nahoru

Peugot 807 a Citroen C8

Vojtěch Štajf 16. února 2003 • 20:33

Stoupající oblibu a rostoucí počty prodaných francouzských vozů lze přičíst nejen jejich kvalitě a rozumně zvolené cenové politice, ale také modelové ofenzívě. Po úspěších v nižší střední třídě se zdá, že výrobci ze země galského kohouta chtějí opět ovládnout také kategorii luxusních vozů MPV. Zatímco zakladatel tohoto segmentu v Evropě Renault představil již čtvrtou generaci průkopnického modelu Espace, my jsme tentokrát vyzkoušeli novinky z nabídky věčného rivala PSA, které jsou jednovaječnými dvojčaty.

Foto
BRATŘI V TRIKU
Koncern PSA, tedy značky Peugeot a Citroen, spolupracuje s italským Fiatem na výrobě užitkových vozů řady Boxer-Jumper-Ducato. Zřejmě kvůli vzájemné spokojenosti a úspoře nákladů zvolili oba výrobci společný postup také při vývoji nového vozu MPV. S menšími kosmetickými odlišnostmi, zejména vzhledu čelní masky, zadních světlometů a několika detailů v interiéru, tak můžeme stejný vůz vidět i se znakem Fiatu jako model Ulysse, či dokonce i jako Lancii Phedra (ta se do České republiky dovážet nebude). Nejprve však představili svou dvojici na našem území Francouzi, a protože obě značky zde mají svá zastoupení a vlastní prodejní strategii, může být vzájemné porovnání sesterských vozů zajímavé.

CESTOVÁNÍ NA ÚROVNI
Dlouhá řada základní a stejně obsáhlá nabídka doplňkové výbavy dávají tušit, že cestování s tímto vozem se bude blížit letecké business class - ovšem zadarmo to rozhodně nebude. My jsme k porovnání vybrali tu luxusnější ze dvou nabízených verzí, u Peugeotu označovanou jako "pack" a u Citroenu jako SX.
Konstruktéry je třeba pochválit za důmyslně řešený interiér. Z neuvěřitelného množství odkládacích míst jsme nejvíce ocenili šuplík pod sedadlem spolujezdce a dvě schránky před řidičem a spolujezdcem v horní části netradičně vyhlížející palubní desky. Ta má tři kruhové přístroje uprostřed, takže i navigátor má přesný přehled o tom, zda řidič dodržuje rychlostní limity. Další informace poskytuje půlkruhová "kaplička" před volantem s celkovým a denním počitadlem kilometrů a nezbytnými kontrolkami. Oboje má zelené prosvětlení, které v noci možná až příliš září.
Foto
Pro pohodlnou a všem postavám vyhovující polohu za volantem nabízejí oba sourozenci výškově nastavitelné sedadlo šoféra a ve dvou osách stavitelný sloupek volantu. Nabídka obou značek tímto výčtem nekončí, řekněme si ale, v čem se liší. Méně honosně je vybaven "dvojitý šíp", který je ale zároveň lacinější. Bez příplatku má totiž například rádio pouze s přehrávačem kazet, kdežto "lev" nabízí cédéčko. Ten má dále v ceně bohatší výbavy mimo jiné střešní nosič, zatmavená skla a senzor tlaku v pneumatikách. Dlužno pak poznamenat, že cena příplatkové výbavy se shoduje na korunu, a tak třeba za dvojici jednotlivých sedadel do třetí řady zaplatíte u obou značek 26 000 korun; pokud vám sedmimístný vůz nestačí a potřebujete dozadu lavici pro tři cestující, bude to stát ještě čtrnáct stovek navíc.

PLUSY A MINUSY
Kladné body vůz posbíral za rovnou podlahu před spolujezdcem, za automatickou klimatizaci s regulací pro čtyři zóny či bezpečnostní výbavu v podobě airbagů i pro druhou a třetí řadu sedadel. Našlo se však také několik nelichotivých stránek, jež se projevily i díky faktu, že jsme s oběma vozy dohromady najeli bezmála 3000 km. Během této doby nám například u peugeotu zamrzly boční elektrické dveře a nešly půl dne otevřít, u citroenu zase topení nepříjemně zahřívalo řidičovu pravou nohu. U obou sourozenců jsme nebyli spokojeni s funkcí automatických stěračů, které za doprovodu skřípání pryže po téměř suchém skle stíraly častěji, než bylo nutné. Nejvíce nás ale zklamala obtížnost manipulace s vyjímatelnými sedadly ve druhé a třetí řadě a neustálé vrzání plastů v interiéru.

Foto
DOBRÝ PODVOZEK
Jízdní vlastnosti jsou s ohledem na proporce vozu velmi povedené, i přes měkčí a komfortní pérování, dovolující větší boční náklony. O přesné vedení zvolené stopy se stará protismyková elektronika ESP, kterou je možné deaktivovat pouze do rychlosti 30 km/h. O účinné zpomalení se starají čtyři kotoučové brzdy, při vyšší váze vozu by ale mohly být ostřejší. V superlativech pak lze hovořit o motoru 2,2 HDi, který byl pod kapotou obou protagonistů. Má velmi slušnou dynamiku spolu s nízkou spotřebou - jezdili jsme průměrně za necelých devět litrů nafty na 100 km. Příjemné je umístění řadicí páky v dosahu volantu, dráhy řazení jsou ale tradičně "po peugeotovsku" méně přesné. Nabídka motorů je téměř stejná s výjimkou nejlevnějšího benzínového dvoulitru (138 koní), který nabízí pouze peugeot. V závěrečném hodnocení i přes některé výhrady převažuje pozitivní dojem z automobilu, který ale pro svou cenu zůstane pro mnoho českých rodin stále autem z říše snů.
Foto

Vojtěch Štajf


Kurzy měn
25,300
20,500
28,620
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře