nahoru

Já nic, já jen premiér

Petr Holec22. listopadu 2005 • 09:31

Byla radost vidět zase prezidenta Václava Klause po hygienické odmlce v televizní debatě, tentokrát v nadbíhavé „listopadové“ sólo Partii s Petrem Šimůnkem. Vždycky mě vrtalo hlavou, jak to Klaus dělá, že dokáže šedesát minut levitovat těsně nad křeslem, aniž by spadl na zadek. Teď to vím. Exministr financí, expremiér a jeden z otců kupónové privatizace, jež bohužel zásadním způsobem ovlivnila i naší současnost, stále sedí na všech průserech devadesátých let – snad doufaje, že je zasedí...

. Jen tak může inteligentní a vzdělaný člověk jako on, jenž se navíc rád chlubí socioekonomickými znalostmi, s vážnou tváří prohlásit, že nechápe, jak někdo může označovat totalitní předlistopadovou dobu za lepší období než svobodnou polistopadovou.
Může – celkem jednoduše. I svoboda je relativní pojem, který stejně jako chleba stojí peníze. Bez nich – podobně jako když v USA velkoryse vypustili nevzdělané a nemajetné černošské otroky, z nichž se mnozí dobrovolně vrátili na plantáže – máte jen svobodu být nesvobodní. A nechoďte na mě s intelektuální potravou. Od narození, své první materializace, jsem materiální člověk. I když chápu, že když nemáte ani na sedmý svazek Klausových rozhovorů, máte taky hlad. V Česku je dnes přes 400 000 nezaměstnaných, z toho velká část skutečných nezaměstnaných. Tedy těch, kteří chtějí pracovat, ale nemůžou, protože (není to proboha NIC proti kapitalismu! Například továrny na elektricky vyhřívané dvojbačkory, stejně jako mnohé další, se zavřely zcela právem), v jejich kraji třeba někdo v rámci kupónové privatizace zprivatizoval/vytuneloval několik státních podniků, kde léta pracovali, takže v nich nezůstal ani vrátný s termoskou na kafe. Možná by se měl Klaus zeptat jich, co jim svoboda přinesla. Aniž by kdy byli komunisti, rádi zavzpomínají na svobodnou škodovku, Bulharsko a vánoční kolekce. Ve velké nesvobodě měli aspoň malou svobodu, jakkoli to zní idiotsky.
Klaus už by si měl konečně přiznat, že i přes spoustu svých správných rozhodnutí šlápl (zdaleka ne sám) v jednom ze zásadních do měkkého. Byla jím profesorem dodnes symbolizovaná kupónová privatizace, která většinou stejně nic nezprivatizovala, protože mnohdy už nebylo co. Místo toho v očích méně vzdělaných lidí omylem zdiskreditovala demokracii i kapitalismus, takže dnes o našich životech stále rozhodují soudruzi Filip či Dolejš. Kdyby si Klaus konečně veřejně očistil podrážku, sedělo by se mu v televizi mnohem pohodlněji. Nakonec všichni jsme jen lidé.



Kurzy měn
25,640
21,740
28,690
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře