Když se o mladém člověku řekne, že je to rebel, většinou si člověk představí teenagera s divoce obarvenými vlasy, šílené oblečení, hlasitou hudbu a náušnici na nevhodném místě. Alyssa Bustamante ale do podobných kolonek nezapadá vůbec. Pohledná a tichá slečna s krátkým sestřihem, která podle vrstevníků byla oblíbená a vždy milá. Uvnitř ale ukrývala něco temného. Tak temného, že toužila vyzkoušet, jaké to je někoho zabít. A tak to udělala...v 15 letech zavraždila teprve 9letou holčičku!
Alyssu vychovávali od osmi let její prarodiče - její matka skončila kvůli drogám a alkoholu ve vězení, stejně jako její otec, který byl ovšem odsouzen za napadení. Osvojili si ji a její tři mladší sourozence a odstěhovali se na venkov. Alyssa byla na škole jedničkářka, byla mezi spolužáky oblíbená a působila úplně normálním dojmem. Pravidelně chodila do kostela, psala básničky a ráda vtipkovala.
Ve třinácti se pokusila o sebevraždu a posléze jí lékař předepsal antidepresiva. Přesto se Alyssa řezala do rukou - zápěstí jí brzy pokrývaly jizvy. A na internetu se z ní stával úplně jiný člověk - na profilech na MySpace a YouTube mezi své zájmy napsala i „vraždění lidí“. Dokonce sdílela video, ve kterém se snažila přimět své bratry, aby se chytili kovového plotu pod napětím. A pak v říjnu 2009, pár měsíců před 16. narozeninami, proměnila své fantazie v realitu.
Jen kousek od Alyssy bydlela v jednom z domů devítiletá Elizabeth Olten, která si s Alyssou a jejími sourozenci často hrála. To se mělo dít i osudného dne, jenže Elizabeth se večer nevrátila domů. Rozjelo se pátrání, ale už druhý den FBI vyslýchala Alyssu. Sebrali jí deníček a za jejím domem našli díru, která vypadala jako mělký hrob. „Ráda kopu díry,“ řekla jim teenagerka. Po nějaké době objevili další díru v zemi - v té už našli i tělo zavražděné dívenky.
Alyssa ji škrtila, podřízla jí hrdlo a bodla ji osmkrát do hrudníku. Pak si své extatické pocity zapsala do deníku a šla do kostela. Policie ji obvinila z vraždy prvního stupně, byla souzena jako dospělá. Nakonec přijala nabídku obžaloby - přiznala se k činu a byla souzena „jen“ za vraždu druhého stupně, čímž se vyhnula trestu smrti. Dostala doživotí s možností podmínečného propuštění po 30 letech.
