nahoru

Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík: Miloš Zeman ústavu nechápe

Jana Bendová17. května 2017 • 16:30
Stanislav Balík.
Stanislav Balík.
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Rozhořčení senátorek a senátorů, kteří zvažují žalobu na prezidenta, rozumí. Ale po nějaký čas by je zkusil chlácholit sentencí, že „orel much nelapá“. Emeritní ústavní soudce Stanislav Balík odpovídá i na další otázky týkající se české ústavy.

Jak byste popsal dosavadní postoj prezidenta k ústavě? Opovrhuje jí? Ohýbá? Překračuje? Nerespektuje? Znevažuje? Všechna hodnocení jsme v minulých dnech slyšeli.

Dovolím si dodat ještě jednu možnost. Nechápe ji. Ústava není technickou normou, obsahující exaktní definice či detailní technologické postupy. Jednotlivá ustanovení ústavy jsou nástinem řešení více či méně standardních situací, která jsou v kontextu preambule, složeného slibu, zdravého rozumu a dobré vůle pro protagonisty vcelku snadná, jasná a srozumitelná.

Premiér kvůli otálení prezidenta s odvoláním ministra Babiše mluví o kompetenční žalobě u Ústavního soudu. Prezident zase zmínil „podnět“ k témuž soudu, zda je odvolání ministra na návrh premiéra jeho povinností za všech okolností. Co o tom soudíte?

Lze jen doufat, že tato otázka zůstane tématem pouze pro doktrínu, a nikoliv pro praxi. V tuto chvíli to však naráží i na problém času. Než by Ústavní soud stihl rozhodnout, bude termín řádných voleb a předmět sporu odpadne. A co se týče onoho „podnětu“ ze strany prezidenta, přinejmenším z věcného pohledu nemá smysl. Jestliže se v ústavě píše, že prezident ministra „odvolá“, tak se z toho stěží dá udělat, že ministra „neodvolá“. Je to prostě návrh typu: Prosím vás, Ústavní soude, a ještě ta ústava platí?

Prezident Zeman rovněž tvrdil, že Andreje Babiše lze odvolat až po vypovězení koaliční smlouvy. Premiér se prý jejím podpisem dobrovolně vzdal části svých pravomocí.

Po takové odpovědi, a to jsem prý velmi mírný zkušební komisař, bych se za kandidáta v komisi pro státní souborné zkoušky z teorie práva mohl stěží přimlouvat. Což ústava nemá nejvyšší právní sílu? Mohl by si snad naopak podpisem koaliční smlouvy premiér některé pravomoci, včetně například znovuzavedení trestu smrti, se souhlasem koaličních partnerů přisvojit?

A co původní námitka Hradu, že premiér navrhl Babišovo odvolání ke konkrétnímu datu 9. 5. 2017, s čímž ústava nepočítá, a proto by platnost návrhu i po tomto datu měli posoudit „legisla­tivci“?

Byl bych sám zvědav, který soudní či jiný orgán by byl k takovému posouzení navrhovatelem vybrán jako kompetentní. V Absurdistánu by to nejspíše byl Obvodní soud pro Absurdiměsto 1, v České republice bych si však netroufl ­poradit.

Další výhrada Hradu byla, že prezident není na základě ústavy vázán lhůtou, do níž by měl ministra odvolat, a lhůta „bez zbytečného odkladu“ (což není v ústavě dokonce ani zmíněno) znamená, že když jsou důvody pro odklad, jako třeba významná zahraniční cesta nebo neznámé jméno nového ministra, tak je to možné.

Prezident si nemůže klást podmínky, například požadovat návrh osoby nového ministra. Podle ústavy prezident „odvolá člena vlády“, což je jasný pokyn. Ústavodárce k jeho splnění nevázal prezidenta lhůtou nejspíše nejen proto, že její nedodržení by nešlo postihnout sankcí, ale především proto, že jednání „bez zbytečného odkladu“ se předpokládalo jako přirozené. K dispozici je nespočetně příkladů odvolaných ministrů, z nichž by se dala získat představa o tom, jaký čas byl a je přiměřený, případně jaké vážné a „omluvitelné“ byly tehdy důvody prodlevy.

Celý rozhovor a velký speciál k současné politické krizi najdete v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 18. května.

Reflex 20/2017





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,990
22,280
28,970
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře