V létě jsme měly s kamarádkami takovou zajímavou diskusi na téma stavu. „Já si myslím, že můj stav rozvedená, a dokonce dvakrát je úplně nejhorší. Vypovídá to o tom, že všichni, kdo si mě vzali, se se mnou rozvedli.“ „Ne, ne,“oponovala mi kamarádka. „Můj stav svobodná je ještě mnohem horší, neboť znamená, že jsem nikdy nikomu nestála za to, aby si mě vzal.“ K. L. nesouhlasila ani s jednou z nás. „Pche. Já jsem vdaná a můj manžel je debil, a proto mám už dvacet let milence, který je také ženatý.“
Podotkla jsem, že když je ale vdaná, bude aspoň dědit, na což se mi dostalo odpovědi: „To teda budu dědit leda prd, protože manžel je takový blbec, že nemá ani životní pojistku. „Ale když jseš vdaná, můžeš se vykašlat na nějaké diety a cvičení a místo toho jíst dorty a promenádovat se všude v teplákách a křuskách,“ pokračovala jsem zasněně v úvaze, jaké by to asi bylo, kdybych nemusela být neustále ve střehu typu „co když někoho potkám při vynášení odpadků“. „Ale já musím dobře vypadat kvůli milenci,“ usadila mě K. L.
„No prostě shodneme se na tom, že svobodná je úplně nejhorší,“ přidala se M. D. „Tak to se mýlíš. To znamená, že máš svobodu a že sis vybrala se nevázat na nějakého blbce, který se s tebou rozvede anebo ani nemá životní pojistku!“ M. D. nesouhlasila a řekla, že by si se mnou klidně vyměnila stav „rozvedená“ za „svobodná“, na což já jsem oponovala tím, že já jsem ale rozvedená dvakrát. „Dvakrát, pětkrát, na to se tě nikdo neptá. Svobodná zní jako stará panna.“
Tato diskuse nabrala grády a všechny jsme se předváděly, kdo je na tom nejhůř. Vdaná, rozvedená a svobodná nacházely další a další argumenty pro a proti různým stavům a co koho zajímá nebo nezajímá. Z kavárny nás kvůli tomu málem vyhodili, ale hrdě jsme odecházely bez pomoci vyhazovače, neboť jsme dámy. Při odchodu nás zkásla postarší servírka.
Nedalo mi to a zeptala jsem se jí: „Poslyšte, jste vy svobodná, vdaná, nebo rozvedená?“ „Paní, já jsem vdova...“ „Bingo!“ vykřikla jsem objevitelsky a před kavárnou jsme se konečně shodly, že společensky úplně nejpřijatelnější stav ze všech je být vdovou. To přece znamená, že si vás někdo vzal a nerozvedl se s vámi a teď už mu nemusíte ani prát ponožky. A ještě o tom napsal Franz Lehár operetu. Howgh.
