nahoru

Islám-Rusko-Katalánsko, jak se to rýmuje?

Marek Stoniš29. března 2018 • 06:00
Ilustrační kresba
Ilustrační kresba
• foto: 
Ivan Steiger

Marocký muslim a vyznavač Islámského státu Radouane Lakdim zavraždil na jihu Francie několik lidí. Než jej zásahová jednotka zlikvidovala, držel rukojmí a požadoval za ně propuštění jiného zločinného vyznavače Alláha. Tento odporný tvor vraždil, přestože byl několik let pod dohledem tajných služeb, které u něj „neodhalily žádné varovné signály možného přechodu k teroristickému činu“.

Jako vždy po podobném útoku jsem očekával mimořádné „semknutí“ francouzských a evropských politiků. Tentokrát k němu nedošlo. Místo toho, aby se konečně lídři unie rozhoupali k pořádné akci proti projevům radikálního politického islámu, rostoucí agresi a antisemitismu muslimské (zatím) menšiny v evropských zemích, řešili planetárnější problém: Jak v co nejkratším čase vyhostit co nejvíce ruských diplomatů kvůli pokusu o „chemickou“ likvidaci někdejšího ruského agenta Skripala a jeho dcery v Británii.

Jako nový poslušný bruselský ratlík se ke koordinovanému stěhování ruských diplomatů připojil i premiér v demisi Andrej Babiš. Budiž, útok na někdejšího ruského agenta v Londýně Skripala, z něhož je podezřelá ruská tajná služba, je jistě vážným mezinárodním incidentem, zasluhujícím solidární diplomatickou odvetu. Ale v tom případě je na místě se ptát, kolik ještě musí zavraždit islamisté nevinných lidí, abychom muslimské radikály se středověkými představami o roli rodiny a státu podobně nerozborně a rozhodně aspoň nevítali na starém kontinentu s otevřenými náručemi i peněženkami? Když už je tedy ne­umíme odrazit od evropských břehů a hranic a vrátit je zpět…

Pak se ovšem nemůžeme divit, když německé orgány činné v trestním řízení nechávají bez povšimnutí negramotného Syřana, který se usídlil (jak jinak než na útěku před válkou) na severu Německa se svými dvěma nezletilými manželkami, pobírá od německých daňových poplatníků tisíce eur měsíčně, těší se, až si přiveze třetí nezletilou nevěstu ze své původní vlasti a dostane pak od „mamá Merkel“ nový, větší dům, protože do toho starého, dvoupatrového, se už s manželkami a dětmi nevejde. A ještě má tolik prostomyslné drzosti, že se tím vším chlubí v televizi. Podobné pedofilní obohacení staré evropské kultury máme tedy chápat jako moderní multikulturní zvykové právo, které je tomu tradičnímu nadřazeno?

Jinak si přece nelze vysvětlit, že místo podobných, jistě ne ojedinělých případů se německá justice zabývá zatčením bývalého katalánského premiéra Puigdemonta, a to na základě evropského zatykače za trestný čin vzpoury proti madridské vládě. V čem spočívala podstata oné vzpoury? Ve snaze o vypsání referenda o nezávislosti Katalánska, tedy aktu, jenž nemá oporu ve španělské ústavě. Což je také hlavní argument všech zastánců tvrdého postupu proti katalánským regionálním politikům a případné samostatnosti tohoto regionu. Mimochodem, jaké štěstí, že Evropská unie povstala až desítky let po rozpadu Rakouska-Uherska. To by si totiž vzhledem ke zjevné neústavnosti vzniku samostatného Československa Masaryk se Štefánikem a Benešem ani neškrtli.

Ale dosti historické ironie, věnujme se zásadnějším věcem. Už se konečně pakovali ruští diplomaté, pardon, podle Andreje Babiše „nedeklarovaní zpravodajci“, z Prahy zpět do Moskvy? Ano? Cítíte se bezpečněji?

Text vyšel také jako editorial nového tištěného Reflexu.

Reflex 13/2018





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,850
22,020
28,920
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější