Čína, asi 2003. „Pokud jste se chtěli dostat do klášterů v Číně, museli jste si na místních úřadech zažádat o povolení. Paradoxně to nebylo  až tak moc těžké. Tenhle snímek pochází  ze školy v šaolinském klášteře Čeng- -čou v provincii Chu-nan, kde takhle mladí chlapci trénují každé dopoledne.“

Čína, asi 2003. „Pokud jste se chtěli dostat do klášterů v Číně, museli jste si na místních úřadech zažádat o povolení. Paradoxně to nebylo až tak moc těžké. Tenhle snímek pochází ze školy v šaolinském klášteře Čeng- -čou v provincii Chu-nan, kde takhle mladí chlapci trénují každé dopoledne.“ Zdroj: Steve McCurry

Kuvajt, 1990. „V průběhu první války v Perském zálivu jsme jeli se skupinou fotografů kolem hořících naftových polí v al-Ahmadí a najednou na horizontu vidíme několik velbloudů snažících se uniknout tomu hroznému žáru a kouři. Až následně jsme se dozvěděli, že jsme se – my i velbloudi – pohybovali v minovém poli. Můžete mi věřit, že nás polila hrůza.“
Pákistán, 1984. „Má nejslavnější fotka… a možná vůbec jedna z nejznámějších dokumentárních fotografií světa všech dob. Do dívčí školy v uprchlickém táboře Násir Bagh jen kousek od Péšávaru jsem přišel po ránu, a najednou tam uviděl tuhle holku v nádherném světle. Fyzicky jsem se s ní pak potkal  už jen jednou, v roce 2002. Moje sestra, jež jí koupila dům, se s ní vídá častěji. Jsme nicméně pořád v kontaktu – každý měsíc se spolu spojíme. Žije ,normální, šťastný‘ život, jak jen to u uprchlíků v cizí zemi jde.“
Indie, 1995. „V indickém Rádžasthánu pořádají vždy před příchodem monzunů festival Týdž. Celé rodiny přes den vyrážejí do přírody na pikniky a mladé, ještě nesezdané dívky se oblékají do pestrobarevného oblečení…“
Indie, asi 1992. „Už asi týden bylo téměř celé indické město Pórbandar pod vodou po monzunových záplavách. Pokoušel jsem se fotit z loďky, ale moc to nešlo. Jediný způsob, jak pořídit dobrou fotku, byl vstoupit do vody… A najednou vidím muže, jak na svých ramenou nese šicí stroj – to jediné, co mu zůstalo z krejčovské dílny. Shodou okolností si snímku všimla německá společnost vyrábějící šicí stroje, toho chlapíka dohledala a zaslala mu zcela nový.“
New York, 2001. „Měl jsem štěstí, že jsem se vůbec dostal zpátky do New Yorku. Vracel jsem se z Číny, kdybych letěl o den později, letiště by už nepřijímala. Stál jsem na střeše budovy, kde jsem bydlel, možná jen 1500 metrů od budov Světového obchodního centra, takže jsem měl čistý výhled na pád druhého z Dvojčat. To, co jsem zažil, byl opravdový šok. Jako když vás někdo poraní, ale vy ještě pořád tu bolest necítíte – jen jsem si uvědomoval, že už nic nebude jako dřív.“
9
Fotogalerie

Všechny oči světa

Steve McCurry (65) je fotoreportérskou legendou. Jeho fotka dvanáctileté Afghánky, pořízená v roce 1984 v pákistánském utečeneckém táboře, obletěla celou zeměkouli, získala bezpočet ocenění včetně hlavní ceny World Press Photo a Ceny Roberta Capy, na titulce ji otiskl National Geografic a UNESCO ji léta používalo ve své humanitární kampani. Zdaleka to ale není jediný známý snímek amerického fotografa.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!