Babiš, Zeman, Okamura a Filip. Podle komentátora a publicisty Bohumila Doležala to jsou strůjci nových pořádků v Česku, které prý mají už teď strašlivé důsledky. Tvrdí, že jde o mocenský konglomerát, který nemá v demokracii co dělat, a lidi se musí bránit, jinak tu bude nová normalizace. Říká, že je třeba přesvědčovat jejich voliče, požadovat nové volby a taky mluvit o tom, co přijde po Babišovi se Zemanem. To totiž může být ještě horší.
Svědčí to o úrovni voličů, nás všech, říká o preferencích hnutí ANO Doležal. Lid se podle něj ale mýlí často a tu většinu, která je s novými pořádky spokojená, je třeba neustále přesvědčovat o jejich chybě. Podle Doležala není třeba se bát nových voleb, ale chybí tu někdo, komu by bylo možné dát důvěru. Opozice je totiž bezzubá.
Zeman a Babiš se shodnou bez problémů a táhnou za jeden provaz, pokud jde o utahování demokracie, míní Doležal. Vypadá to prý, že prezident je teď silnější, to ale na mocenském konglomerátu nic nemění. Režim se nám přitom podle Doležala mění pod rukama. Po roce 1989 se udělala spousta chyb, to ale není důvod demokracii úplně rozbít, dodává.
Doležal tvrdí, že lidé vkládají falešné naděje do protestů a demonstrací organizovaných spolkem Milion chvilek pro demokracii. Chybí jim totiž politické požadavky a aktivita, dělají jen anarchii, která se může zvrátit v totalitu. Neměli by požadovat odstoupení Babiše a Zemana, ale právě nové volby a prosazení žaloby na prezidenta v Poslanecké sněmovně. Doležal odmítá, že ta by neměla smysl. Když se totiž nebude dělat nic, dopadne to tu jistě špatně.
Byla tu opravdu snaha zamlčet informace a komentáře k ústavní žalobě? Kdo by mohl přijít po Babišovi a Zemanovi a proč je nutné začít o tom mluvit? Je lidem v Česku opravdu jedno, co se děje? Vládne tu nechumelismus? A co jsou podle Doležala tři nenápadné důkazy pro to, co říká?
