nahoru

V zrcadle myšlení

Stanislav Škoda 10. března 2004 • 17:13

Že případ česko-francouzského spisovatele Václava Jamka (27. 11. se dožije 55 let) nelze odložit ad acta, je čím dál zřejmější nejen čtenáři, který jeho tvorbu dlouhodobě sleduje, ale po vydání objemné knihy zahrnující velkou část jeho esejistických, literárně kritických i obecně úvahových prací, nazvané Duch v plné práci (Torst), to bude snad jasné i ostatním. Václav Jamek je autorem v Čechách v mnohém ohledu skutečně výjimečným, nejen pro to, že napsal v osmdesátých letech francouzsky Traktát o chatrných divech, knihu, která byla po svém vydání prestižním pařížským nakladatelem ověnčena hned dvěma významnými literárními cenami.
Český čtenář může znát Václava Jamka jako autora knižního eseje Krkavčí múza, jako lyrika sbírky Surový stav, jako švýcarského básníka Eberhardta Hauptbahnhofa, případně jako fejetonistu a polemika ze stránek mnoha novin a časopisů. Kniha Duch v plné práci shrnuje právě úsilí posledního z nich. V prvních

Foto
třech částech knihy předkládá před symbolickou soudní stolici důkazy svědčící v jeho pro spěch v podobě reflexí díla především francouzských literátů (Leiris, Michaux, Genet, Turnier) včetně delší již knižně vydané studie O prašivém houfci (literatura, homosexualita, AIDS) a jiné obecněji zaměřené práce (židovští autoři ve francouzské literatuře). Následují Jamkovy úvahy o jazyce, některých politických dějích či doprovodných (ne)myšlenkových procesech jejich protagonistů, filmové reflexe a úvahy na zcela obecná témata. Po předložení důkazů přistupuje Václav Jamek k samotné obhajobě. V necelých dvou desítkách obsáhlých rozhovorů, které postupně autor poskytoval různým českým i zahraničním periodikům, provádí jakousi apologezi svých estetických premis, politických postojů, literární práce, dvojjazyčnosti, homosexuality, přičemž je zřejmé, že se autor v tomto pomyslném konfliktu cítí velmi dobře, jeho argumentace je téměř neprůstřelná.
A to ještě pomyslný soudce možná neví, že Václav Jamek má schované dva zásadní trumfy, dvě francouzsky rozepsané knihy. Souborné vydání knihy přináší možnost soustředěného pohledu na publicistickou činnost Václava Jamka, tak jako jsme již dříve mohli číst spisy kritiků a esejistů - Bedřicha Fučíka, Václava Černého a některých dalších autorů řazených spíše k prvorepublikovému milieu. Václav Jamek se brání tvrzení, že svou tvorbou (snad i volbou francouzského jazyka) je s touto dobou jakýmisi neviditelnými vlnami spjat. A skutečně: S výše jmenovanými má společnou energii, neústupnost a v dnešní době blbské specializace i šíři záběru. Sám je ale autorem dnešním, jazykově přesným, vlajkonošem současné české esejistiky.



Kurzy měn
25,310
20,600
28,630
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře