Plk. Imrich Gablech  (97 let) se narodil v Hrachovišti na Slovensku. Letcem se rozhodl stát poté, co se v roce 1936 dočetl o akci 1000 nových pilotů republice. S okupací se nesmířil. Sedmého června 1939 se mu podařilo uletět ze Slovenska do Polska. V polovině září 1939 ho zatkli Sověti. Zabavili mu letecký zápisník i diplom, obvinili ze špionáže a odsoudili na pět let. Na jaře 1941 se Imrich Gablech zúčastnil vzpoury v pracovním táboře. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem byl propuštěn. V říjnu 1941 se dostal transportem do Velké Británie. Nejdříve působil u polské letecké jednotky, později u československé jednotky ve Wilmslowu jako letecký kontrolor. K létání se však kvůli zhoršenému vidění, které si odnesl z vězení, už nemohl vrátit. Po únorovém puči v roce 1948 byl z armády propuštěn a krátce zatčen. V roce 2009 mu bylo propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání: Řád Bílého lva.

Plk. Imrich Gablech  (97 let) se narodil v Hrachovišti na Slovensku. Letcem se rozhodl stát poté, co se v roce 1936 dočetl o akci 1000 nových pilotů republice. S okupací se nesmířil. Sedmého června 1939 se mu podařilo uletět ze Slovenska do Polska. V polovině září 1939 ho zatkli Sověti. Zabavili mu letecký zápisník i diplom, obvinili ze špionáže a odsoudili na pět let. Na jaře 1941 se Imrich Gablech zúčastnil vzpoury v pracovním táboře. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem byl propuštěn. V říjnu 1941 se dostal transportem do Velké Británie. Nejdříve působil u polské letecké jednotky, později u československé jednotky ve Wilmslowu jako letecký kontrolor. K létání se však kvůli zhoršenému vidění, které si odnesl z vězení, už nemohl vrátit. Po únorovém puči v roce 1948 byl z armády propuštěn a krátce zatčen. V roce 2009 mu bylo propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání: Řád Bílého lva. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Plk. Jaroslav Hofrichter (93 let) se narodil v Plzni. V osmnácti se přihlásil do akce 1000 pilotů republice, z protektorátu odešel balkánskou cestou v březnu 1940. Z Bejrútu přešel na britskou základnu do Palestiny, odkud se lodí dostal do Kanady a dalším konvojem do Velké Británie. Jeho rodiče skončili v koncentračním táboře. Ve Velké Británii sloužil Jaroslav Hofrichter u 311 bombardovací perutě. Bojů o Británii se účastnil jako střelec na strojích Wellington. V roce 1943 ho převeleli na velitelství pobřežního letectva RAF. S letouny Liberator B–24 útočil na nepřátelské námořní konvoje. Na svém leteckém kontě má 680 operačních hodin. Do Československa se vrátil v srpnu 1945, pak sloužil u vládní letky ve Kbelích. V březnu 1949 byl zatčen. Po deseti dnech výslechů mu doporučili práci v dolech nebo v zemědělství. Až do důchodu pracoval jako soustružník.
MUDr. Jaromír Klika (94 let) se narodil v Praze. Společně se členem 5. oddílu vodních skautů Adolfem Karlovským založili v roce 1939 ilegální skupinu Zbojník. Spojením s odbojovou skupinou Veleslava Wahla pak vznikla Zpravodajská brigáda. „Příslušníky Zpravodajské brigády byli většinou skauti. V polovině roku 1943 bylo ve Zpravodajské brigádě 200 členů rozdělených do pěti čet. Mezi naše první akce patřily sabotáže, později jsme se zaměřili především na zpravodajskou činnost.“ Své zprávy organizace předávala do Londýna Vojenské rádiové ústředně. Během Květnové revoluce padlo víc než sto příslušníků Zpravodajské brigády. Jaromír Klika v květnu 1945 velel 4. rotě 1. praporu.
Gen. Jaroslav  Klemeš (91) se narodil  v Čadci. Na začátku ledna 1940 se přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii dostal do Francie. V československém zahraničním vojsku byl zařazen do spojovací čety. ­Zúčastnil se bojů o Francii, do Velké Británie připlul s jedním z posledních konvojů. V říjnu 1941 absolvoval speciální výcvik ve Skotsku. Na území protektorátu seskočil s výsadkem Platinum 17. února 1945. Skupina operovala na Českomoravské vysočině, pak se radiotelegrafista Jaroslav Klemeš s velitelem Jaromírem Nechanským přesunuli do Prahy. Zde až do osvobození udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích. V roce 1950 byl zatčen a uvězněn. Jeho velitele Jaromíra Nechanského popravili v červnu 1950.
mjr. Vasil Korol (90 let) se narodil na Podkarpatské Rusi. V říjnu 1939 přešel hranici do Sovětského svazu, to mu bylo šestnáct let. Za nelegální přechod hranice ho odsoudili na tři roky. Stavěl železniční trať ve Vorkutě. Když přišel do Buzuluku, vážil čtyřicet tři kila. Byl odveden 14. května 1943. Jako dělostřelec se zúčastnil bojů u Kyjeva, Bílé Cerkve, Žaškova a Ostrožan. Na Dukle přišel o pravou ruku, v roce 1949 odešel jako podporučík do civilu. Trafiku, kterou coby válečný invalida dostal, mu v roce 1950 znárodnili. Před rokem mu bylo propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání: Řád Bílého lva.
Por. Naděžda Laubová (86)  (vlevo) se narodila v Zaborole na Volyni. Do československého armádního sboru vstoupila v červnu 1944 spolu s otcem a jeho bratry. V sedmnácti letech odešla na frontu jako telefonistka a se spojovacím praporem prošla přes Duklu, Karpaty, Liptovský Mikuláš, Ružomberok, ­Vrútky a Ostravu až do Prahy. Její otec Jan Krejčí padl na Dukle. Její velitel, pplk. František Skokan byl v roce 1950 popraven. Po demobilizaci v roce 1947 pracovala Naďa Laubová  na statku a v pohostinství.
8
Fotogalerie

Hrdinové

Pohleďte do tváří deseti lidí, již přišli na svět nedlouho po vzniku Československa nebo pár let před ním. Když začala válka, všichni se dobrovolně rozhodli bojovat za jeho svobodu. Kolikrát jim bylo sotva sedmnáct osmnáct let. Byli mezi nimi i volyňští Češi, kteří tuto zemi znali pouze z vyprávění svých rodičů. Díky těmto hrdinům můžeme slavit státní svátek.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!