Deníček Andreje Babiše aneb Zas*anej Kalousek, jak já ho nesnáším! | Reflex.cz
nahoru

Deníček Andreje Babiše aneb Zas*anej Kalousek, jak já ho nesnáším!

Dominik Landsman4. června 2019 • 08:30
Andrej Babiš - ilustrační snímek
Andrej Babiš - ilustrační snímek
• foto: 
Blesk:Daniel Cernovsky

Premiér Andrej Babiš se na první pohled může zdát jako kontroverzní postava, kterou jedni milují a druzí nenávidí, nicméně i přes to všechno, co se kolem něho děje, je to obyčejný člověk, který má své sny, touhy a bolístky.

Do médií nedávno unikl deníček Andreje Babiše, který si vede již drahně let, a my vám přinášíme k nahlédnutí jeden obyčejný den v životě Andreje Babiše z jeho pohledu.

6:00 – Vstávám. O čem jsem dneska snil, když jsem náhodou spal, netuším, ale Marek Prchal z toho zase udělá určitě nějakou knížku. Já toho kluka nemít, tak fakt nevím, co bych si počal.

6:10 – Je čas se pořádně nasnídat. Dneska mám náročný den, takže snídaně je základ. Asi si dám kaviár a slzy dělníků z Agrofertu. Ty já rád. Mají takovou příjemnou příchuť zmaru na patře. Jo, a ovesný vločky. Ty jsou v krabici v kredenci.

6:15 – Ty vole, krabice s ovesnýma vločkama je prázdná. Zasranej Kalousek. Jak já ho nesnáším.

Českem běží nevídaná vlna solidarity. Lidé na dotace Agrofertu sbírají víčka

7:00 – Od svého týmu mám na lednici připnutý mediální reakce na dnešní den. Jsou to profesionálové každým coulem. Když se tak na to dívám, tak dopoledne nikdy neodstoupím, od dvanácti do tří to je kampaň a od tří do šesti Všetci kradnú a Kalousek nejvíc. Musím si to pořád opakovat, abych nezapomněl. To by byl průšvih. Onehdá jsem na tiskovce zazmatkoval, papírek jsem ztratil a začal jsem slovensky vykřikovat, že teď královnou jsem já a ať mi políbí všichni prdel. Naštěstí jsem se pak vyfotil s důchodcema na Facebook, takže jsem to zachránil.

8:00 – Začalo zasedání vládní koalice. Hamáček mně i mým ministrům donesl kafe a pak jsem ho poslal do čistírny vyzvednout mi oblek. Já vůbec nevím, proč té ČSSD klesají preference. Oni jsou to hodní lidé. Zvlášť ten Hamáček.

9:00 – Na vládní koalici jsme se shodli na tom, že naše vláda je úspěšná. Já vůbec nevím, co by si Česká republika beze mě počala.

Počtvrté už to vyjde, tvrdí pořadatelé demonstrací proti Benešové. Zazpívá konečně…

9:30 – Tisková konference. Zase. Ach jo. Jak já nesnáším ty všetečný novináře. Když jsem jim říkal, že je vláda úspěšná, vůbec je to nezajímalo. Zase mi vmetli do tváře dotace, Čapí hnízdo a podobně. Komu tím jako prospějou? Ještě že jsem si zapamatoval nápovědu od PR týmu, takže jsem řekl, že neodstoupím, a bylo.

10:00 – Jsem právě v Poslanecké sněmovně. Ten zhulenej Pirát hašišák Bartoš zase mele něco o ostudě a že bude muset republika vracet dotace na Agrofert. To je hroznej zmrdeček. On to prostě musí vytáhnout. A Kalousek, aby se nepřidal, že jo.

10:00 – Vzal jsem si slovo a snažil se to zahrát do autu. Připomněl jsem zvěrstva, co tu napáchala ODS, a samozřejmě připomněl, že to Piráti jsou ti zlí, jelikož se v tom šťourají, naprášili mě u Evropské unie a teď budeme muset vracet peníze. Kdyby drželi hubu, nikdo by peníze nevracel. Ať si to zaplatí Piráti. Je to jejich vina.

10:30 – Nic, na to nemám náladu. Odcházím ze sněmovny. Zase mě tam označovali za oligarchu a šizuňka. Tohle já nemám zapotřebí. Odjíždím na Čapí hnízdo zlepšit si náladu.

Můžeme přeci jíst řepku, reagoval Andrej Babiš na výtku, že nejsme potravinově soběstační

12:30 – Volal mi Marek Prchal, že na Facebooku už má moje reakce na vrácení dotací tři tisíce lajků. Nevím, co to znamená ani jaká byla moje reakce, ale podle toho, jak Marek v telefonu předl jako kotě a i na dálku jsem poznal, že vrtěl ocáskem, tuším, že se mi to zase jednou povedlo. Až mě někdo naučí, jak si zapnout ten Facebook, tak se na to všechno podívám, cože jsem to vlastně napovídal.

