Video placeholde

Neberte první nápad. Hvězdný skladatel Howard předvedl, jak se dělá hollywoodská hudba

Nejzářivější hvězdou prvních dní karlovarského festivalu měla být dle zákonu šoubyznysu Uma Thurmanová, espritem a zážitky ji ovšem zcela přebil James Newton Howard, americký skladatel stojící za více než 120 snímky včetně Pretty Woman, Šestého smyslu nebo série Hunger Games. Nejprve oddirigoval koncert pro fanoušky před Thermalem, v sobotu pak zasedl ke klavíru a názorně předvedl, jak se hudba pro Hollywood dělá.

„Chce to hlavně potlačit ego a naslouchat režisérovi. To jeho vizi plníte, ne svoji,“ uvedl v rámci takzvané masterclass, akce, na níž se stála fronta vedoucí přes jedno celé podlaží.

Za mlada mu prý přitom zrovna přebujelé ego dokázalo pěkně zavařit. „Zpočátku jsem si myslel, že všechno znám a všechno umím, hudbu jsem psal rychle a špatně jsem snášel kritiku od režisérů. Až později jsem zjistil, že pýcha zabíjí kreativitu – čím větší byla, tím horší hudbu jsem psal,“ přiznal v besedě, jíž se zúčastnil i hudebník a skladatel Jan P. Muchow.

43 pokusů

U piana („Pořád jsem hrdý pianista!“) potom odvyprávěl, v jakých bolestech se rodila jeho představa „potterovské“ hudby k filmu Davida Yatese Fantastická zvířata a kde je najít. Režisér totiž navzdory ujišťování, že Howard skládá „moc pěkně“, kývl až na 43. verzi úvodního motivu. „Bylo to měsíc před nástupem do studia. Máknul jsem si, ale ten pocit, když se film a hudba propojí a zazvoní to, ten je k nezaplacení,“ popsal a několik jednotlivých motivů přehrál s komentářem a také s němým obrazovým podkresem – to aby diváci jeho skladatelský úkol lépe pochopili.

V nabité hodině a půl nechyběly ani historky ze zákulisí spolupráce s Hansem Zimmerem na Batmanovi či o diskuzích se svérázným Nightem M. Shyamalanem. „Po Šestém smyslu mi řekl, že dokud budu v jednom filmu honit víc zajíců naráz, nikdy Oscara nedostanu. Sice ho nemám dodnes, ale měl pravdu, jeden různě variovaný motiv funguje mnohem líp,“ uvedl.

Jestliže Shyamalan ukázal Howardovi správnou cestu, Zimmer mu připomněl, že by ho práce měla především bavit. A Katherine Bigelow, s níž nedávno dotočil drama Detroit, potvrdila jeho zkušenost, že ve filmu se vyplatí hudbou šetřit. „Hollywoodské bijáky typu Hunger Games jsou vyloženě stavěné na to, aby v nich hudba zněla nonstop. Katherine však uvažuje jinak. Ostatně pro Detroit jsem složil jen asi dvacet minut muziky a ten film má intenzitu jako oscarový Hurt Locker,“ podotkl.

Mistr dema

K pobavení přítomných se také označil za mistra přes takzvané demosnímky. „Za ta léta jsem se naučil umět svou práci prodat. Občas se stane, že režiséři ani nevědí, co chtějí, protože nejsou muzikanti. Naším úkolem je říct jim o jejich filmu něco, co o něm sami netušili.“ Párkrát se mimochodem stalo, že předložený demosnímek nadchl tvůrce víc než verze nahraná se živým orchestrem. Příkladem budiž Pretty Woman – kdo by byl býval řekl, že zrovna v nejslavnější romantické komedii všech dob zní v podstatě pracovní verze hudby.

Na otázku, zda sám sebe někdy nevykrádá, resp. neopakuje, odvětil, že se snaží, ale občas se tomu nevyhne. Dokonce prý napsal melodii, jež mu byla povědomá, ale nemohl si vzpomenout odkud. „Slíbil jsem zaměstnancům dvacet dolarů, pokud přijdou na zdroj,“ vzpomínal s úsměvem. Ke každému novému zadání se od té doby snaží přistupovat „s otevřenou myslí“ a pokud možno ignoruje všechny první nápady. „Až toho nebudu schopný, skončím,“ slíbil před nadšeným sálem. A ten doufal, že to bude za dlouho.


Jan P. Muchow: Howard je fakt úplně normální člověk

Do Varů jezdím pravidelně od roku 1990. Za těch víc než 25 let mi festival umožnil už hodně silných zážitků, ale ten dnešní je dost možná nejhlubší. Na JNH není fascinující počet oscarových nominací nebo to neuvěřitelné množství zásadních filmů, k nimž složil skvělou hudbu. V dimenzi, již nabízí dvouhodinové setkání, si mě JNH absolutně získal svou pokorou, smyslem pro humor a inspirativním způsobem přemýšlení o tvorbě. JNH je přesně ten případ, kdy věta „on je fakt úplně normální člověk“ vyjadřuje výjimečnou kvalitu hodnoty „normální“. A navíc hrál s Eltonem Johnem!