"Kam se s... Národní divadlo"

Bylo to v červnu roku 1980. Divadelní akademie múzických umění slavila třicáté výročí, a tak i tradiční „koulení disku“, tedy loučení absolventského ročníku, pojali studenti velkoryseji a intenzívněji než v jiných letech. „Šlo se z Valdštejnského náměstí od Ledeburského paláce, kde sídlila loutkářská katedra, na Kampu,“ vzpomíná autor fotografi í Jana Wericha, Evžen Hart, tehdy student DAMU, později jeden z prvních mužů české reklamy. „Průvod kejklířů a muzikantů budil dost velký zájem jako všechno neobvyklé, co se za komunistů dělo na ulici. Pak si někdo všiml, že zrovna jede kolem v autě Jan Werich. Hned jsme za ním šli a vysvětlili mu, co se děje. On vystoupil z auta, rozhlédl se po tom davu diváků, zapnul si ‚slavíka‘ a pronesl jedinou větu: Kam se sere Národní divadlo! Chvilku s námi pobyl, z té fotky je patrné, že to pro něj už bylo obtížné. Pro nás to byl ale úžasný zážitek.“