Z úředníků loajální trafikanti a přikyvovači. Bude sloužit nový služební zákon zájmům vlády?
Poslanci mají v nejbližší době ve třetím čtení projednat nový služební zákon. Ten má podle skupiny poslanců, kteří ho předkládají, umožnit jednodušší zeštíhlení státní správy a zlepšení její konkurenceschopnosti na trhu práce. Opozice i odbory ale upozorňují, že nová úprava může akorát pomoct vládě dosazovat si své lidi na důležité pozice, na nichž by měli být nestranní úředníci. Úředníci sami zároveň varují, že už nyní se stát zbavuje expertů, kteří opravdu rozuměli problematice, které se věnovali.
Stávající služební zákon platí od roku 2015, jeho cílem bylo odpolitizovat a profesionalizovat státní správu. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu, dlouhodobě ale jeho přijetí dělalo politikům problémy. O tom si můžete přečíst v analýze Olivera Adámka. Nakonec přece jen začal platit. Úředníci jsou podle něj zaměstnáni ve služebním poměru, přijímáni jsou na základě výběrového řízení a místo pracovní smlouvy je vydáno rozhodnutí. Platy se určují tabulkami podle vzdělání či praxe.
Nový Zákon o státních zaměstnancích, který předkládá skupina poslanců ve složení Radek Vondráček (ANO), Libor Vondráček (SPD), Zuzana Ožanová (ANO) a Renata Vesecká (Motoristé sobě), ale zásadně mění zvláště jistoty, které dosud úředníci měli. Mimo jiné bude snadnější propouštění pracovníků ministerstev, kterým bude možné dát výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení s odstupem 20 dnů, dosud to bylo 60 dní. Legislativa by zároveň upravovala i možnost se výpovědím bránit, protože místo správního řízení by se mohli odejití pracovníci obracet pouze na soudy místo na nadřazený služební orgán.
Skupina poslanců za návrhem stojí. Radek Vondráček neustále opakuje, že naopak nový zákon odklonem od veřejnoprávní povahy služby pomůže flexibilitě a konkurenceschopnosti státu na trhu práce tak, že budou na ministerstva a dalších sektory státní služby nastupovat odborníci. Zároveň podle nich legislativa napomůže tomu, že zaměstnávání úředníků se přiblíží běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky.
Opozice v čele s Piráty a STAN naopak brojí, že se jedná o okleštění stávajícího zákona. „Těmito návrhy si chcete podmanit státní správu, nejde vám o modernizaci. Chcete svoje politické trafikanty, chcete svoje loajální přikyvovače,“ vytýkal vládním poslancům třeba exministr vnitra Vít Rakušan.
Neřeší hlavní neduh
Změna se nelíbí ani organizacím, které se zaměřují na zlepšování státu, jako je třeba Lobbio nebo Česko, funguj! Lobbio poslalo poslancům otevřený dopis, v němž je vyzývá, aby podpořili čtyři konkrétní pozměňovací návrhy. Ty se týkají třeba zachování služební komise či pozice nejvyššího státního tajemníka.
A jak se na novou legislativu dívají samotní úředníci? Předsedkyně odborové organizace Platforma zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti Eliška Hronová, která ve státní správě působí přes dvanáct let jako právnička, míní, že nový zákon byl připraven příliš narychlo. Jelikož byl podaný jako poslanecký návrh, nemusel projít připomínkovým řízením. „Z toho pramení řada různých chyb, které se nyní snaží nejen opoziční poslanci vychytat pozměňovacími návrhy. Nicméně nová legislativa neřeší největší neduh státní služby a to je platová nekonkurenceschopnost. Zároveň ruší různé aspekty, které byly velmi dobré poté, co loni v lednu vešla v platnost novela zákona o státní službě,“ přibližuje Hronová.
Zmíněná novela zjednodušila proces náboru, snížila byrokracii či zavedla pravidla pro takzvanou nemanažerskou kariérní linku, při níž úředníci mohli být povýšeni na základě zkušeností a expertízy, aniž by se museli stát vedoucími. Novela třeba se zmíněnou kariérní linkou nepočítá. Opoziční STAN doufá, že se mu podaří prosadit některé pozměňovací návrhy, které by mimo jiné tento kariérní postup zachovaly.
