Doma čůrejme svobodně: Encyklopedie močení pro každý věk a hledání Domova a Svobody | Reflex.cz
reklama
nahoru

Doma čůrejme svobodně: Encyklopedie močení pro každý věk a hledání Domova a Svobody

Kateřina Kadlecová28. listopadu 2013 • 08:00
Doma čůrejme svobodně: Encyklopedie močení pro každý věk a hledání Domova a Svobody
Knihy top
• foto: 
Archív

Edice anglo-amerických autorů (AAA) nakladatelství Argo a Světová knihovna Odeonu, dvě prestižní ediční řady nabízející dlouhodobě tu nejlepší překladovou literaturu, na podzim sáhly po „velkém americkém románu“ z pera diskutovaného prozaika Jonathana Franzena a po zatím poslední próze nositelky Prezidentské medaile svobody, po Domově profesorky Toni Morrisonové. Abychom vyvážili tíhu dvou z nejzásadnějších amerických románů posledních let, jako třetí knihu stručně představíme první českou encyklopedii čůrání.

reklama

Toni Morrisonová: Domov

Domov
Je tomu už dvacet let, co dostala Nobelovu cenu za literaturu, ale zaplaťpánbůh stále píše. A čím dál tvrději, nelítostněji, snad dokonce agresivněji. Loňský, v pořadí desátý román dvaaosmdesátileté Toni Morrisonové se jmenuje Domov a nedávno jej v překladu Zuzany Mayerové vydal Odeon.

Čtyřiadvacetiletý černoch Frank Money, válečný veterán z Koreje, se vrací z vojny domů s prázdnými kapsami a posttraumatickou stresovou poruchou a neví, s jakou ranou osudu se má vyrovnat dřív: hrůzné vzpomínky na dětství, na „bílé kápě“ a krutou babičku, obrazy umírajících kamarádů s vyhřezlými střevy a zmrzlou močí na maskáčích, střelba do obličeje asijského děvčátka, otevřený, krutý rasismus všude kolem, ztráta ženy, zmrzačená mladší sestra – co z toho je nejhorší? Muž, který se měl po návratu cítit jako hrdina, je poraženým na všech frontách. A navíc je vázán povinností pomáhat milované mladší sestře Cee (vzpomeňme na příběh Abdulláha a jeho prodané sestřičky Parí z nedávno česky vydané novinky Khaleda Hosseiniho A hory odpověděly), kterou nejprve trápili lhostejní a zlí prarodiče, načež do ní vložil své zbraně novodobý doktor Mengele. Bezpráví a nenávist jsou všude kolem Franka: mladí manželé, kteří s ním cestují ve vlaku, jsou krutě zmláceni jen proto, že si chtěli koupit kávu v obchodě, co byl zřejmě jen pro bílé; osmiletý chlapec si hraje s plastovou pistolkou a policista ho jen tak postřelí, takže mladík už nikdy nepohne rukou.

Domov je krutý, ale krásně napsaný. Na rozdíl od díla Flannery OʼConnorové, Morrisonové souputnice v mapování osudu amerických černých mužů a především žen, jejíž skvělou knížku povídek Všechno, co se povznáší, se musí setkat vydalo Argo ve vynikající edici Jiný Jih letos na jaře, je Domov vysloveně chmurný a beznadějný. Musel v bílé severoamerické majoritě vzbudit hluboký pocit kolektivní viny. Toni Morrisonová prózu mimochodem věnovala svému mladšímu synovi Sladeovi, s nímž napsala tři ceněné dětské knížky a který byl v době vydání Domova již rok a půl mrtev.

Jonathan Franzen: Svoboda

Svoboda
„Rozsáhlý román zachycuje obyčejný rok v životě obyčejné rodiny. Autor spojuje drobnokresbu lidských osudů s velkolepým obrazem globalizované společnosti, jejíž absurditu komentuje s cynismem a ironií,“ psalo se před devíti lety v anotaci českého vydání knihy amerického romanopisce Jonathana Franzena The Corrections, Rozhřešení. Pro Franzenovu novinku s názvem Svoboda, vydanou Argem v prestižní edici anglo-amerických autorů, AAA (oceňme parádní obálku s ilustrací Vojtěcha Domlátila i hladký překlad Lucie a Martina Mikolajkových), platí těch pár řádků stejně dobře, až na ten „rok v životě“ – zde se jedná o pěkných pár let.

Franzen si ve svém dalším „velkém americkém románu“ vzal opět na mušku průměrné maloměšťáky ze Středozápadu (tentokrát to nejsou Lambertovi, ale Berglundovi, a nemají tři děti, ale dvě), opět se probírá jejich osudy z perspektivy každého z dysfunkční famílie a opět ta dlouhá próza začne ke konci malinko nudit. Někdejší basketbalistka Patty se realizuje v roli matky chytrých a úspěšných dětí, Joeyho a Jessiky, její ekologicky smýšlející, obětavý a zdánlivě ideální muž Walter pracuje jako právník, Walterův přítel ze studií Richard Katz se pokouší prorazit jako muzikant. A pak se pár věcí pěkně pokazí… Franzen by to neslyšel rád, ale tento jeho společenský román je kvůli tematice mezilidských vztahů, pro důraz na psychologii postav, díky úryvkům z Pattyina deníku (psaného na radu psychoterapeuta) a také vinou své obsáhlosti znovu spíše čtením pro chytré ženské než pro jejich protějšky. Poté, co Svobodu zařadila do svého televizního Knižního klubu sama Oprah Winfreyová, ji ovšem s nadšením přelouskal i Barrack Obama.

Jakub Plachý: Velká kniha čůrání

Velká kniha čůrání
Ale pryč od velkých románů, je čas na pořádnou čurinu. V edici Raketa nakladatelství Labyrint vyšla jaksi mimo formát „encyklopedie čůrání pro malé i velké“, která obsahuje „mýty, fakta, polopravdy, 112 stran a 164 výpravných ilustrací“. Jejím autorem je student Ateliéru ilustrace a grafiky VŠUP Jakub Plachý (ročník 1989), který se svým urinodílkem staví po bok mladých, dosud studujících autorek před pár týdny vydaných krásných dětských knížek Lumír včelaří (Labyrint) a Holub Kolumb (Meander). Velká kniha čůrání, malinká, bohatě ilustrovaná černo-bílo-žlutá knížečka, převrací močení ze všech stran, a protože čůráme všichni, poučí se z ní děti od dvou let stejně jako jejich otcové inženýři, co nejsou schopni zdvihat před močením prkýnko (případně ho pak pokládat). Knížka se zabývá frazeologií a idiomatikou spojenou s čůráním, podstatou moči z chemického hlediska, lékařskými aspekty věci i tajemným „využitím čůránek“ (kupř. za účelem urinoterapie). Skutečnost, že vydání této vtipněnaučné publikace podpořil výrobce mobilních kadibudek a čurerií TOI TOI, je jen jedním ze špílců Plachého opusu magnum.



Klíčová slova: reflexknihycuranidomovsvoboda



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama