno floridského času.

Misí Apollo 11 vyvrcholil program, který odstartoval v květnu 1961 americký prezident John F. Kennedy. Tehdy byla Amerika v šoku, ve vesmírných závodech ji totiž už podruhé předběhl SSSR. Nejprve v říjnu 1957 vypustil první umělou družici - slavný pípající Sputnik - a 12. dubna 1961 Jurij Gagarin jako první člověk obletěl zeměkouli. Američan Alan Shepard se nakrátko podíval za hranice atmosféry až tři týdny po Gagarinovi a na oběžnou dráhu se kolega John Glenn dostal v únoru 1962.

Dobytí Měsíce ale nakonec dalo na původní ztrátu v kosmickém soupeření zapomenout. K cíli své cesty dorazilo Apollo 11 po sto hodinách letu a poté Armstrong s Aldrinem přestoupili do výsadkového modulu Eagle (Orel) a vydali se na poslední fázi letu. Collins na dvojici zatím čekal ve velitelské sekci na orbitě. Během přistávání Orlu několikrát málem vysadil počítač, na povrch dosedli astronauti jen pár desítek vteřin před tím, než došlo palivo a 25 kilometrů od plánovaného místa.

Trvalo ale ještě šest hodin, než řídící středisko dalo oběma astronautům povolení k výstupu. První otiskl 20. července 1969 (v Praze bylo ráno 21. července) své stopy v měsíčním prachu tehdy osmatřicetiletý Armstrong. Rozostřený černobílý obrázek první procházky po povrchu Měsíce ihned obletěl celý svět. Aldrin se ke kolegovi brzy přidal a oba strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu, fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a jiných vzorků.

"Na místečku velkém jako zahrádka" - jak později řekl Armstrong, který si tehdy do skafandru pouštěl Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka - v oblasti Moře klidu byly Armstorng s Aldrinem celkem 21 hodin. Během pobytu venku, kde díky jen šestinové gravitaci proti Zemi trochu legračně poskakovali, mimo jiné vztyčili vlajku Spojených států a telefonicky pohovořili s prezidentem Richardem Nixonem. A předtím, než se vrátili do modulu, ještě nainstalovali vědecké přístroje.

Návratový modul, ve kterém z povrchu Měsíce astronauti odvezli přes 22 kilogramů materiálu, se krátce po startu z Měsíce spojil na oběžné dráze s Columbií. Ta se poté, co již nepotřebný modul odhodila, vydala na cestu zpátky k Zemi. Posádka Apolla 11 přistála 24. července 1969 na uprostřed Tichého oceánu, zhruba 25 kilometrů od americké letadlové lodi Hornet. Trvalo ale ještě tři týdny, než se mohli začít radovat ze svého úspěchu po boku blízkých.

Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž v obavách z možného zavlečení mimozemské infekce uvalil na Armstronga, Aldrina a Collinse přísnou karanténu. I prezident Nixon, který je na letadlovou loď přiletěl přivítat, se s astronauty mohl pozdravit jen přes okno izolovaného obytného přívěsu. Karanténa, kterou zažily ještě posádky lodí Apollo 12 a 14, skončila 10. srpna a po krátkém oddychu s rodinami čekalo trojici triumfální přivítání v ulicích New Yorku a Chicaga.

-pos-, ČTK




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější