nahoru

Chucpe

Cyril Höschl 18. srpna 2016 • 00:15
V TÉHLE KLEPTOMANSKÉ ZEMI BY SE JIŽ OD NAROZENÍ MĚLO KAŽDÉMU VTLOUKAT DO HLAVY, ŽE OCHRANY SE DOSTANE JEN A POUZE TOMU, KDO NEKRADE, A ŽE VLOUPAT SE NA CIZÍ POZEMEK AUTOMATICKY ZNAMENÁ VYSTAVIT SE NEBEZPEČÍ, ŽE HOLT BUDU TŘEBA I ZASTŘELEN.
V TÉHLE KLEPTOMANSKÉ ZEMI BY SE JIŽ OD NAROZENÍ MĚLO KAŽDÉMU VTLOUKAT DO HLAVY, ŽE OCHRANY SE DOSTANE JEN A POUZE TOMU, KDO NEKRADE, A ŽE VLOUPAT SE NA CIZÍ POZEMEK AUTOMATICKY ZNAMENÁ VYSTAVIT SE NEBEZPEČÍ, ŽE HOLT BUDU TŘEBA I ZASTŘELEN.
• foto: 
Marek Douša

Vážený pane profesore,
nedávno jsem četl v novinách názory jednoho advokáta na současný trestněprávní vztah bytového zloděje a poškozeného. Přistiženého zloděje se můžete pokusit chytit a zpacifikovat, ale nemělo by mu při tom být způsobeno zranění. Pokud jste fyzicky zdatní, můžete mu bránit v odchodu, nesmíte ho ale ohrožovat zbraní ani jej svázat. V případě, že Vás zloděj napadne, můžete se bránit, ovšem přiměřeným způsobem. To by prý bylo i to, kdyby slabá žena použila střelnou zbraň na mohutného muže, který se k ní vloupal. Musí ovšem prokázat, že měla velké obavy o své zdraví a život. Pak to může být kvalifikováno jako nutná obrana. Jak ale taková žena může prokázat, že měla opravdu velké obavy o své zdraví a život? Existuje nějaká metodika, jíž by psycholog či psychiatr mohl určit míru strachu v dané situaci a byla použitelná u soudu? Děkuji za Váš názor a jsem s úctou.
J. S., Ledeč nad Sázavou.

 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně


Diskuse ke článku