13:00 – Už je to dvacet minut, co jsem poslal Hamáčka pro jídlo a pořád se ještě nevrátil. Jeho patolízalství a loajalita nějak pokulhávají. Píšu si u něho za dnešek černý puntík a pro výstrahu šlohnu ČSSD nějaký slogan anebo myšlenku z programu. To je naučí.

14:00 – Stala se mi taková nepříjemnost. Byl jsem v rámci předvolební kampaně, protože já mám předvolební kampaň pořád, na zemědělské slavnosti, kde mě nějaký chlap z dálky zakřičel Bureši, já se otočil a zeptal se, co potřebuje. Tohle byla chyba. Nemůžu slyšet na jméno Bureš. To se nehodí. Tuhle kapitolu ze svého života musím vytěsnit. Vždyť ani na srazy agentů STB po letech nejezdím a přitom bych kluky zase rád viděl. Člověk prostě musí pro dobro republiky něco obětovat.

Hrdinný Angličan zachránil dítě před autismem. Nechal se očkovat místo něho

15:00 – Na zemědělské slavnosti jsem samozřejmě navštívil i stánek Vodňanského kuřete. Nechal jsem se vyfotit, jak ten sajrajt jím, a přitom jsem se usmíval a hladil si břicho.

15:20 – Diskrétně jsem opustil zemědělské slavnosti a odjel do špitálu nechat si vypumpovat žaludek. Kuře mi nějak nesedlo. Těžko říct, jestli to byla ta kopyta, chlupy anebo salmonela, kterou do kuřat přidáváme, protože to lidé chtějí. Já tomu sice moc nerozumím, ale když to lidé chtějí, tak proč jim to nedat, že jo?

16:00 – Volal mladej, jestli už může domů. Kdo mu dal telefon? Jak může volat? Řekl jsem mu, že prázdniny na Krymu ještě trvají a že může být rád, že ho taťka poslal na výlet k moři. Jsou rodiny, které si moře nemohou dovolit.

17:00 – Musel jsem se jít domů převléknout, protože jsem měl celý oblek žlutý od pylu z tý debilní řepky. Ten žlutej ksindl je úplně všude. Smrdí to, barví to, nedá se to žrát, kdo to vymyslel? Jo, počkat. A jo, vlastně. Řepka je super. Mám rád řepku.

Zeman na matějské pouti ani jednou neblinkal. Byl hodný a statečný a nejvíc se mu…

18:00 – Jsem na kurzu českého jazyka. Prchal mi zařídil doučování. Na starý kolena jsem se začal učit cizí jazyk. Ach jo, to jsem dopadl. Paní učitelka mi po hodině, za kterou jsem zaplatil sedm stovek, nedala účtenku, tak jsem na ni poslal finančák a taky hygienu, protože mi přišlo, že má za nehty špínu. Doufám, že příště už nepřijde.

19:00 – Zase je nějaká demonstrace. To není týden, kdy by nebyla demonstrace. Svoloč žádá moje odstoupení. Proč to dělají? Vždyť jsem jasně řekl, že neodstoupím. Kolikrát to musím říct, než si to ty lidi uvědomí? Já fakt už nevím. To si mám napsat na čelo „Neodstoupím?“ nebo jak? Občas mám pocit, že si ti Češi sedí na vedení.

21:00 – Demonstrace skončila s tím, že za týden prý bude další. Já už to řešit nebudu. Ať se udemonstrují. Já musím řešit důležitější věci. Už dva dny jsem nečerpal žádné dotace. Jsem z toho nervózní. Musím si jít začerpat.

Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Smutnou realitou ale je, že daňový poplatník je jen dojnou krávou.

Rusové a Číňané si pozvali Zemana na kobereček. Musí vysvětlit návštěvu Babiše v USA
Úroveň internetových diskusí klesá. Andrej Babiš najímá kultivátory, dělají z internetu…

Dominik Landsman



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Šarlatán prodával lék složený z vody za 500 korun. JXD i s kamerou vyhodil za čtyři minuty
PREMIUM X Karel Steigerwald: Rok 1969, druhý rok hanby, vrcholil srpnem
PREMIUM X Srpen 1968 a 1969: Fotograf a režisér Josef Ráž vzpomíná na chvíle, kdy šli Češi proti Čechům
PREMIUM X Evangelium podle Mansona: Pologramotný vůdce sekty, vrah, co nezabíjel, a miláček popkultury
PREMIUM X Proč miluju Dalmácii aneb Malé vyznání velkého českého dovolenkáře středního věku

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější