Moc možností, jak získat podporu při skládání orgánů Poslanecké sněmovny a při sestavování vlády, vítěz voleb Andrej Babiš nemá. Za určitých podmínek mu roli „užitečných idiotů“ při prvním pokusu sehrají komunisté a Tomio Okamura. Jenže na jakoukoli spolupráci s nevyzpytatelnou a pofiderní Stranou přímé demokracie doplatí nakonec i sám šéf hnutí ANO 2011.
Samotný Tomio Okamura je jistě fenoménem české politické scény, ale pokud by se realizovaly některé jeho vize, Česká republika se dostane do velkých problémů. Například Okamurova umanutost, pokud jde o vyvolávání referend, by v případě hlasování o Evropské unii mohla mít fatální ekonomické dopady. Česko není Británie a alternativu k členství v EU momentálně nemá. Nadřazené a často nepochopitelné chování Bruselu je v mnoha věcech mimořádně problematické a EU je potřeba z gruntu reformovat, ale na vystoupení z ní bychom finančně tvrdě doplatili.
Okamurova Strana přímé demokracie je navíc organizací jednoho muže. Předsedovi částečně sekunduje pouze místopředseda a poslanec Radim Fiala (ten byl předtím členem ODS). Ostatní poslanci a poslankyně tvoří pouze stafáž. V mnoha případech by bylo dokonce lepší, kdyby vůbec nikdy nemluvili a nikde nevystupovali. Pokud tedy nechtějí být terčem oprávněného posměchu.
Nelegální migrace a radikální islám, proti kterým Strana přímé demokracie srdnatě bojuje, jsou skutečně velkými problémy Evropy, ale mnoho poslanců, členů a příznivců strany vede k čirému rasismu a xenofobii. Vzhledem k intelektuální kapacitě, která je podle mnoha prohlášení členů SPD hodně nízká, nedokážou tito lidé rozlišit v tomto případě ani základní pojmy.
Nemluvě o absurdních vystoupeních zástupců SPD k mnoha dalším problémům a otázkám, které se vývoje a situace v České republice týkají.
Je samozřejmě věcí každého člověka, koho volí, ale pro ostatní strany a hnutí v Poslanecké sněmovně by mělo být jasné, že Strana přímé demokracie je extrémistický spolek, u něhož nevíme, jak se bude vyvíjet a co vlastně bude dělat. Spolupráce s ním nakonec bude dehonestovat všechny, kteří s ním budou hlasovat.
Andrej Babiš dokonale dokázal využít slabin ČSSD a KDU-ČSL ve společném kabinetu, který nám v posledních čtyřech letech vládnul. To dobré využil pro sebe, to špatné hodil na socialisty a lidovce. Ti pak ve volbách zaplakali nad špatnými výsledky. Jenže to samé se může stát i Babišovi, pokud se bude jako premiér jakkoli paktovat s Okamurou a jeho SPD. Pak bude zbytečné v cizině vysvětlovat, že to myslel jinak.
Otázkou pro Andreje Babiše proto nadále je, kde bez SPD pro některá hlasování sežene podporu. Zatím ji nemá. S Okamurou míří v každém případě do pekla.
