Dvacet let po přistoupení osmi středo- a východoevropských zemí k Evropské unii se prostorem střední Evropy ozývají úvahy, zda se zde nevytváří nový blok států, které mají podobné názory, ale liší se od zbytku starého kontinentu i Evropské unie. Dokonce se objevily spekulace, zda se v určité podobě nevrací staré Rakousko- -Uhersko – středoevropská mocnost, kterou rozmetala první světová válka.
O novém Rakousku-Uhersku se mluví hlavně proto, že státy možného bloku v zásadě kopírují velkou část území bývalé habsburské mnohonárodnostní monarchie. Jádrem nového názorového bloku je totiž jedna ze dvou hlavních zemí starého dunajského soustátí – Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán vládne v Budapešti již nepřetržitě čtrnáct let a postupně ze své země vytvořil centrum odporu proti dnešní podobě evropské integrace. Budapešť sice nikdy nenaznačila, že by chtěla z Evropské unie odejít, ale často ostře kritizuje Brusel i podle ní příliš liberální politiku celé sedmadvacítky. Definitivně se Orbánovo Maďarsko stalo „zlobivým mužem na Dunaji“, když zaujalo po Putinově invazi na Ukrajinu pozici třetí síly, jež nestraní ani Ukrajině, ani Rusku, ale s Moskvou přes agresi udržuje pravidelné styky.
Orbánova osa
Orbán byl se svými názory dlouho v EU poměrně osamocen. V boji proti federalizaci Unie bylo sice jeho spojencem původně Polsko, vedené národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. S ním se ale do značné míry rozešel kvůli odlišnému názoru na ukrajinskou válku. Navíc se ve Varšavě v mezičase vyměnila vláda a Tuskovo Polsko určitě spojencem Maďarů nebude.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
