nahoru

Rozhovor s Petrem Fejkem

RX online12. června 2003 • 09:55

Trojská Zoologická zahrada v Praze si prošla minulý rok během záplav slovy jejího ředitele Petra Fejka apokalypsou. Jak je na tom dnes?


Foto



Zajímá nás ovšem také, komu byste si přáli položit otázku vy sami. Pokud nám pošlete svůj nápad, budeme se snažit umožnit vám, abyste se na stránkách Reflexu s dotyčným setkali. Své případné návrhy můžete posílat na tuto adresu.







Honza > Kolik procent území zahrady se vám podařilo po loňských povodních k dnešnímu dni zprovoznit pro veřejnost?




Dosud se rekonstruují pavilony goril, kočkovitých šelem a ptáků. Svou ubikaci dosud nemají pelikáni a další vodní ptáci. V dětském areálu není pódium na programové akce, nemáme také dosud náhradu za zcela zničený přednáškový sál. Jinak je již vše v plném provozu.








Petra Mráčková > Jak hodnotíte nový zákon o zoologických zahradách, který má začít platit 1. července?




Pro velké zahrady, jako je Zoo Praha, se zákonem nic příliš nemění. Úroveň péče o zvířata, kterou se stát snaží oprávněně zákonem hlídat, máme jednu z nejvyšších v Evropě, nemusíme se bát ani licencování zahrad, ani státních kontrol. Zákon nám navíc pomůže daňovou úlevou. Problémy mohou mít menší nebo nově zakládané zoo, pro které mohou být licenční podmínky příliš finančně náročné.





Ivana > Prohlížela jsem si zvenku právě budovaný pavilón Indonéská džungle. Kolik a jaká zvířata bude hostit? Na první pohled mi připadal malý.




Pavilon indonéské džungle je největším jednoprostorovým pavilonem v dějinách českých zoo, zároveň také nejdražším. Jeho cena je 180 miliónů Kč a domov v něm najdou orangutani, giboni, makakové, hulmani, varani komodští, a dále klokánci, vydry, kaloni, desítky ptáků, ryb a v noci aktivujících živočichů z JV Asie. Celkový počet jedinců se bude muset teprve ustálit zkušebním provozem, abychom v novém prostředí nalezli přesně tu správnou míru mezi viditelností jednotlivých zvířat v imitované džungli a dostatečným prostorem pro každé zvíře.





M. Neumannová > Je možné se do zoo přihlásit na nějaké dobrovolnické práce? O jaký druh prací by popřípadě šlo a kolik času je třeba tomu věnovat? Děkuji a hodně štěstí.




Brigádníky potřebujeme pořád, většinou na zahradnické, úklidové, popř. odklízecí práce. Nejlepší brigádníci jsou ti, kteří přijdou opakovaně a již vědí, co se od nich chce. V principu ale určitě výrazně pomůže každý, kdo je ochoten přijít alespoň na osmihodinovou šichtu. Kontaktní číslo je 296 112 230 nebo 108 nebo 188.





Lucie > Dostáváte někdy do zahrady na starost zvířata, která celníci zabaví pašerákům? Nebo jaký je vlastně postup v těchto případech?




Takové situace jsou naším denním chlebem. Staráme se tu běžně o papoušky, želvy, hady, ještěry nebo i opičky zabavené celníky většinou na letišti. Stát nám na péči o ně přispívá, ale obecně otázka, co s s těmito zvířaty dál, je problém. Nejsme nafukovací. A jen pro představu – nejsou výjimkou ani případy, kdy se v naší zoo mávnutím proutku objeví touto cestou třeba 500 želv nebo 200 chameleonů ...





Necron > Kolik teď máte v Zoo klokanů? Viděl jsem tam jednoho starého - skoro mrtvého. Bude situace lepší?




Máme 5 klokanů rudých, samce a 4 samice. Všichni v nejlepších letech. Zřejmě jste zahlédl mě.





Bára Stodolová > Které zoologické zahrady v Evropě či ve světě patří k těm nejlepším a proč? Kde si stojí v tomto ohledu Zoo Praha?




Nemám žádný žebříček nejlepších zahrad. V těch dobrých, a jsou jich desítky po celém světě, mě vždy inspirovalo nebo oslovilo něco jiného, co jsem se pak snažil uplatnit v Praze. Obecně tíhnu k zahradám , které umí velkoryse, a přitom citlivě pracovat s prostorem, s přírodou, s přirozeností zvířat, které dýchají harmonií, kde zvířata i lidi sdílejí společný prostor naplněný klidem, spokojeností a pohodou. O kvalitě zahrady proto podle mě nerozhodují peníze ani počet vzácných zvířat. Byl jsem stejně nadšen v obrovském a bohatém Wild Animal Parku v San Diegu, jako v malinkaté soukromé zoo ve francouzském Champrepus. Mezi země, kde je víc dobrých zoo, patří určitě Holandsko, Francie, USA, Skandinávie, Německo … Lidé podobného cítění, jako mám já, budou určitě šťastní v opičí zoo u Apeldoornu v Holandsku, v Zoo Doué-la-Fountaine ve Francii nebo v překrásné a velmi rychle se rozvíjející Zoo Praha. A zcela upřímně připomínám, že za dobrými zahradami nemusíte jezdit příliš daleko. Vedle Prahy snesou srovnání s těmi nejlepšími i Dvůr Králové, Chomutov, Plzeň nebo Lešná.





Karel Holý > > Dobrý den, napíšete někdy nějakou knihu s podobnou tématikou, jaké psal Jiří Felix? Myslím Všední den v pražské zoo a tak. Díky.




Tato ambice se ve mně zatím nijak neprojevila. Navíc ani bych neměl čas o tom jen uvažovat. Všechny mé myšlenky a síly se věnují obnově zoo po povodni a dalším novým projektům, které pražská zoo podle mě potřebuje. Jen dokončení Pavilonu indonéské džungle a projekt nového slonince jsou úkoly, díky kterým nemám na jakékoli vedlejší aktivity ani pomyšlení.





Abanazar > > Máte někdy čas se po zoo procházet jen tak? Kam pak rád zajdete? Díky.




Na procházky jen tak bohužel čas nemám, vždycky mají nějaký účel. Ale pořídil jsem si pro pohyb po zahradě skútr a díky němu stihnu občas brzo ráno projet celou zahradu a to je velmi příjemná a očistná záležitost.





Kamila Hrozná > > V každé práci má člověk svá trápení, starosti, ale i radosti z toho, co se povedlo. Jaké jsou ty vaše největší radosti a starosti?




Největší radostí je stát před novou expozicí, kterou jste s kolegy dlouze a složitě vymýšleli, hráli si s každým detailem, a ono to pak v praxi funguje přesně tak, jak jsme to zamýšleli. Miluju poslouchat návštěvníky, jak nové expozice mezi sebou chválí nebo jak se kochají. Naopak největší starosti jsem měl já osobně vždy s týmem, od kterého chci, aby táhl za jeden provaz. A pak s řemeslníky, se stavebními firmami … Už dávno neplatí „zlaté české ručičky“.





Kruml > > Dobrý den, rozumím poslání zoologických zahrad a věřím, že když funguje vše jak má, plní svou funkci. Pokaždé když však v zoo Praha přistoupím k voliéře s velkými dravci, napadá mě, proč nemůžou volně létat a jsou drženi v tak malém prostoru, kde jim křídla musí dříve nebo později zakrnět. Z jakého důvodu je tam držíte. Děkuji za odpověď.




Velké dravce máme jednak ve velké voliéře nad slony a pak v několika menších voliérách. V případě té velké voliéry není myslím Vaše lítost na místě. Jde o jednu z nejprostornějších voliér široko daleko, umožňující dravcům létat a chovat se přirozeně. V menších voliérách Váš názor sdílím. Podobné pocity mám ale i u slonů, levhartů, hyen nebo třeba i u menších druhů ptáků, a uděláme vše pro to, abychom to změnili. Stejně jako jsme to dokázali zásadně změnit u žiraf, jelenů, vlků nebo goril.





