Babiš vyrazil nakupovat fosilní paliva do Ázerbájdžánu. Válka opět připomněla zranitelnost

Té se jen tak nezbavíme. Ropa a plyn stále činí téměř šedesát procent primárních zdrojů energie spotřebovaných v EU. V Česku je to kolem čtyřiceti procent díky stále vysokému třicetiprocentnímu podílu domácího uhlí. Obnovitelné zdroje jsou v EU jen kolem dvaceti procent, a to i přes bilióny korun dotací vydaných k jejich podpoře za posledních deset let. Navíc ropu a zemní plyn potřebujeme nejen ke spalování v elektrárnách a automobilech, ale také v průmyslu jako klíčovou surovinu. Například při výrobě plastů, cementu či průmyslových hnojiv. Cesta k větší nezávislosti tak nevede jinudy než přes větší diverzifikaci zdrojů. Získat další plyn a ropu ze zemí Středního východu je žádoucí, ale i obtížné, protože zde nyní hledají usilovně asijské země.

Ropy dost

Druhou věcí je, že ázerbájdžánská ropa u nás fakticky nahradila ropu ruskou a momentálně představuje už 42 procent naší spotřeby. Ještě v roce 2024 jsme obdobné množství kupovali od Putina. Nyní teče ropovodem BTC (Baku–Tbilisi–Ceyhan). Takže z Ázerbájdžánu přes Gruzii do tureckého přístavu Ceyhan na Středozemním moři. Odtud ji přepravují tankery do italského přístavu Terst, odkud pokračuje ropovodem TAL přes Itálii a Rakousko do Německa (Ingolstadt). Z německého území teče do Česka ropovodem IKL (do rafinérií v Kralupech a Litvínově). Kapacita osm miliónů tun ropy. Podíl 42 procent ázerbájdžánského černého zlata je tedy dost vysoký a hraničí s novou závislostí. Byť na partnerovi, který se jeví jako stabilní nová mocnost v regionu. Ale to byl Katar se svým plynem ještě před dvěma měsíci také.