Gerloch mluví i o nutných úpravách Ústavy. Doplnil by lhůtu pro odvolávání ministrů, teď totiž prezident může mít důvody, pro které odvolání oddaluje. Současná situace už ale podle Gerlocha je porušením Ústavy. Chybí v ní ale taky definice jejího hrubého porušení, bez kterého má žaloba na Miloše Zemana, kterou schválil Senát, velký problém. Gerloch doslova mluví o zásadní chybě v Ústavě. Odmítá ale zjednodušení možnosti podání žaloby. Prezident by totiž měl být chráněn před parlamentem.
Ústava neuvádí, že jsme parlamentní republika, říká Gerloch. K poloprezidentskému systému se přitom posunujeme stále víc, a to i díky chování Miloše Zemana a Andreje Babiše. Premiér podle Gerlocha musí u prezidenta prosadit respektování koaliční smlouvy, ale ta nestojí nad Ústavou. Tvrdí, že pravomoc jmenovat má zjevně prezident. Praxe už se částečně definovala při nejmenování Miroslava Poche ministrem, kdy mu premiér ustoupil. Pokud teď Zeman znovu uspěje, může se ještě rozšířit.
Senát přitom podle Gerlocha Ústavu obchází. Komise, kterou zřídil kvůli auditům Evropské komise, je prý de facto vyšetřovací. Na její zřízení ale nemá právo. Gerloch tvrdí, že Senát by měl sám na sebe podat kompetenční žalobu. Ústavní soud by pak mohl posoudit, jestli onu komisi zřídit může. Definoval by se tak i vztah k vládě.
Za jakých podmínek by Aleš Gerloch přijal nominaci na ústavního soudce? Jak argumentuje proti tvrzení, že je prezidentův muž? Proč by se měla Ústavu upravit a čte ji Miloš Zeman správně? A povede se prezidentovi upevnit v Česku poloprezidentský systém?
