Pokud uvažujete nad víkendovým výletem, z osobní zkušenosti bych vám rád doporučil navštívit Jesenicko. Tato oblast je i z Prahy pohodlně dostupná nejen autobusem, ale i vlakem. Na Jesenicku naleznete unikátní zajímavosti, které nemají obdoby nejen v České republice, ale mnohdy ani ve světě.
Já jsem Jesenicko navštívil nedávno během víkendu, kdy jsem s kolegou zajel do Karlovy Studánky – lázeňského centra, ale také jednoho z míst, odkud turisté vyrážejí na výpravu k vrcholu hory Praděd skrze malebné údolí Bílé Opavy.
Obec Karlova Studánka dostala své jméno podle habsburského vojevůdce a velmistra Řádu německých rytířů Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského, který porazil francouzského císaře Napoleona I. v bitvě u Aspern roku 1809. V obci se využívá osm minerálních pramenů. Z některých z nich si i vy můžete v centru obce při návštěvě zdarma nabrat do láhve vodu, ale je třeba dávat pozor na to, že zdejší minerální prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého.
Praděd (německy zvaný Altvater, staří Slované údajně hoře říkali Stará vatra) má výšku 1491 metrů a je to nejvyšší hora Moravy a české části Slezska. Na vrcholu se nachází televizní vysílač s rozhlednou a hotelem. Vysílač je vysoký 146,5 metrů a za dobrého počasí můžete z vyhlídky vidět Lysou horu, Sněžku i Radhošť. Velmi výjimečně lze za velmi dobrých podmínek vidět i Vysoké Tatry. Na vrchol vede zeleně značená turistická trasa o délce 9 kilometrů, která začíná v Karlově Studánce. Pokud se rozhodnete vydat po červené trase se začátkem v Koutech nad Desnou, půjdete na vrchol po cestě dlouhé zhruba 14 kilometrů. Touto trasou minete dolní nádrž významné přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně.
S kolegou se naše cesty rozdělily právě v Karlově Studánce. On mířil na Praděd, zatímco mým plánem byla naopak návštěva podzemí, tedy dvou nedalekých jeskyní. Při zastávce v Karlově Studánce jsem ovšem kolegu musel politovat – davy lidí mířících k vrcholu dávaly tušit, že se cestou nahoru bude pěkně mačkat. Víkend byl slunečný a podle SPZ se na výšlap na Praděd dostavilo i velké množství lidí z Polska. Osobně jsem nikdy takový nápor turistů na Pradědu nezažil. Z Karlovy Studánky jsem dále pokračoval již sám do obce Písečná, na jejímž konci nad železniční stanicí se nachází jeskyně Na Špičáku.
Po příjezdu k jeskyni jsem byl mile překvapen, že na parkovišti stály jen tři vozy. I samotné prohlídky se zúčastnilo (včetně mne) pouze pět osob. Budova správy jeskyně s přilehlým prostranstvím prochází přestavbou, ale jeskyně je dále otevřena návštěvníkům, a to od dubna do října. V pondělí mívají zavřeno, ale podle webu správy českých jeskyní je v lednu až dubnu možno se předem na prohlídce domluvit. Jeskyně samotná je významným místem výskytu netopýrů, kteří zde i zimují, a její prohlídka zabere zhruba 30 minut. Důležitou informací je, že tato jeskyně je jedna z mála (či jediná v České republice), která umožňuje návštěvu i vozíčkářům. Také bych doporučoval dávat při procházce v okolí jeskyně pozor, protože se tam mohou vyskytovat hadi, na což upozorňují i varovné tabulky.
Samotná jeskyně Na Špičáku je podle našeho průvodce světovým unikátem. Uvnitř bylo nalezeno velké množství kreseb (jejich počet prý čítá několik tisíc) a pozůstatky pravěkých zvířat i kostra člověka. Část jeskyně možná sloužila i jako skryté místo pro pronásledované náboženské skupiny. Zachovala se zde například malba s křížem, půlměsícem a modlícími se postavami, která se datuje do 16. století. Údajně byla zatím objevena pouze jedna podobná jeskyně, která ovšem není veřejnosti přístupná. Symbolem jeskyně je srdcová chodba.
Jeskyně Na Špičáku patří k nejdéle známým moravskoslezským jeskyním, záznam o její existenci pochází již z roku 1430. Prohlídková trasa je dlouhá 230 metrů. Celý skalní masiv je tvořen devonským mramorem. Při východu z jeskyně se nachází pozůstatky lomu, kde se tento mramor těžil. U budovy správy jeskyní je i památník odkazující na návštěvu Járy Cimrmana roku 1888.
Od této jeskyně jsem se poté vydal do zhruba 20 minut jízdy automobilem vzdálené druhé veřejnosti přístupné jeskyně Na Pomezí. V oblasti Jeseníků jsou totiž zpřístupněny pouze tyto dvě jeskyně. Tato jeskyně se nachází v katastru obce Lipová-lázně (kousek od Jeseníku) a v letních měsících k ní zajíždí i lázeňský mini vláček. Vstup do jeskyně Na Pomezí leží u hlavní cesty a kousek od něj se nachází i železniční stanice Lipová Lázně jeskyně, takže je dobře dostupná.
Stejně jako v případě jeskyně Na Špičáku i při prohlídce jeskyně Na Pomezí jsem byl překvapen malým zájmem veřejnosti. Prohlídky jsem se zúčastnil společně se dvěma turisty z Polska, i s průvodkyní jsme tedy byli čtyři a mohli jsme si v klidu celou jeskyni prozkoumat. Jeskyně je od ledena až do konce března otevřená dle dohody a od dubna do konce října je otevřená každý den s výjimkou pondělí (v pondělí je otevřeno jen v červenci a srpnu). Taktéž v listopadu je otevřeno jen po dohodě a v prosinci je jeskyně celkově uzavřená.
Jeskyně Na Pomezí má jedinečnou krápníkovou výzdobu tvořenou krystalickými vápenci (tj. mramorem) z devonského období. V jeskyni se nachází množství stalaktitů, stalagnátů, sintrové vodopády, záclonky, jezírka s jeskynními perlami apod. Jeskyně slouží i jako zimoviště pro netopýry. Žije zde kriticky ohrožený druh netopýra – vrápenec malý.
Celý jeskynní systém má kolem 1700 metrů, ale návštěvnická trasa měří jen 390 metrů. V jeskyni se nachází i krápník pojmenovaný Srdce, kterého je možné se kupodivu i dotknout – jinak je totiž ve všech jeskyních zakázáno dotýkat se krápníků, protože kontaktem s lidskou rukou dochází k povrchovému poškození krápníků, které pak již v důsledku zastavené chemické reakce nepokračují v růstu.
Po návštěvě jeskyně Na Pomezí jsem se vydal již zpět za kolegou, abych ho vyzvedl a mohli jsme se navrátit domů. Pokud se ale rozhodnete strávit v okolí Jeseníků více dní, určitě vám ještě doporučuji navštívit hrad a zámek Kolštejn v obci Branná, kde se nachází i muzeum československého opevnění (prohlídku je nutno objednat předem). Samotné město Jeseník je známo také svým lázeňstvím a v krajině okolo něj se nacházejí pozůstatky několika hradů a další přírodní zajímavosti. Taktéž je to místo plné lyžařských vleků a wellness hotelů, takže si zde užijete v každém ročním období. Věřím, že návštěva tohoto regionu se vám určitě bude líbit.