„Řada změn loňské novely adresovala správně problémy. Místo aby se počkalo na reálná data o dopadu těchto změn, tak se to úplně hází ze stolu a přichází se s novou věcí. Vnímám velký krok zpět v tom, že každý demokratický právní stát potřebuje silné instituce, transparentní a efektivní státní aparát. Zákon o státní službě chtěl zřídit profesionální a nestrannou státní službu. Nestrannost je důležitá, protože úředníci rozhodují o spoustě zásadních věcí, třeba o přidělování veřejných zakázek či dotací. Když nový zákon chce přinést flexibilitu náboru i propouštění, potlačuje tím neutralitu a stabilitu ve prospěch politického aparátu. Méně schopné úředníky lze vyhodit i dnes. Zákon akorát umožní, že si ministři přivedou více svých vlastních lidí, méně poslušné vyhází a zároveň se zruší garance, které dosud byly,“ míní Hronová.
Atraktivnější soukromý sektor
Podobně se na to dívá i jeden z úředníků, říkejme mu Petr. Redakce jeho identitu zná, přál si ale zůstat v anonymitě. Petr působil na vedoucí pozici více než čtyři roky, dlouhodobě se ale svému oboru věnoval v jiných sektorech. „Přišlo mi, že aby se stala nějaká větší systémová změna, je nutné se zapojit do práce ve státní správě, kde vliv na konkrétní věci je přece jen větší, ať už legislativními změnami, či přesměrováním rozpočtu,“ přiblížil Petr s tím, že s podobnou motivací, především u vedoucích odborů, se setkával často.
Momentálně je Petr v pověstném bazénu, kam se dostal po březnové systematizaci. Že bude jeho místo zrušené, tušil po vyjádření vládních politiků včetně premiéra Andreje Babiše (ANO). S největší pravděpodobností dále ve státní správě pokračovat nebude. „Chtěl jsem na našem ministerstvu pokračovat, bylo mi jedno, pod jakou politickou reprezentací to bude. Nicméně vzhledem k tomu, že chci zůstat u svého oboru a nechci začít nanovo s jiným, nezbývá nic jiného, než to brát jako konec. Problémem ovšem je, že se ministerstva zbavují opravdových odborníků ve svých oborech a podobné kapacity už nikdy stát nezíská. Je lehkovážné vyhodit třeba z ministerstva financí špičkové ekonomy,“ míní Petr.
A to je problém. Právě tito zaměstnanci ministerstev totiž například pracují na zákonech či koncepcích, které pak ovlivňují život a fungování v Česku. Největší problém státní správy Petr vidí především v náboru mladých lidí, kteří byli po škole s výborným vzděláním. Takovým potenciálním pracovníkům totiž podle tabulkových platů nemohl nabídnout příliš dobrou odměnu. U starších lidí s praxí plat není zase takovým problémem, zvláště pokud přijdou například z neziskového sektoru.
Právě platy jsou i podle Hronové největším problémem státní správy, protože soukromý sektor může nabídnout i o více než třetinu navíc. Například právníci na ministerstvu spravedlnosti průměrně berou kolem 66 tisíc měsíčně, přičemž průměrná mzda právníka v soukromém sektoru v Praze je přes 95 tisíc.
„Životní náklady jsou vysoké a platová nekonkurenceschopnost je veliký problém státní správy. Kvůli tomu nepřichází experti, jako jsou právníci, IT experti, analytici či ekonomové. I pro absolventy je atraktivnější soukromý sektor, i kvůli absenci nemanažerského kariérního růstu,“ podotkla Hronová. Stabilita byla hlavním důvodem, proč většina úředníků i přes nižší platy zůstávala, ať už šlo o zmíněný bazén či otevřenost úřadů v oblasti slaďování pracovního a soukromého života, zahrnující třeba dětské skupiny pro rodiče.
Ze špatného do horšího
Petr i Hronová se shodují, že nynější systém není správně nastavený. „Není problém kohokoli vyhodit, pojistky už tak skoro nebyly, služební zákon byl vykostěný už tou minulou vládou a nebylo možné zajímavě odměňovat schopné lidi. Nová úprava posune už tak špatný stav ještě do horšího. Je to nevyužitá příležitost a krátkozrakost,“ podotkl Petr.
