Dlouholetou diskusi, zda by se mohlo v Česku kouřit alespoň ve vyhrazených prostorách restaurací, nebo zda by si o tom mohli rozhodnout samotní majitelé podniků, letos na jaře ukončila Poslanecká sněmovna. Ta odmítla návrhy na zmírnění protikuřáckého zákona. Diskutovat u toho o škodlivosti kouření je také nesmysl, protože škodlivé samozřejmě je. Otázkou ale pořád zůstává, kam až regulace mají zajít a navíc se vynořují nové výzvy, které možná situaci úplně změní. Třeba ta, co všechno mohou změnit moderní technologie.
V Rakousku, kterému část jeho obyvatel pejorativně přezdívá „popelník Evropy“, patří mezi jednu z mála vyspělých zemí, kde se ještě může s určitým omezením kouřit v restauracích a kavárnách. Nic na tom nezměnila ani letošní mohutná petice organizovaná rakouským lékařským sdružením, pod kterou se podepsalo téměř 882 tisíc lidí. Ani to nepřimělo vídeňskou vládu k přijetí novely kuřáckého zákona, který by situaci změnil.
V Rakousku proto pořád platí zákon z ledna 2009, který stanovuje, že všechny restaurace, bary, diskotéky a hospody větší než 50 metrů čtverečních musí být buď nekuřácké, nebo musí mít samostatné kuřácké prostory. V provozovnách pod 50 metrů si majitel sám může vybrat, aby se zařízení stalo buď kuřáckým, nebo nekuřáckým místem. Byla to vlastně přechodná fáze na cestě zakázat kouření všude. Jenže to se do dnešních dní nestalo. Rakouské lékařské sdružení, přitom namítá, že každý rok zemře v Rakousku 13 000 lidí z důvodů souvisejících s kouřením.
Pozoruhodný je ale v Rakousku trend. Jak upozornila místní hospodářská komora, ani jeden nový podnik, který byl letos v této zemi otevřen, se kuřáckým nestal. Takže „starý“ svět bude stále narážet na „nový“.
U našich jižních sousedů se utkávají podobné světy jako v Česku. Jeden lpí na svobodě rozhodování majitelů barů, kaváren, hospod a restaurací. Navíc v Rakousku asi třetina obyvatel bere kouření pořád jako společenskou záležitost, přestože všichni vědí, co může způsobit. Druhý svět nechce praktikovat mírnější zákony v této oblasti a je vyzbrojen zdravotnickými statistikami a opírá se o vyjádření vědců. A třetí svět prostě nesnáší kouření ze samé podstaty, odmítá vůbec připustit, že někdo má jiný názor a že pořád existuje dost lidí, kteří „nezodpovědně“ ohrožují vlastní zdraví a kouřem otravují ostatní.
V Česku to vedlo k tomu, že kuřáci byli z hospod vyhnáni na ulice, což je ale hodně nevhodným příkladem pro mládež a nebyl to nejlepší nápad. Trendy ve světě jsou totiž i zcela opačné.
Jiná alternativa z Japonska
Když jsem navštívil Japonsko, kde kouří asi 20 milionů lidí, uvidíte ještě úplně jiné možnosti. Tabákový zákon tam není tak přísný k výrobcům, například krabičky cigaret pořád září všemožnými barvami, i když varování na nich je. Prosazují se zde ale úplně jiné trendy, než v Evropě.
Na mnoha japonských ulicích je už zákaz kouření. Takže zcela opačný postup než u nás. Řekl bych, že správnější. Tokio, kde se budou konat v roce 2020 letní olympijské hry, chce kouření z ulic dokonce zcela vymítit a stát se tak „zelenějším“ městem. Může se ale kouřit na některých vyhrazených místech poblíž nádraží. Může se kouřit dokonce v některých trafikách, pokud to majitel dovoluje. Může se kouřit v přísně izolovaných prostorách v restauracích. A miliony Japonců, kteří jsou hračičkové a milují technologické novinky, přešly na jinou alternativu. Ve světě je dnes přes šest milionů lidí, kteří používají zařízení IQOS, z toho jich 5 milionů najdete v Japonsku. Tam prakticky na každém rohu.
Samozřejmě ani nová zařízení nejsou dokonalá pro zdraví, jak se občas někdo snaží nesmyslně tvrdit. Zda jsou podle všeho méně škodlivá, ukážou postupně vědecké studie. Ale odhadem kolem 70 až 80 procent lidí, kteří používají IQOS, přestalo kouřit klasické cigarety. To je slušný výsledek.
Zvláštní u této alternativy kouření se zahřívaným tabákem ale je, že se u toho nesmírně projevují společenské návyky jednotlivých národů. Zatímco Japonci a Jižní Korejci berou s nadšením všechno, co je technologicky nové, jinde lidé přistupují k inovacím opatrněji a trvá jim to déle. Češi jsou v tomto směru hodně progresivní a velkou roli v tom hraje i móda. Když je něco „cool“, tak to prostě letí velkou rychlostí kupředu.
Kam kouření spěje?
Na světě je dnes podle odhadů kolem 1,1 miliardy kuřáků (sám kouřím doutníky, což je ta možná jedna z nejhorších variant užívání tabáku). Jakou alternativu si do budoucna kuřáci vyberou, je pouze na nich. Ale je téměř jisté, že za takových deset-dvacet let, se bude o tomto problému diskutovat jinak. Moderní technologie do toho zasáhnout více, než si dnes myslíme. Stejně, jak to bylo a je v současnosti s mobilem či autem. Pak bude asi zapomenuto i na rakouské kavárničky, kde si pořád můžete dát kafíčko a dvojku vína společně s cigaretou.
