Otto Kukačka byl sympatický stařík. Český emigrant žijící v Německu ale postrádal spřízněnou duši - inzerát na českou manželku si dal dokonce i do novin. A jednu si nakonec vybral. Sedmašedesátiletou Miroslavu si k sobě rychle nastěhoval a ještě rychlji si ji vzal. Ale udělal velkou chybu - po jeho smrti se díky závěti měla stát jedinou dědičkou ohromného majetku. A tak se na jeho smrt nečekalo příliš dlouho. Nebo měla snad Miroslava jiný důvod k vraždě?
„Hledám pracovitou českou ženu za účelem sňatku,“ tak zněl Ottův inzerát v bavorském tisku. Bývalá kuchařka Miroslava mu učarovala - několik týdnů si dopisovali, po prvním osobním setkání se sestěhovali do Ottova bavorského domku a pouhých pět měsíců po prvním dopisu následovala svatba.
Otto unáhleně, možná v láskyplném opojení, sepsal i závěť, ve které odkázal veškerý majetek po své smrti právě Miroslavě. A že to nebylo málo - dům, mercedes a nadité konto. A čtyři měsíce na to byl nalezen mrtev, uškrcený v kufru svého auta. Policie nakonec dopadla dva bratry Balogovy z Česka, kteří vraždu seniora naaranžovali jako přepadení včetně hákových křížů na zdech jeho domu.
Z Miroslavy se stala vdova milionářka, ale její štěstí netrvalo dlouho, protože si policie došla i pro ni - měla totiž být objednavatelkou Ottovy vraždy. Před soudem stále tvrdila, že je nevinná. Navíc popisovala, jak ji Otto bil holí a dělal si z ní jen služku. To ale popírali Ottovi blízcí. Miroslava nakonec v Německu dostala doživotí, které si po pár letech mohla odpykat ve věznici v Opavě.
Během těch několika let, které strávila za mřížemi, dál tvrdila, že je nevinná. Její spoluvězeňkyně jí přezdívali „bábi“ Kukačková a měly ji moc rády. Byla vstřícná, ráda pomohla nebo poradila. Stále doufala, že se dostane na svobodu, dokonce čtyřikrát prosila přezidenta o milost. Marně. Zemřela v roce 2008 ve věku 80 let.
