„Ale stojí! Pořád mi stojí... Co by nestál…?! Ale teď mi právě nestojí, proč by mi měl stát?! Stojí mi, když chci. Když nechci, tak mi nestojí... Ale proč by mi měl stát teď, když jsem v kavárně, tobě snad stojí, když seš v kavárně? Mám normální pracovní schůzku, tak mi nestojí, přijde ti to divný? Ale čuráka ti prostě neukážu!“ položil telefon. „Čurák,“ suše dodal. „Ty lidi mě pořád nechápou.“ Tak začalo naše první setkání.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!