Jednou z nových národních kulturních památek je i přehrada. Není to žádné známé dílo Vltavské kaskády - Orlík, Slapy, Štěchovice, ačkoli i ony patří už k letitým, respektovaným stavbám. Není to ani unikátní dílo Dlouhé Stráně...
Jednou z nových národních kulturních památek je i přehrada. Není to žádné známé dílo Vltavské kaskády - Orlík, Slapy, Štěchovice, ačkoli i ony patří už k letitým, respektovaným stavbám. Není to ani unikátní dílo Dlouhé Stráně v Jeseníkách, kde horní nádrž leží na vrcholu 1 300 metrů vysoké hory.
Tahle přehrada si na svůj vstup mezi technické památky ještě počká, ale jednou tam taky určitě dojde.
Novým dílem národně-kulturně-památným je nevelká přehrada Les Království u Dvora Králové. Říká se jí také Bílá Třemešná, podle blízké obce. Svůj zvláštní název Les Království dostala podle lesa pojmenovaného Království, který ji lemuje po levé straně. Přehrada byla na Labi postavena v letech 1910-1919, a to v první etapě budování přehrad na českém území. Přehrada se stavěla v rámci projektu, kterým mělo být Labe přehrazeno na několika místech od Špindlerova Mlýna až po Jaroměř. Přehrady měly zachytit především množství vod tekoucích z Krkonoš.
Les Království je vůbec první přehradou v Česku, která je národní kulturní památkou. Asi byla vybrána právem, vždyť je to i podle odborníků patrně nejhezčí přehradní stavba u nás. Ale není to technicky unikátní dílo (tím je například jediná klenbová přehrada Vrchlice), navíc typově podobných přehrad je v Česku víc. Většina z těch postavených před první světovou válkou a krátce po ní se může pochlubit perfektním kamenickým a stavebním provedením. Pozdější materiál, beton, nemá v konkurenci tak členitého a esteticky vděčného materiálu jako je kámen moc šancí.
Že je Les Království považovaný za krásnou stavbu, jedinečnou, není dáno hrází samotnou, tedy tím nejdůležitějším prvkem přehrady, nýbrž stavbičkami na ní. Věžičky s červenými taškami jsou tu přitom hlavně pro okrasu. Připomínají zámek a je to ještě pozůstatek romantismu 19. století. Mně to připadá takové… Skoro až na hranici kýče. Ale pokud ji budeme vnímat jako svého druhu jedinečnou „pohádkovou přehradu“, pak je perfektní.
Z praktického hlediska ale mělo tohle dílo dost potíže. Několikrát muselo být ve své historii opraveno, především na levém břehu ohrožovaly po dostavbě průsaky vody bezpečnost díla. Po celá dvacátá a třicátá léta se tu bojovalo s prosakující vodou, teprve roku 1938 byl problém vyřešen stavbou těsnící zdi. Po válce ale zase začala téct voda na pravém břehu; tenhle problém byl vyřešen až dotěsněním v roce 1997.
Další komplikací je také velké množství sedimentů v nádrži přehrady, které sem tečou ze svahů Podrkonoší, především po kolektivizaci zemědělství v 50. a 60. letech. Komplikuje to využívání nádrže k rekreaci a samozřejmě to také snižuje obsah vody v nádrži. Tím se zmenšuje schopnost celého díla zadržovat vodu při povodních. Vyčištění dna přehrady je přitom velice nákladné.
Les Království svým jmenováním do top kategorie památek může připoutat pozornost veřejnosti i k dalším skvělým dílům v téhle sféře. Namátkou je tu například podobná přehrada Pařížov na říčce Doubravě, poblíž Čáslavi, postavená v letech 1909-1913. Jestliže Les Království se podobá zámku, Pařížov je zase laděn do gotického hradu. Krásné kamenné přehrady najdeme také v okolí Želiva. Všechny přitom pojí nejen doba vzniku, ale také uměřené proporce. Dobře zapadly do krajiny.
Dnes se velké hráze už nestaví - z důvodů ekologických i společenských. Přitom zadržování vody nabývá na stále větší důležitosti, pitné vody bude čím dál méně. Ať chceme či ne, především malé vodní hráze, přehrádky, ale i rybníky se vyplatí stavět. A když při jejich stavbě nezapomeneme také na půvab, tím lépe.
ANDREJ HALADA, www.navzduchu.cz
Další články z rubriky KOLEM CESTY
