Hrdinové
2
/
8
Přehled fotografií
Zavřít
Plk. Jaroslav Hofrichter (93 let) se narodil v Plzni. V osmnácti se přihlásil do akce 1000 pilotů republice, z protektorátu odešel balkánskou cestou v březnu 1940. Z Bejrútu přešel na britskou základnu do Palestiny, odkud se lodí dostal do Kanady a dalším konvojem do Velké Británie. Jeho rodiče skončili v koncentračním táboře. Ve Velké Británii sloužil Jaroslav Hofrichter u 311 bombardovací perutě. Bojů o Británii se účastnil jako střelec na strojích Wellington. V roce 1943 ho převeleli na velitelství pobřežního letectva RAF. S letouny Liberator B–24 útočil na nepřátelské námořní konvoje. Na svém leteckém kontě má 680 operačních hodin. Do Československa se vrátil v srpnu 1945, pak sloužil u vládní letky ve Kbelích. V březnu 1949 byl zatčen. Po deseti dnech výslechů mu doporučili práci v dolech nebo v zemědělství. Až do důchodu pracoval jako soustružník.
|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
MUDr. Jaromír Klika (94 let) se narodil v Praze. Společně se členem 5. oddílu vodních skautů Adolfem Karlovským založili v roce 1939 ilegální skupinu Zbojník. Spojením s odbojovou skupinou Veleslava Wahla pak vznikla Zpravodajská brigáda. „Příslušníky Zpravodajské brigády byli většinou skauti. V polovině roku 1943 bylo ve Zpravodajské brigádě 200 členů rozdělených do pěti čet. Mezi naše první akce patřily sabotáže, později jsme se zaměřili především na zpravodajskou činnost.“ Své zprávy organizace předávala do Londýna Vojenské rádiové ústředně. Během Květnové revoluce padlo víc než sto příslušníků Zpravodajské brigády. Jaromír Klika v květnu 1945 velel 4. rotě 1. praporu.
|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
Gen. Jaroslav Klemeš (91) se narodil v Čadci. Na začátku ledna 1940 se přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii dostal do Francie. V československém zahraničním vojsku byl zařazen do spojovací čety. Zúčastnil se bojů o Francii, do Velké Británie připlul s jedním z posledních konvojů. V říjnu 1941 absolvoval speciální výcvik ve Skotsku. Na území protektorátu seskočil s výsadkem Platinum 17. února 1945. Skupina operovala na Českomoravské vysočině, pak se radiotelegrafista Jaroslav Klemeš s velitelem Jaromírem Nechanským přesunuli do Prahy. Zde až do osvobození udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích. V roce 1950 byl zatčen a uvězněn. Jeho velitele Jaromíra Nechanského popravili v červnu 1950.
|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
mjr. Vasil Korol (90 let) se narodil na Podkarpatské Rusi. V říjnu 1939 přešel hranici do Sovětského svazu, to mu bylo šestnáct let. Za nelegální přechod hranice ho odsoudili na tři roky. Stavěl železniční trať ve Vorkutě. Když přišel do Buzuluku, vážil čtyřicet tři kila. Byl odveden 14. května 1943. Jako dělostřelec se zúčastnil bojů u Kyjeva, Bílé Cerkve, Žaškova a Ostrožan. Na Dukle přišel o pravou ruku, v roce 1949 odešel jako podporučík do civilu. Trafiku, kterou coby válečný invalida dostal, mu v roce 1950 znárodnili. Před rokem mu bylo propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání: Řád Bílého lva.
|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
Por. Naděžda Laubová (86) (vlevo) se narodila v Zaborole na Volyni. Do československého armádního sboru vstoupila v červnu 1944 spolu s otcem a jeho bratry. V sedmnácti letech odešla na frontu jako telefonistka a se spojovacím praporem prošla přes Duklu, Karpaty, Liptovský Mikuláš, Ružomberok, Vrútky a Ostravu až do Prahy. Její otec Jan Krejčí padl na Dukle. Její velitel, pplk. František Skokan byl v roce 1950 popraven. Po demobilizaci v roce 1947 pracovala Naďa Laubová na statku a v pohostinství.
|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
Plk. Antonín Bukový (97 let) se narodil v Líkavě na Slovensku. Na začátku války odešel do Polska. V Buzuluku byl odveden v únoru 1942. Absolvoval zde instruktorský kurs pro poddůstojníky a po bojích u Kyjeva prošel speciálním výcvikem pro boj v týlu nepřítele. V roce 1944 byl jako radiotelegrafista vysazen na Slovensko v operaci Margita. Jeho úkolem bylo kontaktovat štáb generála Goliana a zajistit jeho spojení s Čs. vojenskou misí v Moskvě. Antonín Bukový ze své radiostanice vysílal i po potlačení Slovenského národního povstání. V únoru 1945 se připojil k Rudé armádě a působil jako příslušník roty zvláštního určení 1. čs. armádního sboru.
|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
Plk. Pavel Vranský (92 let) se narodil v Lipníku nad Bečvou. V květnu 1939 odešel ze Slovenska do Polska. Otec ho o pár dnů později následoval, jeho matka zahynula v koncentračním táboře. S československou jednotkou přešel do Sovětského svazu, v roce 1941 se dostal jedním z posledních transportů k československým jednotkám na Blízkém východě. Jako pěšák bojoval u Tobruku, v Kanadě a na Bahamských ostrovech absolvoval letecký protiponorkový výcvik a až do konce války působil na letounu Liberator. „Ve vzduchu jsem celkem strávil 935 hodin.“
|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
Plk. Emil Boček (90 let) se narodil v roce 1923 v Brně-Tuřanech. Na konci roku 1939, ve svých šestnácti letech, odešel z protektorátu. Balkánskou cestou se dostal do Bejrútu. Ve Francii se v létě 1940 zúčastnil ústupových bojů. V září 1940 se ve Velké Británii přihlásil k letectvu, sloužil jako mechanik u 312. stíhací perutě. V říjnu 1942 ho přijali do pilotního výcviku. Emil Boček se stal jedním z nejmladších československých stíhacích pilotů. Létal na spitfirech u československé 310. stíhací perutě. Absolvoval 26 operačních letů. V roce 1946 odešel z letectva, otevřel si dílnu na opravu motocyklů. Po roce 1948 pracoval v Mototechně a jako soustružník. Před dvěma lety, 28. října 2010, mu byl propůjčen Řád Bílého lva za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.
|
Zdroj: Nguyen Phuong Thao
Zavřít