Monika > > Dobrý den. Slyšela jsem, že prý Vám zbyde po uhynulém Gastonovi lachtaní mládě, které se má teprve narodit. Jak dlouhá je doba od početí od narození lachtana?




Je to pravda. Mládě se již narodilo a je to opravdu Gastonův potomek. Samice lachtanů může být březí až 12 měsíců. Vývoj plodu se může za nejrůznějších okolností dokonce na několik týdnů zcela zastavit, aniž by to ovlivnilo zdraví mláděte. Více se o tom můžete informovat na našich webových stránkách www.zoopraha.cz v rubrice Články.





Věra Rýznerová > > Kolik lidí zaměstnává pražská zoo? Zajímalo by mě také, jak řešíte agresivitu zvířat? Slyšela jsem, že zejména gorily bývají dost nebezpečné.




V plné sezóně zaměstnává Zoo Praha 200 lidí. Agresivita je přirozenou součástí emočního rejstříku zvířat a jde jen o to předcházet situacím, které by mohly nežádoucí projevy agresivity vyvolat. Gorila samozřejmě v přímém kontaktu s člověkem patří mezi nebezpečná zvířata, ale chov goril v Zoo Praha je již zcela bezkontaktní, zvířata mohou být sama sebou a lidé v zoo ani chovatelské podmínky nedávají gorilám důvody k agresivnímu chování.





Iva Topičová > > Zajímalo by mě, kdo udělal první krok v usmíření Vy (potažmo zoo) versus Marta Kubišová. Myslím si, že její názory, které se objevily v médiích po srpnových povodních nebyly objektivní.




V plné sezóně zaměstnává Zoo Praha 200 lidí. Agresivita je přirozenou součástí emočního rejstříku zvířat a jde jen o to předcházet situacím, které by mohly nežádoucí projevy agresivity vyvolat. Gorila samozřejmě v přímém kontaktu s člověkem patří mezi nebezpečná zvířata, ale chov goril v Zoo Praha je již zcela bezkontaktní, zvířata mohou být sama sebou a lidé v zoo ani chovatelské podmínky nedávají gorilám důvody k agresivnímu chování.





Janosek > > Vím, že jste neměl při nástupu do funkce ředitele zoo potřebné vzdělání a praxi, netroufám si to hodnotit. Zajímá mě jen, jestli jste Vy sám tohle někdy pociťujete jako velký handicap a proč. Děkuji. Hodně úspěchů.




Čím jsem tu déle, tím více tento handicap cítím. Byl bych mnohem dál a ušetřil bych sobě i svým kolegům spoustu času, nervů a nedorozumění, kdybych mohl předtím v klidu tento obor studovat nebo alespoň absolvovat delší praxi třeba jako ošetřovatel.





Karel Mokrý > > Za pár dnů bude referendum o vstupu do EU. Neptám se Vás, jak budete volit, ale spíš mě zajímá, co dobrého či špatného by vstup do EU přinesl vaší zoo?




Budu hlasovat určitě pro vstup do EU. Nedovedu si pro tuhle zemi představit jinou civilizační alternativu, než je cesta směřující k vyrovnání se nejvyspělejším zemím Evropy. Přínos vstupu do EU pro zoo je skryt v novém zákoně o provozování zoologických zahrad, který byl nedávno schválen a který je součástí legislativního balíčku z Bruselu, jenž náš vstup do EU podmiňuje. Ve zkratce zavádí licencování zahrad ministerskou komisí a povinnost kvalitní chovatelské, veterinární a bezpečnostní péče o zvířata, na druhé straně např. daňové úlevy pro provozovatele zahrad. Zákon je pro zahrady určitě pozitivní záležitostí, jeho největším rizikem je byrokratizace při udělování licencí.


RX online


Kurzy měn
26,010
22,110
28,470
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře