Vláda protlačuje nový služební zákon, bude moct rychleji obsadit úřady. Co vše se změní?
Nová vláda vzápětí po jmenování schválila poslanecký návrh nového služebního zákona, ten tak míří do sněmovny. Zásadní změna fungování státních úřadů neprošla klasickým procesem ani širší veřejnou debatou. Pomůže zpružnit českou byrokracii? A proč se Česko s postavením státních zaměstnanců trápí už po dekády?
Složitost státní správy se ve všech vyspělých zemích za poslední století značně zvýšila. Zatímco za první republiky mělo Československo pár stovek zákonů, Česko má dnes desítky tisíc právních norem. Moderní stát proto logicky potřebuje mnoho zaměstnanců, a to hlavně kvalitních, aby dobře fungoval.
Jenže jaká k tomu vede cesta? Posílit postavení úředníků tak, aby byli nezávislí na politicích a neměnili se po každých volbách? Nebo naopak zvýšit odpovědnost volených politiků tak, aby mohli na úřady dosadit své lidi, kterým věří, případně ty nespolehlivé jednoduše propustit?
Byrokracie na sto způsobů
Tohle dilema ilustruje letité české trápení se služebním zákonem, přirozeně to ale není české specifikum. V rámci EU se přístup k oddělení státní správy od politiky podle zemí liší. Úplně jiný přístup je pak vidět ve Spojených státech, kde vládne tzv. spoils systém. Ten počítá s tím, že nová vláda vymění až desítky tisíc úředníků. Třeba v Polsku fungoval od 90. let služební zákon podobný tomu našemu – na většinu podstatných postů ve státní správě vyžadoval výběrová řízení a oddělování státní správy od politiky. Vláda Práva a spravedlnosti jej však v roce 2016 zrušila, u mnoha úřednických míst zavedla politické nominace a zrušila požadavky například na prokázané zkušenosti v oboru. Z toho je zřejmé, že účelem takového zákona bylo snazší přizpůsobení úřednického aparátu politické objednávce.
Výhodu pak mají staré demokracie, jako je Francie a Velká Británie, které si vybudovaly tradici silně profesionální a nezávislé státní správy. Německo však třeba umožňuje na posty náměstků či ředitelů sekcí jmenovat nominanty ministra, má tedy třeba oproti Česku širší paletu lidí, kteří jsou jmenováni politikem.
Momentálně předložená vládní novela nás přenáší od principu nezávislosti ke druhému pólu, úředníci budou
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
