Když jsem podruhé v životě jel z Los Angeles do San Franciska po legendární silničce-jedničce, zastavili jsme v mýty opředeném beatnickém ráji Big Sur. Pánbůh prý tohle místo tvořil úplně naposled, a tak si na něm dal záležet. Požil jsem a dělicí čára mezi šedavým nebem a pacifickým oceánem se začala ztrácet. Típl jsem cigáro a vrátil se do reality. S tlustým černošským kytaristou Davidem jsem znovu usedl do kradeného dřevěného auta typu Lincoln a vyrazili jsme směr Monterey.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
