Kateřina Bohuslavová, Chief Sustainability Officer ČEZ

Kateřina Bohuslavová, Chief Sustainability Officer ČEZ Zdroj: Archív

Kateřina Bohuslavová: Když přijde krize, musíte řešit základ

ČEZ, největší výrobce elektřiny v ČR, se věnuje problematice udržitelnosti a ESG více, a především systematičtěji než kdy dříve. Chief Sustainability Officer KATEŘINA BOHUSLAVOVÁ přibližuje poslední aktivity Skupiny ČEZ, která letos v ESG ratingu může patřit mezi dvacet procent nejlépe hodnocených energetických firem v Evropě.

Po necelých dvou letech na své pozici máte za sebou hodně práce. Na co jste se soustředila především?

První rok, tedy ten následující po mém nástupu v červenci roku 2021, byl ve znamení budování útvaru ESG a personální konsolidace. ČEZ má dlouhou tradici vydávání zpráv o udržitelném rozvoji; v posledním reportingu jsme naši zprávu z tradičního formátu vyprávění příběhu přeměnili do tří pilířů ESG a napsali jsme ji techničtější. Vždy jsme reportovali podle mezinárodních standardů GRI (Global Reporting Initiative), podle nichž probíhají i audity, a nyní jsme v přípravě na budoucí evropskou legislativu a abychom byli transparentnější pro investory i ratingové agentury, které fungují globálně, zapojili více standardů. Zároveň jsme zprávu poprvé auditovali, protože to evropská legislativa bude vyžadovat a my jsme se na to chtěli připravit. Audit byl náročný, včetně výjezdů na naše lokality, a trval dva měsíce.

Data z něj poskytnete k dispozici veřejnosti?

Jistě, abychom svá tvrzení o společenské odpovědnosti Skupiny ČEZ doložili. Na našich webových stránkách věnovaných udržitelnosti máme unikátní datovou knihovnu, kde jsou dostupné, zdarma a všem, veškeré ukazatele ČEZ ze zprávy o udržitelném rozvoji za poslední tři roky. Ten, který vás zajímá, si můžete vyfiltrovat; najdete tu přes sedm set ukazatelů sesbíraných každo­ročně z oblastí E, S a G a historické trendy. Pokud třeba budete chtít zjistit, kolik jsme v kterém roce vyrobili elektřiny a z jakých zdrojů, najdete to tady. Stejně jako třeba emise, úrazovost, podíl mužů a žen mezi zaměstnanci a tak dále.

Jaké jsou vaše plány pro rok 2023?

Loni jsme zavedli pět nových iniciativ, které budeme letos a pochopitelně i v následujících letech implementovat. Jedna iniciativa se týká dodavatelského řetězce. V Německu už od letošního ledna platí zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích, který vybraným německým společnostem ukládá povinnost u svých dodavatelů sledovat a kontrolovat dodržování alespoň základních sociálních a ekologických standardů. ČEZ v Německu působí, navíc podobná povinnost na nás spadne v budoucnu díky evropské legislativě a nechceme, aby nás předběhla německá konkurence jen proto, že nemáme k dispozici kvalitní reporting z dodavatelského řetězce. Druhou významnou iniciativou je řízení klimatických rizik. Vydali jsme jako první česká firma podrobnou analýzu klimatických rizik podle doporučení TCFD, tedy Pracovní skupiny pro klimatické finanční výkaznictví, což je zase jiná metrika, povinná třeba ve Velké Británii. Takže i zde držíme mezinárodní standardy. Velkým trendem je dnes biodiverzita, vznikají standardy a závazky pro firmy, které mají reportovat o tom, jak zacházejí s přírodními zdroji. I na to se chystáme. Budeme mít také po čtyřech letech novou matici našich zainteresovaných stran neboli stakeholderů, od zaměstnanců, zákazníků a investorů až po média a neziskové organizace. Dialog s těmito skupinami je pro nás velmi důležitý, musíme vědět, co je zajímá, a hledat konsensus mezi jejich a našimi zájmy. Naše oddělení navíc aktuálně intenzívně pracuje na Zprávě o udržitelném rozvoji za rok 2022 – rozšiřujeme audit z Česka i do zahraničí a snažíme se sbírat čím dál víc podrobnějších dat. Ta nám ukážou, kde máme mezery, a budeme se snažit zlepšovat tak, aby to dávalo smysl jak byznysově, tak z hlediska udržitelnosti.

Jak vůbec vnímáte mezinárodní ESG ratingy? Notoricky známý je příklad Tesly Elona Muska, která loni vypadla ze žebříčku S&P 500 ESG Index, zatímco ropná společnost Exxon v něm zůstala. Dá se ratingům věřit?

