Neposlušné děti odnese Krum v pytli a už je nikdo nikdy neuvidí; jen Anča, co se nemyla a smrděla, skončí v prasečím chlívku. A jak dopadne bláznivá stárnoucí krasavice Anni v románu Linn Ullmannové? Petra Hůlová zase vydává svou osmou knihu – jako vypravěčku angažovala autorku pokleslých ženských románků, která má velmi blízký vztah k alkoholu a velmi rezervovaný k vlastním dětem.
Macocha|Petra Hůlová: Macocha
Petra Hůlová utkvěla tuzemskému čtenáři v paměti dvanáct let starým debutem Paměť mojí babičce (25 000 prodaných výtisků, vítězství v anketě Kniha roku Lidových novin 2002). Její v březnu vydaná novela Macocha vypráví – vlastně nevypráví, příběh v ní není až tak podstatný. Hlavní (a vlastně jediná) hrdinka, matka dvou již dospělých dětí, autorka ženských románků té nejnižší kvality, labilní alkoholička, chrlí svůj život bez ladu a skladu, pletouc přechodníky mezi chabé metafory a metafóry do překombinovaných souvětí: „Přestože mohu dělat dojem mlýnku na maso nebo šrotovačky otrub, jsem celá utopená v okvětních plátcích a rozevírám se za ranní rosy jako na jemný poklep chytrý telefon.“ Macocha je autorčinou osmou delší prózou a má výrazně autobiografické rysy, což někdo ocení a jiného to bude iritovat. Každopádně je zajímavé, kam se to čtyřiatřicetiletá Petra Hůlová po svém předloňském románu Čechy, země zaslíbená zase posunula.
Pohádky pro neposlušné děti|D. Taragel – J. G. Danglár: Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče
Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče od slovenského prozaika Dušana Taragela a kreslíře Jozefa Gertliho Danglára vycházejí pro velký úspěch v češtině už podruhé (nový překlad právě vydalo nakladatelství Host), když tedy nepočítáme pět let starou audioknihu načtenou Aňou Geislerovou. Čtrnáct dětských hororů představuje slovem i obrazem zlobivé fakany; pravděpodobnost, že u některého z nich objevíte nectnosti vašeho potomka, je 100 %. Vzhledem k tomu, jak škaredě děti v tomhle moderním Struwwelpeterovi/Ježipetrovi na své ošklivé vlastnosti doplatí, si můžete být jisti, že se vaše dítě po přečtení pohádky už nikdy nebude ani dloubat v nose, ani žalovat, ani lakotit. Například holčičku z Pohádky o Anče, která se nemyla a smrděla, zavřeli rodiče na doživotí do chlívku a jezdili ji navštěvovat jen v neděli. Chlapečkovi, který mlaskal při jídle, doktor zašil papulu. Žravého Petříka odneslo strašidlo a už ho nikdo nikdy neviděl, stejně jako Frantíka, který vždycky dělal všechno naopak, nebo zapomnětlivého Martina a Katku, která se pořád všude ztrácela. Zajímavé na téhle knížce je, že její příběhy dítě i rodiče neponoukají k děsu, ale k smíchu.
Než usneš|Linn Ullmannová: Než usneš
Chcete číst ženský román (přesněji „spíše ženský“, ačkoli ta kniha ani chlapa neurazí), za který se nebudete muset v autobuse stydět? Linn Ullmannová, dcera slavných rodičů z filmového světa (herečky Liv Ullmannové a režiséra Ingmara Bergmana), jeden napsala: jmenuje se Než usneš a v překladu Pavly Nejedlé ho vydalo nakladatelství Motto. Vypravěčka Karin (což je mimochodem původní jméno Linn Ullmannové) v něm vzpomíná, sní a popisuje život v úplně běžné rodině, která musí mít svou nesnesitelnou starou tetu, svou ztroskotanou krasavici okresního formátu, svou věčně nešťastnou křehkou ženu, svou neukotvenou svůdnici ženatých mužů s bujnou fantazií a bůhvíjakou budoucností – a všichni dohromady musejí pít trochu víc, než je běžné, protože se to celé odehrává v Norsku. Svůj svižně psaný debut Ullmannová publikovala už před šestnácti lety, ale příběh rozvětvené rodiny nezastaral.