O plýtvání jídlem píšu na téhle stránce poměrně často. Je to totiž problém, a navíc problém, se kterým dokážeme něco udělat: za třiapadesát procent vyhozených potravin jsou totiž zodpovědné právě domácnosti. Nakupujeme zbytečně moc. To, co nakoupíme, špatně skladujeme a pak vyhazujeme, protože si se zbytky nevíme rady. Chce to osvětu a o tu se stará iniciativa Zachraň jídlo. Brzy přijde s kuchařkou.
Nejčastěji končí v koši pečivo, ovoce, zelenina a maso. Je to logické, jde o potraviny, které se nejrychleji kazí. Iniciativa Zachraň jídlo na svých stránkách přináší informace, které jsou jednak alarmující, jednak inspirativní. Alarmující jsou hlavně čísla, jedno jsem ostatně zmínila hned na začátku. Můžeme ale směle pokračovat – 96 až 115 kilo je množství vyhozeného jídla, které připadá na jednoho Evropana za rok. Nebo: 24 tisíc litrů vody se spotřebuje na výrobu jednoho kilogramu čokolády. Ano, i tohle lze zahrnout mezi plýtvání. Pokud danou potravinu nesníme, protekla tahle voda zcela zbytečně. Že bychom vyhazovali zkaženou čokoládu, se asi moc často nestane, ale příklad můžeme snadno převést třeba na maso: na kilo hovězího zahučí 15 500 litrů vody. Když vyhazujeme zbytky od příliš opulentního nedělního oběda, nejspíš nám tahle čísla hlavou neběží.
Leccos už se povedlo
Aby se tohle nedělo, jsou tu rady a inspirace od týmu Zachraň jídlo. Kromě manuálu na efektivní nakupování a správné skladování potravin najdete na jejich webu řada receptů, které pomůžou zachránit zbytky jídla či potraviny, jež mají na kahánku. Maso od nedělního oběda, krémová polévka z bramborové kaše, frittata aneb jak zpracovat všechny zbytky, pomazánka ze zbytků kuřete, čaje ze slupek, odřezků, květů a lístků nebo sušenky z dužiny po odšťavnění, vývar ze zeleninových odřezků – už z názvů je jasné, oč tu jde.
Těch pár kousků jídla, které doma prakticky denně vyhazujeme, se může zdát jako zanedbatelná položka, ale je to jen otázka úhlu pohledu. Tyhle „drobnosti“ se totiž mění nejobtížněji a v součtu pak dělají neuvěřitelná čísla. Díky iniciativě Zachraň jídlo se daří například zachraňovat křivou zeleninu, kterou už dnes celkem běžně najdeme v nabídce supermarketů. Průlomová byla novela zákona, která vstoupila v platnost loni v lednu. Ta nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 metrů čtverečních nabídnout potravinovým bankám neprodejné potraviny. O tři roky dříve se podařilo zrušit daň, kterou museli obchodníci hradit při darování potravin charitám. Problém se podařilo zviditelnit mimo jiné i díky happeningu Hostina pro tisíc, který uspořádala právě iniciativa Zachraň jídlo.
Manuál na šetrné zacházení s potravinami by měla mít na polici v kuchyni povinně každá domácnost. Kniha Zachraň jídlo v kuchyni se právě rodí. Autoři slibují 200 stran, na nichž najdeme na 80 receptů, jimž budou dominovat suroviny, kterými v českých domácnostech nejvíce plýtváme. Na třiceti stranách pak načerpáme cenné rady, jak efektivně nakupovat, správně skladovat jídlo nebo jak se vyznat v datech na obalech. Na kuchařce se mimo jiné podílejí osobnosti české gastronomické scény: pekařka Juliana „Maškrtnica“ Fischerová nebo kuchař Michal Hromas, za tým Zachraň jídlo vyvíjí recepty Zuzana Štěpničková. Na kuchařku můžete přispět i vy. Až do 24. května běží kampaň na hithit.com.
Recept: Ovocný ocet ze slupek a odřezků
Než hodíte slupky a odřezky ovoce do kompostu, zkuste si udělat jablečný ocet. Je skvělý do čatní, na nakládání zeleniny, do salátů nebo jen tak jako základ pro osvěžující letní pití – třeba s medem a citrónem.
Připravte si dvoulitrovou zavařovačku, kus čistého plátna a pár hrstí slupek z jablek a hrušek, jádřinců a odřezků. Budou-li potlučené, nahnědlé či přezrálé, je to v pořádku, nahnilé či plesnivé kousky vyhoďte. Na množství nezáleží. Dál budete potřebovat medovou vodu: 60 ml medu zalijte litrem teplé filtrované vody a nechte med rozpustit. Zbytky ovoce naskládejte do čisté sklenice, ideálně by ji měly zaplnit asi z poloviny, a zalijte medovou vodou. Sklenici zakryjte plátýnkem a nechte při pokojové teplotě. Obsah sklenice začne fermentovat, jednou denně ho promíchejte. Asi za 10 dnů tekutina ztmavne. Odstraňte zbytky ovoce (nejlépe do kompostu) a pokračujte ve fermentaci ještě dva až tři týdny. Ocet pravidelně promíchávejte. Fermentace je tak trochu alchymie, živé organismy si žijí vlastním životem. Tak jim to nekazte a používejte pouze čisté nástroje a nádobí.