Nejde o produkt, ale o cestu k němu. Ano, ropný průmysl znečišťuje životní prostředí víc než ekologicky šetrná vozidla. Ale je nutné vzít v potaz, pokud do elektromobilů jdou baterie plné cenných kovů vytěžených v zemích jako třeba Kongo, kde dochází k extrémnímu porušování lidských práv a využívání dětské práce, což je problém toho „S“, social, ve zkratce ESG. Pokud se firma nechová dobře vůči menšinám, vůči zaměstnancům, a když porušuje etická pravidla, logicky ztrácí body, ať už vyrábí cokoliv. Nejde totiž jen o to E, tedy životní prostředí, jež navíc ještě bývá chybně zúžené jen na uhlíkovou stopu a skleníkové plyny. To zjednodušení, že když vyrábíte zelený produkt, jste udržitelná firma, zkrátka nefunguje.

Co změnila energetická krize posledních let, ještě prohloubená ruskou invazí na Ukrajinu, v uvažování o energetické udržitelnosti a ESG?

Když plánujete v době blahobytu, za ekonomického rozvoje a pozitivního a stabilního společenského klimatu, máte čas i na takzvané hedvábné starosti. Když přijde krize, musíte řešit základ. Ukázalo se, že je nesmírně nebezpečné být závislí na jednom nespolehlivém dodavateli. Pokud dekarbonizaci a ekologické iniciativy dosud táhla snaha chránit klima a životní prostředí, teď se ukázalo, že podstatná je i otázka bezpečnosti a stability dodávek. Krize cestu za soběstačností a nezávislostí urychlila.

Jak se český spotřebitel v posledním roce vzhledem ke skokovému zdražení elektřiny a tepla zachoval?

Nikdo nevěděl, jak to celé dopadne, a tak jsme všichni šetřili. Hrubá spotřeba elektřiny v České republice za rok 2022 klesla o 3,8 %, přepočtená spotřeba plynu o 18,9 %. Našim zákazníkům jsme s úsporami pomáhali třeba na portále www.setrim.cz, teď máme nově ČEZ Akademii, www.cezakademie.cz, kde prostřednictvím webinářů radíme, jak na snížení spotřeby energií v domácnostech. Je hospodárné neplýtvat zdroji, na tom se, doufám, všichni shodneme. Není třeba se vracet do pravěku a opouštět civilizační pohodlí, ale vážit si toho, co máme, a neplýtvat by měl být základní přístup k životu.

V celoskupinové strategii Vize 2030 – Čistá energie zítřka deklarujete snížit podíl elektřiny vyráběné z uhlí z 39 % v roce 2019 na 25 % do roku 2025 a na 12,5 % do roku 2030. Nebudou mít vaši stakeholdeři problém s představou, že se Česká republika v budoucnu spolehne především na výrobu elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů?

Jádro má podle posledních informací u Čechů podporu kolem sedmdesáti procent, to je jeden z nejlepších výsledků v Evropě. Jaderné elektrárny loni vyrobily 31 terawatthodin elektřiny, což je podle předběžných dat Energetického regulačního úřadu podíl na celkové výrobě v Česku téměř 37 %. Je to bezemisní zdroj, významná uhlíková stopa vzniká jen při výstavbě elektrárny a výrobě paliva, a zároveň ten zdroj řídíte vy, ne klimatické podmínky. Palivo lze jednoduše skladovat i přivézt letecky, nejste závislí na tom, jestli někde stojí potrubí nebo zrovna vybuchne Nord Stream. Česká energetika se zkrátka bez jaderné energie neobejde, navíc patříme v téhle oblasti mezi světovou špičku.

ČEZ vyrábí bezmála sedmdesát procent elektřiny z bezemisních zdrojů a je na cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2040. Jaká omezení nebo rizika to v praxi znamená?

Pevně doufám, že žádná – riziko by spíš bylo nepřipravovat se na to. Už nadále nebude možné financovat zdroje energie z fosilních paliv, uhelné elektrárny nebudou finančně výhodné a jejich životnost končí. Mix jaderné a obnovitelné energie je odpověď. Zákazník si toho, že neběží uhelné elektrárny, všimne nejspíš jen tak, že bude čistší vzduch, a to především v uhelných re­gionech.

Uhelné provozy by podle slov vlády měly být v Česku do roku 2033 passé. Lze takový termín akceptovat?

Velmi reálné je dokonce to, že k odstavení uhelných provozů dojde i dříve.

Velká část spotřebitelů se pustila do pokrývání střech solárními panely, aby zužitkovala energii ze slunce. Opravdu se to vyplatí?

Nárůst byl skutečně významný a pokračuje. Loni ČEZ Prodej instaloval domácnostem 4102 střešní fotovoltaické elektrárny, rok předtím to bylo 1514 – ale nejsme samozřejmě jediným dodavatelem, i když patříme mezi ty největší. Fotovoltaické panely mají životnost tak třicet let, návratnost investice je průměrně osm let… Určitě se to vyplatí.