
Podle Kozlera se premiér Babiš a prezident Zeman zaměřují na nejprimitivnější zóny člověka. Proměňují nás a berou nám energii. S hrůzou sleduje, že jejich poselství je nuda, arogance a tupost. Lidi prý potřebují pozitivního vůdce, kterým byl Václav Havel. Dokázal motivovat lidi, že něco dokážou. Pozitivita a základní pravdy ale mizí a to ovlivňuje samu podstatu demokracie.
Kozler tvrdí, že lidem obecně chybí komunikace. Děsí ho, jak moc se přesouvá na sociální sítě. Na festivalu v Psychiatrické nemocnici Bohnice se snaží nenásilně a přirozeně budovat zázemí pro to, aby se spolu lidé mohli bavit a sdílet svoje problémy. Umělci, kteří se otevřeně přihlásí ke svým duševním problémům, jsou podle něj hrdinové. I díky nim si prý lidé uvědomují, že je můžou zvládnout.
Kozler přiznává, že pořádání festivalu je hodně náročné a i jeho psychické zdraví tím trpí. Třeba okolo shánění peněz je tlak někdy velký. Zdůrazňuje ale, že je důležité dívat se na psychické nemoci skrz sebe sama a vlastní problémy. Je přitom pyšný na to, že Mezi ploty ohodnotila Evropská unie jako festival, který pozitivně ovlivňuje společnost a je důležitý.
Proč nechce být Robert Kozler normální? V čem je definice normálního člověka tak, jak ji vidí třeba prezident Zeman? Co chce s festivalem Mezi ploty dokázat? A jak těžké je získat celebrity, které by mluvily otevřeně o svých problémech?