Ona a on. Dva mladí, krásní, úspěšní jihokorejští profesionálové na počátku slibných kariér. Jay je talentovaná spisovatelka, jejíž první román se líbí kritikům, čtenářům i nakladatelce. Její životní partner Geonwoo pracuje, jak sám říká, „jen“ jako obyčejný zaměstnanec v soukromé škole. Jay tvoří, píše, stává se známou, Geonwoo má těsně před povýšením na ředitele nové pobočky, ovšem zatím jen ořezává tužky a opravuje dětem anglické diktáty. Práce ho ale těší i baví. Pro Jay je psaní obrovskou vášní, Geonwoo si nejvíc ze všeho přeje, aby Jay byla šťastná.
Třetím obyvatelem jejich moderně vydesignované domácnosti je ze všech stran černá Rubikova kostka, hlavolam, se kterým si spisovatelka Jay bezděky hraje. Složíte ji vždycky, a zároveň nikdy… „Gratuluji! Jste dvanáct týdnů těhotná!“ zazní půl hodiny po začátku filmu na lékařské prohlídce.
To je delší expozice jihokorejské novinky Početí, která vás v pestré dramaturgické skladbě letošních Varů výrazně zasáhne. Snímek, v němž dva odlišné světy dnešní mladé generace soupeří o místo na slunci, nám emocionálně rozkrývají ukázněné, velice silné herecké výkony (Hae-in Han a Lee Han Ju). Film ve Varech soutěží v sekci Proxima.
Početí se nese ve znamení neuspěchaných, propracovaných dialogů, které nejsou jen planým plkáním u snídaně obou hlavních hrdinů, u oběda s kolegy nebo u pár skleniček s kamarády. Osmatřicetiletá režisérka a scenáristka Ji-young Yoo postavám poctivě naslouchá, snaží se jim přijít na kloub, trpělivě, i když docela nesmlouvavě, pozoruje, jak postavy jejího příběhu žijí, co cítí a co vlastně od života chtějí.
Film, který byl uveden loni na festivalu v jihokorejském Pusanu, kde získal Citizen Critics’Award, je místy skličující a nechybí v něm obrovské napětí ani tragické momenty. Kromě množství alkoholu taky definitivní ztráta iluzí, vězení a vůbec celkový rozklad. Nicméně možné je, že vám bude připadat, že vše končí happy endem. Tak hlubokou pravdivost ve snímku cítíte.
Početí navíc téma rodičovství konkretizuje a uvažuje nad jeho hodnotou v současném světě. Není celý ten koncept symbiózy rodiny a práce jen iluze? Mohou být současné ženy už konečně svobodné, a hlavně schopné tvořit? Mají na to právo? Proč se těhotných žen všichni ptají na dítě, a nikdo ne na ni samotnou? Proč některé ženy-profesionálky, které se dobře starají o rodinu a zvládají být úspěšné i v práci, najednou vyčerpáním odpadají? Budou ženy i v roce 2023 rozplétat hlavolam neřešitelně černočerné Rubikovy kostky?
Početí
Režie: Ji-young Yoo
Jižní Korea 2022