Vládním poslancům také vadí takzvaný bazén, tedy ochranná lhůta pro úředníky, kterým se v rámci systematizací úřadů zrušilo místo. Při něm pracovníci státní správy dostávají osmdesát procent platu po dobu tří měsíců a zároveň jim stát hledá podobnou pozici na jiném úřadě. Někdy se tam přesouvají i ti, u kterých je jasné, že ve státní správě pokračovat nebudou. Podle nové legislativy by bazén skončil úplně, pak by lidé úřad opouštěli rovnou s odstupným.
„Bazén prošel změnou a rozhodně úředníky, kteří chtěli zůstat ve státní správě, motivoval, aby si nové místo našli do stanovených tří měsíců. Za mě zásobník lidí se zkušenostmi dává smysl a přijde mi škoda ho rušit. Důležité je říct, že i když propouštíte podle pracovního práva, tak výpověď není ze dne na den bez dalších nákladů, jako třeba odstupného,“ přiblížila Hronová. Podle ní pak bude pro propuštěné zaměstnance demotivační projít celým výběrovým řízením na jiném úřadu znovu, protože bazén zajišťoval i hladký přechod mezi dvěma zaměstnavateli.
V průzkumu PAQ Research pro Český rozhlas uvedlo 36 procent dotazovaných, že stát podle nich vydává více peněz na platy úředníků než na důchody. Pravda je přitom taková, že na důchody šlo v rozpočtu na rok 2025 717 miliard, kdežto na platy úředníků jen 50 miliard, tedy nezabírají ani pět procent výdajů. U veřejnosti totiž stále přetrvává představa, že úředníků je příliš mnoho, přitom jich pro stát pracuje zhruba 75 tisíc.
„Je to takový zacyklený problém. Pokud v průzkumech veřejného mínění politickým stranám vychází, že veřejnost chce, abychom měli štíhlý stát a aby hnutí bylo k úřednictvu přísné, tak to pak politici říkají ve veřejném prostoru. Když pak často říkají, že je úředníků hodně a že je nutné propouštění, veřejnost má pocit, že to tak je. Tak se živí tento mýtus. Nemůžu říct, že není potřeba digitalizace agend a související optimalizace personálních kapacit – jako jejich přesun z administrativní práce na práci více poradenskou, například na úřadech práce. To už se ale přirozeně dávno děje,“ podotkla Hronová.
Česko, funguj! také vyjádřilo obavy, že na ministerstva budou více dosazováni pracovníci loajální nynější politické reprezentaci. To by mohlo být důležité třeba právě při obsazování pozic, které rozhodují o dotacích či veřejných zakázkách. I když podle Petra je politizace úřadů nápadná už nyní. Několik úředníků, kteří se na resorty dostali třeba právě za vlády hnutí ANO, do nynějška na svých místech přežívalo. Po nástupu nynější vlády pak ihned povýšili. Podobné změny pak dělalo i třeba KDU-ČSL za minulé vlády, známý případ je třeba Viktora Najmona, kterého dlouho odvolával Marian Jurečka.
„Neumím odhadnout, o kolik taková praxe bude horší po přijetí nového zákona. Nicméně je to cítit uvnitř úřadů, kdy část zaměstnanců je buď přímo napojená na danou stranu, nebo jsou to zkušení úředníci, kteří ale udělají cokoli pro nové vedení ministerstva, protože se tam chtějí udržet nebo získat nějakou odměnu. Jsou to takoví služebníčci svých nových šéfů,“ podotkl Petr. Dodal, že v posledních letech na úřady přicházeli zajímaví lidé i ze soukromých sfér, kteří chtěli dělat co nejlepší práci. Nyní jsou ale buď vyhazováni, nebo sami odchází. Dá se očekávat, že pokud bude návrh schválen sněmovnou, další vlna odchodů úředníků opět přijde.
Ústavně právní výbor už vydal doporučení, aby se o nové legislativě a pozměňovacích návrzích hlasovalo. I když je třetí čtení zařazeno na program momentální schůze Poslanecké sněmovny, je otázka, kdy se poslanci ke třetímu čtení dostanou.
