Kancléřčina cesta na východ: Očekávejme, že Merkelová přijíždí obchodovat s uprchlickými kvótami | Reflex.cz
nahoru

Kancléřčina cesta na východ: Očekávejme, že Merkelová přijíždí obchodovat s uprchlickými kvótami

Bohumil Pečinka24. srpna 2016 • 18:00
Kancléřčina cesta na východ: Očekávejme, že Merkelová přijíždí obchodovat s uprchlickými kvótami
Angela Merkelová - ilustrační koláž
• foto: 
fotomontáž Jan Ignác Říha

Ještě před třemi lety by si nikdo ani nepomyslel, že by oficiální návštěva německé kancléřky v Česku mohla probíhat za bezpečnostních opatření připomínajících příjezd šíleného diktátora. Proč to tak dopadlo?

Příčina vášní kolem příjezdu šéfky německé vlády je pouze jedna, ale podstatná: její plán vnutit všem státům Evropské unie povinné kvóty na rozdělování uprchlíků z Blízkého východu a Afriky. Německá vládní politika se diví, že se okolní státy nejen diví, ale i bouří. Proto se německá kancléřka Merkelová rozhodla navštívit několik středoevropských států – včetně České republiky. Dalším důvodem je šok z brexitu, jenž zakladatelským zemím EU ukázal, že odchod z evropských struktur je lehčí, než se kdy zdálo.

Na sílu

Problém v jinak bezproblémových středoevropsko-německých vztazích nastal, když kancléřka Merkelová prosadila „kvóty na sílu“. Tedy když nezvolila obvyklý postup, že o klíčových otázkách se hlasuje na úrovni premiérů na principu jednomyslnosti v Evropské radě.

Místo toho nechala celou věc prohlasovat na úrovni ministrů vnitra, kdy se rozhoduje na principu většiny. V tu chvíli se leckteré země postavily na zadní a odmítly tento postup akceptovat. Německu pomohla kvóty v této podobě odhlasovat rovněž koalice satelitních států (Rakousko, Chorvatsko), která tradičně kopíruje německou zahraniční politiku.

Když i tyto státy v posledních týdnech odmítají „vítací politiku“ a chtějí – ústy svých premiérů – zavřít balkánskou uprchlickou trasu, došlo německé kancléřce, že je situace vážná. Vytáhla proto prapor k nové ofenzívě a její poradci naplánovali „cestu na východ“.

K čemu došlo?

Během imigrační krize v létě minulého roku došlo ke klasickému sporu mezi politickou vůlí a platným evropským právem. Zastánci evropského práva tvrdili, že Turecko bylo uznáno za bezpečnou zemi, takže každý uprchlík do Řecka musí být vrácen zpět. Jinak získává status ilegálního imigranta.

Německá kancléřka se namísto toho rozhodla platné evropské právo prolomit a bez ohledu na tradiční azylové procedury otevřít svou zemi pro více než milión imigrantů. Tehdy to bylo chápáno jako vnitroněmecká záležitost. Dnes se však německá kancléřka snaží podobný model přenést i do ostatních zemí, což vzbuzuje odpor.

Podobný politický problém řeší čtyřicet let také Spojené státy, kde žije přes deset miliónů nelegálních imigrantů, kteří v rozporu s platným právem překročili hranici země. Část politické reprezentace to odmítá, část naopak chce jejich pobyt legalizovat. Také letos to bude jedním z témat prezidentské kampaně.

Někde hlouběji pod politickým provozem je základní otázka? Mají nelegálové být vpuštěni jen tak do systému? Tedy získat všechna občanská práva a sociální zabezpečení, přestože se na tvorbě tohoto systému nepodíleli? Základem tohoto dilematu je mylný přístup, spočívající v zaměňování občanských a lidských práv. Ano, většina politických uprchlíků má právo na azyl a ochranu. Znamená to však automaticky právo na přístup do politického a sociálního systému, jenž je nutně na úkor „starých“ plátců daní a příjemců dávek?

Dokdy je možné tyto systémy napínat? V jaké fázi se láme sociální a kulturní soudržnost národa? A kdy nastává bod zlomu, že se konfliktní přístup „starých“ a „nových“ nahromadí, že politika jako způsob řešení protikladných zájmů je odložena a nahradí ji občanská válka?

Sobotka a Zeman

Většina těchto otázek zcela jistě nebude během několika hodin kancléřčina pobytu v Praze položena. Rozhodně ne na setkání na Úřadu vlády ČR za účasti trojice premiér Sobotka a jeho poradci Špidla a Prouza. Půjde o ten typ promluv, kde nic nebude řečeno a všechno bude zapomenuto. Setkání s prezidentem Zemanem se zase nejspíš ponese v rovině bonmotů a ujišťování Úřadu vlády ČR, že prezident není hlavní zahraničněpolitický hráč. Nic se tu reálně nerozhodne, ale Angela Merkelová si přesto pražské nálady otestuje.

Nakonec to bude, jako to vždycky bylo. O důležitých otázkách rozhodnou postoje vlád Polska, Maďarska a obavy zakladatelských států, že by mohly středoevropské země zopakovat britskou evropskou cestu. Dá se očekávat, že Němci nabídnou nějaký strategický obchod výměnou za mlčení k systému uprchlických kvót, které budou značně osekány.

Více se o návštěvě Angely Merkelové v Praze dočtete v hlavním tématu nového tištěného Reflexu, který vychází ve čtvrtek 25. srpna.

Reflex 34/2016




Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější