Viktor Mravčík

Viktor Mravčík Zdroj: František Vlček / MAFRA / Profimedia

Snížit počet kuřáků a ulevit zdravotnictví. Nikotinové náhražky si hledají své místo na trhu i v legislativě

Česká vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k principu snižování rizik. Jak se to týká kouření? Na to odpovídá v rozhovoru Viktor Mravčík, vedoucí výzkumu při think tanku Racionální politiky závislostí, jenž se problematice dlouhodobě věnuje. V interview hodnotí alternativy, které se v posledních letech objevily ke kouření klasických cigaret.

Jste kuřák?

Jsem bývalý kuřák. Kouřil jsem cigarety intenzívně do roku 2009. Přibližně před třemi lety jsem měl relaps, začal jsem pokuřovat zase. Tak jsem se rozhodl uplatnit na sobě přístup snižování rizik a místo klasických cigaret užívám takzvaný zahřívaný tabák, kde je množství škodlivin mnohem nižší.

Jaké jsou současné trendy v oblasti kouření?

V České republice kouří přibližně třetina populace, pětina jsou pak denní kuřáci. Ročně zemře v důsledku kouření kolem 17 tisíc lidí, což je téměř pětina celkové úmrtnosti v zemi. Trend kouření klasických cigaret je při velmi optimistickém pohledu v poslední době mírně klesající, i když po úpravě tohoto trendu na věkovou strukturu se pokles ztrácí. ­Situace tedy není příliš růžová a optimistický není ani výhled v dalších letech. Pozitivní je ale snížení míry kouření mezi dospívajícími kolem 16 let.

Počíná si podle vás stát dobře v prevenci kouření?

Velmi pozitivně hodnotím zákaz kouření v restauracích. Stát má také nastaveno zdanění tabákových výrobků, včetně zahřívaného tabáku. Nedostatečně však zapojuje princip a nástroje harm reduction, tedy snižování škod nebo snižování rizik. Kuřáci totiž kouří zejména kvůli nikotinu, na který mají návyk, ale umírají v důsledku vdechování tabákového kouře, jenž obsahuje mnoho škodlivých látek.

Máme u nás adekvátní zdanění tabákových výrobků?

Vysoká cena cigaret má preventivní účinek a zvyšuje motivaci kuřáků přestat s kouřením. Při nastavení optimálního spotřebního zdanění je potřeba zvážit řadu faktorů včetně rizika rozvoje černého trhu. Proto je dobré daňové sazby u cigaret zvyšovat dlouhodobě a postupně, což je i případ České republiky. Další otázku představuje právě zdanění alternativních tabákových a nikotinových výrobků. To by mělo být nastaveno tak, aby motivovalo kuřáky k přechodu od cigaret k alternativám. Pokud už nechtějí přestat kouřit.

Má stát rozlišovat, které tabákové výrobky škodí víc a které méně?

Alternativní tabákové a nikotinové výrobky jsou výrazně méně škodlivé než klasické cigarety. Škodlivost těchto produktů lze seřadit na takzvaném rizikovém kontinuu, kde jednoznačně nejvyšší škodlivost zaujímají klasické cigarety a na opačném konci spektra jsou nikotinové sáčky, tedy netabákové výrobky užívané ústy. Míra regulace, míra spotřebního zdanění, přísnost zákazu užívání apod. by měly být proto na tomto kontinuu odstupňovány.

Je správné selektivní zakazování tabákových výrobků, například ochucených cigaret?

Z hlediska harm reduction jde o to, aby kouření klasických cigaret bylo méně atraktivní než užívání alternativ. K atraktivitě patří rovněž příchuti. Takže zatímco zákaz příchutí u klasických cigaret je správný krok, u alternativ by příchuti neměly být zakazovány právě proto, aby byly přitažlivější než klasické cigarety.

Je cestou v prevenci kouření nabídka nikotinových alternativ?

Nabídka alternativních nikotinových výrobků, ať už s obsahem tabáku, nebo bez něj, představuje v prevenci kouření obrovskou příležitost. Mohla by představovat ten rozhodující rozdílový činitel, který nám pomůže snížit míru kouření v populaci na hodnoty pod 10 procent nebo až k pěti procentům. Například Švédsko, jež má jako jedna z mála evropských zemí výjimku z evropské tabákové směrnice, a tudíž je tam možno volně prodávat snus (žvýkací tabák) po mnoho let, dosáhlo velmi nízkých hodnot výskytu kouření právě díky rozšíření užívání snusu.

Nestává se ale, že uživatelé zač­nou s nikotinovou alternativou a pak přejdou na cigarety?

V Česku je míra kouření stále desetkrát vyšší než míra užívání jakékoliv alternativy, i když se situace poměrně rychle mění. Drti­vou většinu uživatelů alternativ tvoří bývalí nebo současní kuřáci. Pouze velmi malou část uživatelů alternativ tvoří lidé, kteří předtím nekouřili.

Nemohou ochucené nikotinové výrobky lákat mládež?

To je velmi častý argument zastánců přísné regulace alternativ. Mnohem účinnějším opatřením směrem k dětem a mládeži je zákaz jejich prodeje nezletilým. Na to se při zavádění regulace pro nikotinové sáčky v minulém volebním období v Parlamentu zapomnělo a je potřeba tento nežádoucí stav urychleně napravit.

Je u nikotinových náhražek adekvátní obsah nikotinu?

Obsah nikotinu by měl být dostatečně vysoký, aby dokázal nahradit nikotin užívaný kuřáky v cigaretách. Z tohoto hlediska je závislostní potenciál alternativ nutný, musí fungovat jako substituce klasických cigaret. Nikotin, kromě toho, že je návykový, je ve srovnání s tabákovým kouřem velmi málo škodlivý.

Pokud obsahují nikotinu víc, nemohou tyto náhražky prohlubovat závislost?

Nahradit závislost na nikotinu z klasických cigaret nikotinem z jiného zdroje je princip substituční léčby. Tento princip mají i nikotinové náhražky dostupné v lékárnách. Například nikotinové sáčky jsou svým způsobem užívání a účinností při odvykání kouření těmto lékovým náhražkám podobné. Dokonce se zdá, že účinnost pomoci při odvykání kouření je u nikotinových sáčků ještě vyšší, možná právě díky vyššímu obsahu nikotinu.

Neměly by naopak nikotinové náhražky mít slabší účinek, a tím vést ke zmírnění závislosti podobně jako substituční léčba u jiných drog?

To je právě zásadní omyl. Stejně jako u substituční léčby závislosti na opiátech je dávka, respektive hladina substitučního léku klíčová pro udržení v léčbě a dodržování léčebného režimu, u alternativ kouření je klíčová hladina nikotinu. Alter­nativní výrobky musí mít obsah nikotinu dostatečně vysoký, aby představovaly pro klasické cigarety plnohodnotnou konkurenci.

Mají nikotinové náhražky rizika?

Nikotinové náhražky nejsou bez rizika. Bez rizika není samotný nikotin a další rizika vyplývají z dalších látek obsažených v e-liquidech nebo v tabáku. Obsah škodlivin je však v alternativních výrobcích o řád až dva řády nižší než v cigaretovém kouři. To je nesporný a zcela zřejmý fakt, i když častá kritika alternativních výrobků vyplývá z toho, že zatím není dostatek dlouhodobých studií a část vědeckého poznání je sponzorována tabákovým průmyslem. Přesto lze spolehlivě tvrdit, že na základě nejlepších dostupných důkazů představují tabákové a nikotinové alternativy mnohem méně rizikový způsob užívání nikotinu.

Existují data o tom, jak nikotinové náhražky pomáhají v odvykání kouření?

Prospěch z užívání nikotinových alternativ mají v současné době v České republice desetitisíce až statisíce lidí. Každá cigareta, kterou kuřák díky alternativnímu výrobku nevykouří, se při kumulaci dopadů kouření v populaci počítá a znamená obrovský pozitivní dopad.