Když se ve středních Čechách vydáme na západ, narazíme na malebný vápencový kraj, který byl významný jak v prehistorii, tak během středověku.
Berounská kotlina lákala osadníky svou hojností, a navíc tudy vedla obchodní stezka mezi Prahou a Bavorskem. Není divu, že zde vyrostlo tak významné město jako Beroun. Jen o pár desítek kilometrů severněji se rozprostírá další královské město, Slaný. Přes rozkvět ve středověku i raném novověku město upadlo v dobách temna do nemilosti.
Další krásy středních Čech objevíte tady >>>
Beroun
Soutok Berounky a Litavky, kde dnes leží Beroun, lidé začali osidlovat už v mladší době kamenné. Díky vápencovému podloží tu bylo příjemné klima; zvěře a jiné potravy byla hojnost, a tak není divu, že se berounská kotlina stala jedním z nejrušnějších míst ve středních Čechách. V 11. století vznikla na místě dnešního Berouna osada. Ležela na obchodní stezce, která vedla z Prahy přes Plzeň až do Bavorska. Za krále Václava II. bylo vybudováno historické městské jádro, které je s trochou pozornosti patrné dodnes. Václav II. navíc Berounu v roce 1303 udělil status královského města, což odstartovalo období prosperity. Městu se dařilo také za Karla IV., kdy se zde mohutně rozvíjela řemesla. Už od té doby se píše příběh Berouna coby města hrnčířů – červená, bíle zdobená keramika jej proslavila.
S hrnčířskou historií Berouna se lidé mohou seznámit v Muzeu berounské keramiky. Dalšími taháky města jsou středověké opevnění a dvě zachované městské brány, Pražská a Plzeňská. Za návštěvu stojí určitě také radnice, která byla po požáru obnovena v renesančním stylu. Kdo by cítil nutkání uniknout z městského prostředí do přírody, region mu určitě bude vyhovovat. Vždyť Beroun je branou do Českého krasu i Křivoklátska.
Přes město vede stejně jako ve středověku významná dopravní tepna mezi Prahou a Plzní. Už ale nejde o obchodní stezku, nýbrž dálnici D5. Dostat se do Berouna autem je tedy z obou měst velmi pohodlné. Z Prahy to zabere asi půl hodiny; z Plzně třičtvrtě hodiny. Vlaková spojení jsou také velmi dobrou variantou.
Slaný
Dalším z královských měst na západ od české metropole je Slaný. Zajímalo by vás, jak vznikl název městečka? Kronikář Václav Hájek z Libočan popsal, že se osadě začalo říkat Slanej vrch poté, kdy se blízko ní objevil slaný pramen. Mezi královská města Slaný povýšil za časů krále Václava II. Zajímavostí je, že během husitských válek bylo město spolu s Plzní, Žatcem, Louny, Pískem a Klatovy zařazeno mezi jediná sídla určená ke spáse. Za Jagellonců a prvních Habsburků si slánští vedli hospodářsky dobře, ale přišla rána v době pobělohorské. Slaný stál na straně poražených stavů a jako jediné královské město byl potrestaný tím, že byl dán do zástavy. O pár let později se dostal do poddanství šlechtického rodu Martiniců.
V Slaném na vás čekají památky jako gotický děkanský kostel svatého Gotharda, kostel Nejsvětější Trojice nebo Velvarská brána. Historické centrum zůstalo také až do dneška zachované. Do Slaného se z okraje Prahy dojede za dvacet minut autem a za půl hodiny autobusem.
