Václav Klaus mladší byl vyloučen z ODS a zakládá vlastní politickou stranu. Někteří komentátoři, část politické scény i veřejnosti si myslí, že moc šancí na oslovení většího počtu voličů nemá. Ovšem jak ukazují příklady z ciziny, poptávka po podobném typu politiků existuje. Část voličů oslovují témata jako je obhajoba národních států a volného trhu, kritika EU, politické korektnosti, či multikulturalismu, odmítání eura, popíraní klimatických změn a zvláštní pojímání politiky s intelektuálním podtextem.
Zajímavým příkladem, který by nová strana Václava Klause mladšího mohla následovat, je meteorický vzestup nizozemského politika Thierryho Baudeta. Ten v roce 2015 založil jako think tank Fórum pro demokracii, které pak přetvořil v politickou stranu s konzervativními a euroskeptickými názory (podpořené kritikou nezvládnuté migrace v Evropě a islámského radikalismu).
Svoji stranu dostal do parlamentu a ta dnes dokonce vede průzkumy veřejného mínění, protože její podpora se minulý týden vyšplhala až na 28 procent. Baudet vystudoval historii a práva, je považován za intelektuála, jedním z jeho mentorů byl Čechům blízký anglický filozof Roger Scruton (ten byl nedávno levičáky a liberály zcela nesmyslně obviněn z homofobie či rasismu), ale svoji politiku dělá Thierry Baudet velmi srozumitelně a zastává rázné názory, které odpovídají současné době.
V podobném stylu by mohl působit i Václav Klaus se svoji novou stranou. Své voliče může totiž čerpat nejenom z řad příznivců ODS a dalších pravicových stran (lidovci, TOP 09, Svobodní, Realisté), ale mohl by odčerpat hlasy také hnutí ANO a SPD Tomia Okamury. Zřejmě najde podporovatele i mezi souputníky prezidenta Miloše Zemana.
Klaus je někdy kritizován za to, že jeho názory jsou příliš radikální, že je příliš samostatnou (myslí se tím opuštěnou) entitou na české politické scéně a že jen s málokým se dokáže dohodnout. Z mých osobních zkušeností se synem bývalého prezidenta vím, že skutečně někdy moc tlačí na pilu a vyvolává konfrontaci i tehdy, kdy je to naprosto zbytečné. Pokud dokáže v tomto směru alespoň trochu potlačit svoje ego, může zabodovat.
Dnešní doba přeje výrazným, někdy až excentrickým, vůdcům. Lidem, kteří dokáží jasně formulovat své názory. Nejzářnějším příkladem je americký prezident Donald Trump. U Klause je sice u jeho postojů cítit intelektuální podtext, ale sdělení jsou přesto srozumitelná pro většinu voličů. K tomu patří i jeho psaní na internetu, jím nastolovaná témata. Přitahuje to pozornost širokého spektra lidí, přestože občas z toho čiší dávka populismu. Jenže i to mnoho voličů v dnešní roztěkané době dokáže odpustit. Navíc je zcela nezpochybnitelným odborníkem v oblasti školství.
Možnou chybou nového politického seskupení by ale mohlo být odvolávání se na dobu a myšlenky Václava Klause staršího. Ne, že by ten neměl pravdu v mnoha věcech týkajících se třeba Evropské unie, ale odstřihnutí se od minulosti může nové straně jen pomoci.
Prognózy ohledně nových subjektů mohou být samozřejmě velmi ošidné, ale česká politická scéna se pořád mění a šance na úspěch Václava Klause mladšího jsou proto reálné. Jen se trefit přesně do toho, po čem část voličů touží a některé strany to nechtějí vyslovit. Výsledek uvidíme za rok, za dva.
