Česká vláda minulý týden schválila půjčku ve výši 1,5 miliardy eura (38 miliard korun) pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Peníze pošle Česká národní banka (ČNB) ze svých měnových rezerv a stát za tuto půjčku (a ještě jednu z roku 2009 za miliardu eur) poskytne bance státní záruky pro případ ztráty. Celkem tedy záruky státu dosáhnou 63 miliard korun.

Debata původně o 90 miliardách korun se u nás vedla od prosince, kdy s tím EU vyrukovala. Fronta odpůrců argumentovala v zásadě tak, že si problém eurozóna sama vyrobila, tak ať si ho taky sama vyřeší. Fronta podporovatelů naopak tvrdila, že jsme na jedné lodi, musíme být solidární (jinak skončíme v izolaci) a že půjčka pro MMF je vlastně bezriziková.

NÁHODNÁ (NESMYSLNÁ) ČÁSTKA

Výsledek diskuse dvou nesmiřitelných táborů nakonec vyřešil kabinet Petra Nečase šalamounsky: Půjčku poskytneme, ale o 52 miliard nižší, než se po nás chce. Hlavním důvodem bylo zřejmě, aby „eurooptimisté“ byli spokojeni, že nestojíme stranou, a „europesimisté“ aby nenadávali, že platíme tolik.

Smolař roku: Celá vesnice vyhrála skoro 18 miliard korun. Kromě jednoho člověka

Vesnice Sodeto si společně vsadila v populární loterii El Gordo. Na jednoho obyvatele ale zapomněli...

03.02.2012 - aja celý článek

A skutečně. Hrozby Moskvou, izolací a tresty z Bruselu, jež budou následovat, pokud 90 miliard nepošleme, se vypařily. Ani z Bruselu nejsou slyšet žádné stížnosti. Co by se stalo, kdybychom poslali ještě méně?

Málokdo z těch, kteří měli vliv na konečné rozhodnutí, se pokusil odpovědět na otázku, zda to skutečně něčemu pomůže. Zda poskytnout půjčku prospěje zemím, do nichž peníze nakonec zamíří. Podle všeho tedy jen posíláme víceméně náhodně určenou sumu peněz jen proto, aby nám nikdo nic moc nevyčítal.

Navíc se tím zavádí poněkud nebezpečný model mezinárodního přerozdělování: napřed přijde požadavek na velkou částku. Ta je nepřijatelná, a tak se minimálně o polovinu sníží. Pak už přijatelná je. Další rok se to odehraje znovu. Nabízí se parafráze slavné hlášky z filmu Limonádový Joe: Finanční pomoc podávaná v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství. Jedna velká částka/dávka je neprůchodná, tři menší částky už ano.

„Ekonomicky jsme přesvědčeni, že žádný smysl nedává a k řešení dluhové krize nepřispěje,“ řekl o půjčce guvernér ČNB Miroslav Singer v rozhovoru pro MF Dnes. Jako jeden z mála to řekl natvrdo. EU se snaží pro MMF vybrat celkem 200 miliard eur, aby bylo dost peněz proti pokračující dluhové krizi. Jenže 200 miliard není ani tolik, kolik činí dva záchranné balíky pro Řecko. Desítky a stovky miliard, jež létají vzduchem, jsou skutečně úplně nesmyslné.

SALÁMOVÁ METODA

Začalo to 110 miliardami pro Řecko před necelými dvěma roky. V řádu dní EU ustavila ještě záchranný fond (EFSF) pro případné problémy dalších zemí – ty přišly: Irsko na podzim téhož roku, Portugalsko na jaře 2011 a pak ještě znovu Řecko, které si dokonce vyjednalo odpis části svého dluhu a nižší úroky. Každý popsaný krok byl předtím buď vysloveně zakázaný, nebo aspoň popíraný.

Všechny kroky však byly v souladu s popsaným principem postupného šlapání na plyn. Salámová metoda v EU funguje skvěle: země eurozóny do vínku EFSF v roce 2010 nejdříve daly záruky v celkové výši 440 miliard eur, aby je loni zvýšily na 780 miliard. Současně EU zavedla Evropský stabilizační fond (ESM), který má začít platit letos na začátku léta. Celková částka, jíž přispějí státy platící eurem, byla dohodnuta na 500 miliard eur.

Páteční gastronautský výsadek se obzvlášť vydařil. Hned 3 čtenáři dali plný počet bodů

Podívejte se: den ve znamení české klasiky a obzvlášť povedených pokrmů

03.02.2012 - Reflex.cz celý článek

Ale co se nestalo. Premiér ohrožené Itálie Mario Monti začal žádat, aby se kapacita ESM zdvojnásobila. To zní dost drze. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (a bývalá ministryně financí ohrožené Francie) Christine Lagardová na to smířlivěji odpověděla, že zdvojnásobení rozhodně není nutné, ale kapacita by se zvýšit měla. A šéf Evropské centrální banky (a Ital) Mario Draghi přišel s nápadem zvýšit kapacitu ESM na 750 miliard eur. Kompromis je na světě: když to nejde o 500, tak aspoň o 250. Podobnost s českým – když nejde 90, tak aspoň 38 – není náhodná.

Jakoby luskáním prstů tu létají další stovky miliard eur, jež zatím nevyřešily vůbec nic – Řecko si o víkendu znovu muselo vyjednat uměle nižší úroky a další odpisy dluhu, které jeho věřitelé už nikdy neuvidí. Pravděpodobnost bankrotu Portugalska se podle serveru Patria. cz zvýšil na 71 procent (ukazují to kontrakty CDS).

Právě tam zamíří peníze z ČNB, jež vy, milí daňoví poplatníci, budete krýt prostřednictvím státní záruky.