nahoru

Město Javorník skrývá zajímavé památky i dechberoucí okolní přírodu

Lukáš Lhoťan 22. ledna 2021 • 15:00
Město Javorník skrývá zajímavé památky i dechberoucí okolní přírodu
foto: Lukáš Lhoťan

Pokud pojedete lyžovat do Jeseníků a budete chtít se také projít po zajímavých místech, pak vám doporučuji navštívit okolí města Javorníku, které leží ve výběžku obklopeném Polskem. Jak jsem sám před několika týdny zjistil, centrum města Javorníku i okolní krajina stále dokáží turisty překvapit jak historickými pamětihodnostmi, tak přírodními krásami. Zámek Jánský vrch, dobře přístupné Račí údolí se secesní restaurací Tančírnou nebo Rychlebský hrad jsou připraveny uspokojit zvědavost návštěvníků, a to bez ohledu na roční období.

Město Javorník (německy Jauernig) leží na úpatí Rychlebských hor, jedné z nejopuštěnějších oblastí ČR (díky odsunu převážně německého obyvatelstva) a dnes v něm žije zhruba necelých 3 000 obyvatel. První dochované zmínky o osídlení v oblasti dnešního města Javorníku pocházejí z konce 13. století. Od poloviny 18. století do roku 1825 zažívalo město Javorník zlatý věk, který byl náhle tragicky ukončen obrovským požárem. V době zlatého věku byl Javorník centrem průmyslu. Vznik Československa v roce 1918 většina místních obyvatel odmítla a došlo zde k střetům s československým vojskem. Vzhledem k národnostnímu složení populace v oblasti Javorníku měli silnou podporu němečtí nacionalisté a před i během mnichovské krize zde působily i teroristické skupiny německých nacionalistů Freikorps. 

Osvobození Československa od německé okupace a následný odsun německého obyvatelstva, přinesl oblasti populační a kulturní devastaci. Radikálně klesl počet obyvatel celého města Javorníku (v roce 1930 měl Javorník zhruba 5127 obyvatel a v roce 1950 již pouze 2651). Také následný nástup komunistického režimu a zabavování církevního majetku oblasti kulturně a ekonomicky uškodilo.

V samotném městě naleznete mnoho zajímavých památek. Dominantou města je zámek (původně hrad) Jánský vrch, který byl do roku 1945 letní rezidencí vratislavských biskupů a arcibiskupů. V zámku je umístěna sbírka zhruba 2000 kusů různých druhů dýmek, která patří k největším ve střední Evropě. Ve městě je dále městská památková zóna a místními zajímavostmi jsou také například Dittersův dům (měšťanské baroko 18. století), kostel Nejsvětější Trojice či hřbitovní kostel svatého Kříže. Dále jsou v okolí města zajímavé skalní útvary, zbytky hradů apod.

Já jsem s kolegou zaparkoval ve městě Javorníku a vydal se pěšky do nedalekého Račího údolí, kterým prochází turistická trasa. Račí údolí se nachází zhruba 3 kilometry od Javorníku. Kdysi se zde krátce těžilo stříbro a arsen. Lokalita je unikátní díky lesním porostům pralesovitého charakteru. Při průchodu Račím údolím se kousek za jeho počátkem dostanete k Tančírně, což je secesní restaurace s tanečním sálem, jenž vznikla v letech 1906 až 1907 díky vratislavskému biskupovi Georgovi von Kopp (po kterém se původně také jmenovala Georgshalle). Tančírna byla původně v majetku katolické církve, ale v roce 1954 ji získal stát. Od té doby Tančírna chátrala, až díky obci Bernartice, která stavbu získala do vlastnictví od Českých drah, došlo k rekonstrukci stavby a ta se dnes využívá opět ke kulturním účelům.

Od Tančírny do prudkého svahu můžete vystoupat, tak jako my, k dominantě této lokality – Čertovým kazatelnám, ze kterých je impozantní výhled na celé údolí. Od Čertových kazatelen vede několik tras, ale my jsme se vrátili zpět dolů do Račího údolí a pokračovali jsme kolem Jarního vodopádu, skrze který teče voda jen na jaře či za velkých dešťů, směrem dále do údolí. Kousek od Jarního vodopádu se v kopci na levé straně nacházejí pozůstatky hrádku Pustý zámek, který sloužil nejspíše jako pozorovatelna pro nedaleký hrad Rychleby. To jsou ale jen spekulace, protože o existenci a smyslu hrádku se nedochoval žádný záznam. Vznik hrádku je (podle archeologických nálezů) datován do 14. století.

Po několika stech metrech chůze po kvalitní asfaltové silnici středem Račího údolí dojdete na rozcestí pod Rychlebským hradem. Zde se můžete vydat dále rovně skrze Račí údolí ke státní hranici s Polskem nebo, jako já s kolegou, odbočit vpravo směrem na Rychlebský hrad. 

Rychlebský hrad se tyčí na výběžku Přilbového vrchu nad Račím potokem. Není známo, jak se hrad původně jmenoval a kým byl založen, a tak byl v novodobé historii pojmenován Rychlebský podle místních hor. Vznik hradu se datuje do přelomu 13. a 14. století a podle archeologických nálezů zanikl nejspíše v důsledku válečné vřavy. Styl stavby ukazuje podobnost s podobnými hradními stavbami loupežného rodu Wüstehube. Hrad se dnes nachází v troskách, ale je v něm zbudovaná vyhlídka a slouží i jako místo pořádání kulturních akcí. 

Od hradu se opět můžete vydat různými směry. My jsme se kvůli nepříznivému počasí nakonec s kolegou vydali zpět po horní trase do Javorníku. Naše krátká návštěva v této oblasti mne ovšem přesvědčila o tom, že tento výběžek České republiky stojí za další a delší návštěvu. Je zde co poznávat, a to nejen na našem území, ale i v okolním Polsku, kde můžete například navštívit Lądek-Zdrój se skalními zajímavostmi v okolí a pramenem minerální vody, Złoty Stok s jeho muzei těžby zlata a minerálů, také doporučuji navštívit polské město Paczków s jedněmi z nejzachovalejších středověkých hradeb v Evropě. A za návštěvu jistě stojí i čtyři umělá jezera v jeho okolí na řece Kladské Nise. Člověk tak má o inspiraci na letní dovolenou postaráno. 





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.