Kam se vydá Nizozemsko? O vítězství ve volbách se přetahují kritik Koránu Wilders a premiér Rutte | Reflex.cz
nahoru

Kam se vydá Nizozemsko? O vítězství ve volbách se přetahují kritik Koránu Wilders a premiér Rutte

Viliam Buchert8. března 2017 • 11:20
Kam se vydá Nizozemsko? O vítězství ve volbách se přetahují kritik Koránu Wilders a premiér Rutte
foto: ČTK, EPA, REUTERS

Přesně za týden se uskuteční v Nizozemsku volby, jejichž výsledek bude hodnotit celý svět. Důvod? Jedním ze žhavých kandidátů na vítězství je tvrdý kritik fungování Evropské unie a vášnivý odpůrce islamistů a Koránu Geert Wilders. Dlouho se zdálo, že by skutečně mohl vyhrát, jenže posledních deset průzkumů připomíná houpačku. Wilders se o triumf přetahuje s premiérem Markem Ruttem.

Pravdou je, že Wildersova Strana pro svobodu (PVV), která vznikla před jedenácti lety, by mohla dosáhnout nejlepšího výsledku ve své nedlouhé historii. Nahrává tomu evropský neklid kolem migrace, islamismu a terorismu. Geert Wilders (53) navíc vytrvale kritizuje přebujelou Evropskou unii a na to obyvatele země slyší. Ostatně byli to právě oni (společně s Francouzi), kdo pohřbil v červnu 2005 v referendu takzvanou „euroústavu“. V tomto směru je Wildersův hlas široce akceptovaný, zatímco jeho mimořádně ostré výpady proti muslimům a islámu společnost pořád rozdělují.

V Nizozemsku tvoří muslimové kolem 6 procent obyvatel (země má přes 17,1 milionu lidí) a podobně jako v jiných částech Evropy se soustřeďují ve velkých městech. Pocházejí především z Turecka, Maroka a Indonésie. V posledních 25 letech pak přicházejí i z Bosny a Hercegoviny, Iráku, Íránu, Somálska či Afghánistánu. Je mezi nimi několik tisíc radikálů, ale oproti situaci ve Francii, Belgii či Německu, není v tomto směru situace tak dramatická. Nejradikálnější jsou v Nizozemsku skupiny Maročanů. Vláda pak po nátlaku veřejnosti a některých stran zakázala v roce 2015 muslimkám zahalování obličeje ve školách, hromadných dopravních prostředcích či nemocnicích. Neprošel ale plošný zákaz, po kterém volá Wilders.

Ovšem islamisté mají na svědomí vraždu známého filmaře Theo van Gogha (v roce 2004) a na to ani hodně tolerantní a trpěliví Nizozemci nezapomínají. Naprostá většina z nich také odmítá snahy některých místních muslimských fundamentalistů, prosadit některé prvky zákona šaría.

Radikální islám ale kritizuje také premiér Mark Rutte (50) a jeho vládnoucí Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD). Jenže předseda vlády, který je u moci již od roku 2010, se nekloní k tak tvrdým zákazům proti muslimům, jako Wilders. Navíc rozložení politický sil nahrává spíše tomu, že Rutte by mohl vytvořit i další vládu, bez ohledu na to, zda ho Geert Wilders příští středu porazí. Proti Wildersovi se hodlají některé strany po volbách spojit.

Navíc nizozemský stranický systém je tradičně velmi rozdrobený a nic se na tom nezmění ani teď. Výsledkem jsou nejrůznější početné koalice a spojenectví, které vznikají po volbách. Například v současnosti je v parlamentu zastoupených až 11 stran a navíc 8 poslanců a poslankyň v průběhu volebního období své strany opustilo a deklarují se jako nezávislí. Přitom parlament (nizozemsky se jmenuje Tweede Kamer der Staten-Generaal) má jen 150 členů.

Tato situace nenahrává Wildersovi, ale spíše jeho protivníkům. Na druhou stranu v Nizozemsku dnes není tak složité vyvolat celostátní referendum, které pak musí vláda vyhlásit. Nemusí se jeho výsledkem řídit za každou cenu, má k němu ale přihlížet. Wildersova strany by tak v brzké době po volbách mohla zahájit boj za vystoupení z Evropské unie pomocí lidového hlasování. Zda by to znamenalo obdobu dalšího “Brexitu”, to naznačí už příští středu výsledky velmi očekávaných a sledovaných nizozemských voleb.



Klíčová slova: nizozemskovolbyevropská unieposlanci



Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře